Chtěli ukázat, že zajímavých vědeckých výsledků dosahují i poměrně mladí lidé a lze to pěkně zpopularizovat. I tak by se zjednodušeně dal popsat počátek online časopisu Czechsight, který se na mediální scéně objevil v květnu 2019. U jeho zrodu byli rovněž studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jak bylo těžké „poskládat“ redakci a získat přispěvatele?
Lukáš Kekrt: S nápadem přišel náš kamarád Patrik Malios, který roky strávil prací v korporátním prostředí. Měl vizi časopisu, který by informoval zejména o novinkách ze světa technologií a startupů. Začali jsme tedy vydávat zhruba osm článků týdně. Jelikož však pocházíme z přírodovědných oborů, začali jsme se zaměřovat více na tato témata. Zhruba v dubnu letošního roku jsme však dospěli k závěru, že chceme-li udržet kvalitu článků, musíme získat vysokoškoláky napříč obory. Redakce se během pár měsíců rozrostla na patnáct stabilních členů.
V současné době si na našem webu přečtete týdně okolo 25 článků, kterými přispívají studenti především z Přírodovědecké fakulty UK, ale také z ČVUT a dalších škol - od bakalářského po doktorské studium. Rádi o sobě tvrdíme, že jsme jako lupiči v seriálu Money Heist, kde se každý specializuje na jiné téma. My dva fungujeme jako šéfredaktoři a společně se dělíme o korektury, tvorbu zpětné vazby nebo fungování sociálních sítí.
Petr Kašík: Složení redakce je pro nás v tuto chvíli klíčové. V současné době máme kolem sebe partu nadšených a inteligentních lidí, kteří dokáží psát poutavé články. S Lukášem díky tomu získáváme řadu nových podnětů a zlepšení, které můžeme využít při vedení redakce.
Zakládající členové redakce (zleva): šéfredaktor Patrik Malios, editor Petr Kašík a redaktoři Lukáš Kekrt, Michal Palas, Jakub Zamouřil
Snažíte se čtivou formou informovat i čtenáře, kteří nejsou odborníky v oboru. Nevadí to odborníkům? A mají zájem neodborníci?
Lukáš: Takoví lidé tvoří jádro našich čtenářů a nás to těší více, než kdyby mu imponovali v oborech zběhlí. Odbornost však musí jít ruku v ruce se zjednodušováním. Přestože naše články čtou z valné většiny v oborech neznalí lidé, musíme myslet i na pomyslný druhý tábor. Občas se stane, že si články přečtou vedoucí našich diplomových prací a dostaneme feedback (usmívá se). Za kritiku jsme ovšem rádi a na základě jejich připomínek texty často doplňujeme.
Petr: Myslím si, že je dobře, když si článek přečte někdo z oboru a zkritizuje ho, pokud obsahuje chyby. Několikrát jsem obdržel e-mail, kde jsem byl upozorněn na faktický problém. Občas se stane, že někteří lidé, kteří se daným tématem zabývají, napíší pozitivní feedback s odkazem na další zajímavé studie. Důležité je, že veškerá taková komunikace je vždy vedena velice slušně.
Vycházíte rok a půl. Jaké máte ohlasy, jaký je zájem?
Lukáš: Ve větší míře pozitivní. Pro komunikaci se čtenáři využíváme především platformu Disqus, přes kterou je možné články přímo komentovat. Často díky ní reagujeme na odborné výtky. Co se týče čtenosti, v současné době nás čte přes 300 tisíc aktivních uživatelů měsíčně. Tato hodnota je však silně ovlivněna pandemií covid-19, která čtenost rapidně snížila. Stala se pro nás jakousi „čertovou brašnou“ - v březnu letošního roku, kdy pandemie zasáhla Českou republiku, jsme paradoxně právě díky ní dosahovali i milionu a půl. Proto doufáme, že se do jara opět vyšplháme na čísla, která panovala před krizí. Naše články jsou distribuovány prostřednictvím Seznamu, Google News a dalších.
Proč by vás měli lidi číst, v čem jste jiní než ostatní?
Lukáš: Kromě zmíněného zjednodušování se snažíme klást důraz na praktické využití. Často se v médiích dočtete o novém výzkumu a jste doslova zahlceni informacemi. Díky tomu pak ze všech stran slýcháme, že čeští vědci jen sbírají granty na k ničemu nesměřující nesmyslné projekty. To, co se v Czechsight snažíme zdůraznit, je aplikace vědy v praxi a reálný dopad na obyčejného člověka. Velmi nás také mrzí, jak veřejnost v posledních letech serióznímu výzkumu přestává důvěřovat a obrací se na šarlatánské praktiky, které mají za cíl většinou jen vytáhnout z neznalých lidí peníze. Cítíme, že tento trend dosahuje skutečně nevídaných rozměrů, neboť je jeho propagace umocněna i takovými giganty, jako streamovací službou Netflix. Ačkoli platí za poskytovatele poměrně kvalitního populárně-naučného obsahu, pouští se do distribuce silně pochybné tvorby, jako například nechvalně známého seriálu The Goop Lab With Gwyneth Paltrow. S rozvojem sociálních sítí a možností napsat kdekoli cokoli je tento boj stále náročnější.
Petr: Snažíme se vybalancovat „populárnost“ a „naučnost“. Česká internetová scéna je doslova zahlcena magazíny, které se zabývají kontroverzními tématy a nabízí senzacechtivý obsah. Toho se snažíme vyvarovat. Usilujeme o to, aby byl obsah stránky budován pouze z relevantních zdrojů a my nepřekrucovali či nepřibarvovali některé výzkumy. Bohužel dnešní doba informační přehlcenosti způsobuje potřebu použití nadpisu, který musí čtenáře ve vteřině zaujmout.
Jaké jsou vaše „vydavatelské“ priority?
Lukáš: Na své redaktory apelujeme, aby dobře balancovali zmíněná břemena - odbornost i zjednodušení. Články také nejsou nijak dlouhé, jejich přečtení vám zabere maximálně čtyři minuty. V současné době se však pouštíme i do rozsáhlejších rubrik, například psaných rozhovorů, nebo článků, jdoucí do hloubky problému. Patrik, který Czechsight založil, pak přispívá podcasty z obasti českých startupů, které najdete na našem YouTube kanále. My dva paralelně spouštíme projekt tradičních podcastů s názvem Hovory z labu, který má svým posluchačům představit nejen objevy především mladých českých vědců, ale i například fungování doktorského studia, práci na zahraničních pracovištích a další aspekty vědy.
Petr: Magazín se stále vyvíjí. Naším cílem je stále primárně tvořit krátké články, které zaberou jednu až dvě minuty čtení a které objasní některý z recentních výzkumů. Současně s tím postupně navazuje vlastní tvorbou ve formě rozhovorů a komentářů. V budoucnu bychom chtěli přinést týdenní souhrny toho nejzajímavějšího, co se ve vědě událo a další rubriky.
Kde všude je možné na Czechsight narazit?
Lukáš: Pravidelně se účastníme třeba Noci vědců, která nás letos čeká 27. listopadu. V září jsme vystoupili jako mediální partner Týdne inovací. Kromě samotného časopisu aktivně přispíváme na Facebooku či Instagramu.
A peníze na činnost redakce získáváte kde?
Lukáš: Od loňského prosince je náš obsah monetizován skrze Seznam a jím „adovanou“ reklamu. Občas se nám také naskytne možnost komerční spolupráce.
Petr: Velké díky zde patří členům naší redakce, kteří jsou podobní „blázni“ jako my a píší články především proto, že je to baví.
Jak dlouho chcete Czechsight vydávat?
Lukáš: Při každém zvrhnutí kádinky s kyselinou na podlahu laboratoře doufáme, že co nejdéle! Někteří z nás, kteří o sobě tvrdí, že o vědě dovedou spíše „kecat“, než ji prakticky dělat se po dokončení magisterského studia chystají na učitelskou dráhu a proto věříme, že by pro nás časopis mohl být za pár let zajímavým příjmem.
Petr: Dokud to bude bavit nás a naše čtenáře.
