„Cukrařina je pro mě pocitem štěstí v nešťastné době, možností nekonečné seberealizace, ventil od náročného studia medicíny. Je to vášeň, posedlost... láska,“ říká Vojtěch Vrtiška, medik z 1. lékařské fakulty UK, cukrář a znalec kaligrafie.
Od chvíle, kdy zvedl nad hlavu křišťálový podnos vítěze třetí řady Peče celá země, Vojtěch Vrtiška poskytl na desítky, možná spíše už stovku rozhovorů. Celý český a moravský národ tak dnes o výrazné osobnosti nejsladší televizní show už ví skoro všechno: že byl v soutěži zpočátku náhradníkem, že všemu předcházela půlroční příprava receptů, že jeho nejbližšími rádkyněmi byly a jsou maminka a babička, že porotce pokaždé „dostal“ originálními ingrediencemi, že si libuje v kreativitě, a že byly jeho cukrářské výrobky nezřídka opravdu zlaté…
Vojtu v dubnu 2024 pozvala do Karolina Milena Králíčková, rektorka UK, aby svému studentovi – tehdy třeťákovi všeobecného lékařství na 1. LF UK – osobně poblahopřála a poděkovala mu za úžasnou reprezentaci Karlovky. Jak dvaadvacetiletý charismatický muž z Mladé Vožice, s typickou „jizvou“ v obočí vzpomíná na dobu spojenou s pořadem Peče celá země a kam dnes upírá svou energii a invenci? Magazín Forum zastihl Vojtu na jednom z řady cukrářských kurzů.
První vařečka
„I k zubaři jsem coby malý kluk chodil s vařečkou, zatímco ostatní doprovázeli autíčka nebo plyšáci,“ směje se Vojta otázce, zda tvrzení o tom, že už jako prcek asistoval v kuchyni při vaření. „Mezi ostatními bych ji snadno poznal, pokračuje. Vystavenou ji nikde nemám, maminka ji doteď používá.“ A pobaveně dodává: „V pěti letech jsem dostal dětský mixér!“
Je to dodnes maminka, kdo Vojtovi jeho cukrářské dílo jako první hodnotí. Pravidelně spolu mnohé postupy vzájemně konzultují. „Maminka peče klasiku a peče ji skvěle! Miluju její bábovku a štrůdl,“ přiznává.
Středověká láska
Záliba v pečení prostoupila Vojtův život zhruba před pěti lety, intenzivněji se jí začal věnovat na gymnáziu. Ještě mnohem dříve se našel ve světě historické kaligrafie, iluminace, knižní vazby a také rekonstrukcích dobových receptů středověku a raného novověku. Vojta je totiž členem spolku pro historii a řemesla DANAR, jehož umělecko-řemeslně zdatní členové se s úctou k odkazu našich předků snaží našinci přiblížit historii.
Z kaligrafické praxe, v níž pozlacuje iniciály či miniatury, Vojta do cukrařiny „zanesl“ i osobitý prvek: mnohé výrobky „cukroval“ zlatem. A výtvarně-uměleckého ducha projevil především při tvorbě dortu Monetova Imprese (foto vlevo). Nebo při návrhu logotypu, který si vytvořil. „Své aktivity v rámci spolku DANAR jsem přibrzdil, musí na chvíli počkat. Jednak pro nedostatek času, a taky bych nerad, abych svou popularitou strhl zájem návštěvníků akcí na sebe,“ zamýšlí se cukrář.
Trpělivost, preciznost, stres
Co mají cukrařina a studium medicíny společného? Podle Vojty jednoznačně preciznost a trpělivost: „Než jsem se coby naprostý samouk v cukrařině dostal tam, kde teď jsem, šlo hlavně o trpělivost. Podobně je to i v medicíně.“ Vojta připouští, že v jeho životě hraje roli i potřebná dávka stresu: doprovází ho přirozeně na všech zkouškách, vlastně svým způsobem stála i při rozhodování na jakou vysokou školu jít – vyhrála medicína, protože mladý muž snil o práci na urgentním oddělení. Ostatně všude přítomný stres se dostavoval i ve všech desíti kolech pekařské soutěže: „Dá se říci, že stres vlastně vyhledávám,“ prozrazuje něco málo ze své osobní filozofie.
A jak to má s tou precizností? U pekaře-cukráře je smysl pro přesnost a detail lehce postřehnutelný: dort vám buď oku lahodí nebo ne, a stejně je to i s chutí – ideální poměr ingrediencí se zkrátka „neokecá“. A u medika? „Už od prváku – kdy přesnost hraje důležitou roli například při preparování, nebo teď ve třetím ročníku v rámci patologie, se opravdu hodí. Snad jí v sobě mám. I když může být i trochu na škodu. Jsem perfekcionista, a ne vždy se mi podaří dort upéct tak, jak si ho v hlavě vysním,“ připouští.
Medicína může být inspirativní
Důkazem, že obě životní lásky – tu sladkou i lékařskou – se Vojtovi daří propojit i s notnou dávkou vtipu, je dort – model covidu, kterým se prezentoval na soutěžním castingu. 
„No jo, tři roky na lékařské fakultě, kde medicínou žijete dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu, to se přece chtě-nechtě musí otisknout i ve vašich dezertech,“ říká s úsměvem. (Mrkněte na Vojtův FB, tam zjistíte, že Covid nebyl jedinou inspirací. Najdete tam i dort Srdce.)
Od vizualizace k realizaci
„Své nápady si kreslím do speciálního sešitu. Takže u každého dortu je vizualizace prvotní, následně ji rozvíjím a upravuji. Je poměrně zajímavé mít vedle sebe původní plán a finální produkt, občas jde o totální zvrat. Když prožívám náročné období, je má tvorba intenzivnější – v kombinování chutí či ve vizuální podobě. Naštěstí pak následuje období, kdy své nápady realizuju. Ale může to trvat třeba rok, než své představy zhmotním.“ Do období realizace se Vojtovi podařilo napasovat i nápad trvalejší hodnoty: kuchařku s názvem Kuchařka, její vydání proběhlo letos na podzim.
Odkud se vzala a kde pramení aktuální obliba cukrařiny, proč je tak „sexy“? Vojta tvrdí: „Trend pečení, kterému předcházel trend vaření, je dnes na vrcholu proto, že nám poskytuje příležitost propojit společné chvíle s vašimi blízkými s příjemnou chutí a atmosférou pohody. Je přeci úžasné obdarovat druhého dortem. Taky dorty rád dostávám…“ (smích)
Životní šance
Co myslíte, šel by amatérský cukrářský mág do Peče celá země znovu? „Nejspíše ano. To, co mi soutěž dala, mnohokrát převýšilo to, co mi vzala. I při představě, že znovu absolvuji náročné stěhování a současně zkouškové období a do toho přípravu čtyř desítek receptů, bych do toho znovu šel,“ říká po chvilce zamyšlení.
|
Dorty (zleva): Black rice + Cherries, BÛCHE de NOËL, Mango&Chilli, Řasokoule (foto: Vojtěch Vrtiška).
|
Přátelská výpomoc
Jak se peče na louce? (Soutěž Peče celá země se odehrává ve stanu v areálu zámku Bon Repos – pozn. red.) S vědomím, že cukrařina je nevyzpytatelná, a to, co se vám stokrát podařilo upéct, se po stoprvé nemusí, prý vůbec ne snadno. „Půldruhý měsíc, kdy jsme pekli od pondělí do čtvrtku, byl nesmírně náročný. Když jsem v pátek přijel domů, spal jsem až dvanáct hodin v kuse. Do soutěže jsem šel s tím, že ‚odpeču‘ několik výrobků a tím skončím. Že to dopadlo jinak, s tím jsem fakt nepočítal. Účast v televizní show beru za jeden z nejsilnějších životních zážitků,“ říká náš vítěz, jehož diváci obdivovali nejen za ohromující a nápadité výrobky, ale neméně i za neobyčejně přátelské a lidské vystupování.
Vojta přiznává, že to byl stres plynoucí z omezeného času určeného k pečení – společný nepřítel všech soutěžících, jenž z nich udělal přátele a ne konkurenty: „Vzájemná pomoc byla naprosto přirozená, zkrátka jsme se ocitli na jedné lodi. Naším společným cílem bylo včas své dílo dokončit, odevzdat a neuříznout si ostudu. Což, věřím, že se splnilo a jsem za to rád. I štáb, jenž divák nevidí, se významně podílel na celkové pohodové atmosféře.“
Účastníci třetí řady Peče celá země. Mimochodem, finálové kolo – konalo se 16. března 2024 – cukrářské show se stalo nejsledovanějším pořadem sobotního večera i celého dne. K obrazovkám zasedlo přes 1,2 mil. diváků starších patnácti let (foto: Česká televize).
Vojta sobě
„Kéž by měl den alespoň někdy osmačtyřicet hodin,“ přeje si s úsměvem. A co by během takového dne podnikl? „Myslím, že bych dokázal jen odpočívat, pokud bych mohl a dokázal na všechny povinnosti zapomenout. Nebo bych si vyšlápl někam do přírody: třeba do brdských lesů, kde mám své prarodiče a mám to tam moc rád. Taky bych se pustil do čtení beletristických knih; vždyť já v současnosti ležím převážně ve skriptech nebo v kuchařkách. Snad se mi to jednou podaří!“
„Největší radost mi udělá, když se setkám s celou svou rodinou. Vzhledem k náročnosti studia a cukrářských aktivit pořádaných v rámci Gourmet Academy a Chef Arena se domů dostanu tak jednou za měsíc. Když se navíc můžu projet na koni, je to pro mě tím největším potěšením,“ říká mladý medik-cukrář, který se snaží na full time stíhat jak školní povinnosti, tak svou vášeň pro pečení: když to jde, přes den se učí a v noci peče (a když se mu podaří spát alespoň pět hodin denně, je prý nadmíru spokojen).
Přejeme, kéž (mu) to vydrží!
| Vojtěch Vrtiška |
 Pochází z Jižních Čech, z Mladé Vožice. Po studiu na gymnáziu Pierra de Coubertina byl přijat na 1. lékařskou fakultu UK, je ve třetím ročníku všeobecného lékařství. Když na fakultu nastupoval, snil o práci na urgentním oddělení. Teď připouští, že o specializaci stále nemá zcela jasno, ovšem na „posedlosti“ cukrařinou se prý rozhodně nic nezmění; je důležitým (sladkým) protipólem k (někdy kyselejším) studijním povinnostem. V roce 2022 s dortem v podobě kokedamy vyhrál soutěž společnosti ETA – Foodblog roku. Ve stejném roce se přihlásil do druhé řady soutěže Peče celá země, byl vybrán jen jako náhradník, ale v roce 2023 jej produkce televizní show sama oslovila a k účasti vyzvala. Váhal, cítil, že bude složité skloubit studium medicíny s časově (i finančně) náročnou přípravou. Aktuálně Vojta pořádá cukrářské kurzy a nedávno mu vyšla první kuchařka ► |
