I parazitičtí prvoci mohou být krásní. Alespoň na kresbě Lindy Pokorné, studentky Farmaceutické fakulty UK a absolutní vítězky letošního ročníku soutěže Věda je krásná. Jména úspěšných i v dalších kategoriích zazněla v Karolinu ve středu 13. prosince večer na vánoční slavnosti Přírodovědecké fakulty UK, která soutěž pravidelně pořádá.
Jak podotkl předseda poroty soutěže, člen katedry ekologie PřF UK a sám úspěšný fotograf Martin Černý, práce Parazitičtí prvoci absolventky PřF UK a stávající studentky FaF UK Lindy Pokorné měla opravdu „něco navíc“. „Její dílo je docela neobvyklé. Lidé nám většinou do soutěže posílají kresby prehistorických zvířat a zvířat obecně, pohybové studie či kresby morfologických znaků. Její Parazitičtí prvoci jsou opravdu zdařilí, i když asi není vůbec snadné nakreslit něco, co člověk vidí pouze pod mikroskopem a jen odhaduje, jak to vlastně vypadá. Shodli jsme se jako porota, že nás tohle dílo opravdu baví,“ usmíval se Martin Černý.
Jeho velkým favoritem byl také barvený snímek z mikroskopu a nakonec i vítěz kategorie Vědecká mikrofotografie Moučný mol. Autorem působivé fotografie je doktorand 1. lékařské fakulty UK a vedoucí Centra pro experimentální biomodely 1. LF UK Viktor Sýkora, který má na kontě už několik prvenství z předcházejících ročníků soutěže. V kategorii Vědecká fotografie a wildlife uspěl Miloslav Macháček z Farmaceutické fakulty UK se snímkem nazvaným Ve stínu měsíce. V kategorii Vědecká ilustrace a virtuální příroda namísto jednoho prvního místa porota určila dvě druhá, na něž poslala doktorandku PřF UK Lucii Buchbauerovou s její kresbou ledňáčka Alcedo atthis a Miroslava Položije z PřF UK a jeho Zeolitovou krajku. Lucie Buchbauerová si za ledňáčka vysloužila i diváckou cenu, protože na Facebooku během hlasování veřejnosti posbíral nejvíc „lajků“.
Soutěž Věda je krásná už několik let pořádá Přírodovědecká fakulta UK. Připomíná tak všem, že během vědeckého bádání mohou lidé učinit nejen pozoruhodné a přínosné objevy, ale vytvořit i umělecky zdařilá a působivá díla. V jednotlivých kategoriích – Vědecká mikrofotografie, Vědecká fotografie a wildlife nebo Vědecká ilustrace a virtuální příroda – mohou soutěžit všichni zaměstnanci a studenti UK. Pro příznivce populárně-naučného projektu PřF UK Přírodovědci je určena tzv. Objevitelská kategorie. V té letos zabodovala fotografie Xenochrophis trianguligerus – Poslední okamžiky autorky Zuzany Gabrielové.
„Už jsem toho za ty roky, co soutěž pořádáme, viděl opravdu hodně. Vítězné dílo musí být vizuálně pozoruhodné, zajímavé, nápadité a samozřejmě i technicky zdařilé. Nejdříve si uděláme předvýběr a potom hledáme shodu nad tím, kdo si zaslouží vyhrát,“ vysvětlil Martin Černý způsob, jakým porota v hlavních kategoriích vybírá. Spolu s ním v panelu letos zasedli makrofotograf a zoolog Pavel Krásenský, fotograf a kolega Černého z fakulty Petr Jan Juračka, fyzik a průkopník interferenční makrofotografie a také zakladatel a kurátor Malé galerie vědeckého obrazu Matematicko-fyzikální fakulty UK Jan Valenta, ikona české mikrofotografie František Weyda a Ondřej Prosický, geolog a fotograf, který se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování živé přírody.
