Podle různých mezinárodních srovnání patří mezi jednu z nejlepších univerzit v Evropě. Šíří nabízených oborů i orientací na vědu a výzkum se velmi podobá UK. Za redakci UK Forum jsem se proto vydala na Univerzitu v Oslo (Universitetet i Oslo) inspirovat se tím, jak ještě lépe popularizovat vědu a výzkum a rozvíjet komunikaci univerzity v prospěch její i veřejnosti. A přesně tak, jak by od Skandinávie člověk čekal, je pro Nory naprosto zásadní otázka svobody slova a bádání. Ta se projevuje třeba i tím, že univerzita podporuje vlastní online deník Uniforum, který velmi kriticky píše o všem, co se zásadním způsobem univerzity týká.
Když se člověk dostane do centra norské metropole, nemůže ji minout. Na hlavní třídě v půli cesty mezi královským palácem a parlamentem potká novoklasicistní budovu Domus Media, srdce Univerzity v Oslo s působivou aulou. Pod impozantními malbami jednoho z nejvyzdvihovanějších umělců přelomu 19. a 20. století Edvarda Muncha se v ní konají promoce i různé přednášky, diskuze nebo koncerty. V letech 1947 až 1989 navíc hostila slavnostní ceremonie předávání Nobelovy ceny míru (dnes se ceremoniál pořádá na radnici Oslo, pro ostatní Nobelovy ceny musejí laureáti do Švédska). V aule se předává také Abelova cena za matematiku, která je obdobou oborových Nobelových cen.
V polovině srpna se na prostranství před palácem – na takzvaném univerzitním náměstí – shromáždí všichni noví studenti, protože právě tam je vedení univerzity v čele s rektorem osobně přivítá v novém akademickém roce, který poněkud nezvykle pro nás začíná už na sklonku léta.
Univerzita v Oslo je vůbec nejstarší univerzitou v Norsku. Zrodila se v roce 1811 jako nástupnická instituce společné dánsko-norské univerzity (s Univerzitou v Kodani si je proto velmi blízká). Podobně jako UK se zaměřuje na celou šíři oborů od teologie, přes společenské a přírodní vědy po medicínu, které vyučuje na osmi fakultách. Univerzitu navštěvuje pětadvacet tisíc studentů a má sedm tisíc zaměstnanců. Spojeno je s ní pět nositelů Nobelových cen. Vědci, kteří na ní působí, jsou také úspěšní v získávání ERC grantů, do roku 2022 jich k nim putovalo úctyhodných dvaadevadesát.
V centru města je vedle paláce s aulou ještě několik dalších staveb pojících se s univerzitou, především Domus Juridica, tedy budova Právnické fakulty a Historické muzeum, které v sobě ukrývá takové poklady, jako je jediná dochovaná vikingská helma, kterou do muzea přicházejí obdivovat lidé z celého světa.
Medici se vzdělávají v areálech umístěných v blízkosti nemocnic hlavního města. Nejvíc to ale žije studentskou atmosférou v kampusu Blindern nedaleko centra, kde sídlí většina fakult, knihovny a také rektorát Univerzity v Oslo. Kampus se začal budovat ve dvacátých letech minulého století. Svůj dnes tak charakteristický vzhled ale získal až o čtyřicet let později, kdy po vzoru amerických kampusů vyrostly vedle dalších i budovy Fakulty sociálních věd a Fakulty humanitních studií. Všude v areálu je patrné to, co je typické pro celé Oslo, nejen že budovy jsou architektonicky zajímavé a provozně dobře funkční, samozřejmou jejich součástí jsou i umělecká díla, malby nebo umělecké instalace.
V budově Lucy Smith hus pojmenované po dosud jediné ženě v čele univerzity (vedla ji v letech 1993–1998) sídlí rektor Svein Stølen a jeho tým a také Oddělení komunikace a vnějších vztahů, které se stará o strategickou a operativní komunikaci univerzity. Nezávisle na tomto oddělení univerzita podporuje vydávání online deníku Uniforum, který se orientuje především na zaměstnance, jak vysvětluje vedoucí oddělení komunikace Berit Kolberg Rossiné. „Vnímáme Uniforum jako takového dalšího hlídacího psa akademických svobod na univerzitě. Někdy mi redakce visí zakousnutá na noze velmi ostře, ale je to tak dobře. Pomáhá nám to udržovat prostředí na univerzitě zdravé,“ usmívala se Berit Kolberg Rossiné.
Šéfredaktor online deníku Uniforum Martin Toft pak popsal, jaká témata se snaží jeho tým pokrývat. „Píšeme zpravodajské články i komentáře, které směřujeme především dovnitř univerzity, zaměstnancům. Věnujeme se všem tématům, které vyvolávají mezi zaměstnanci otázky nebo zájem. Teď je například velmi aktuální to, že se uvažuje o spojení Lékařské fakulty a Fakulty zubního lékařství do jedné, což pochopitelně vyvolává trochu napětí a řadu otázek mezi zaměstnanci i studenty,“ podotkl Martin Toft.
Jeho redakce sídlí na kraji kampusu Blindern. Na dohled od ní se tyčí nad obrovským staveništěm řada jeřábů. „Univerzita tady staví novou budovu věnovanou vědám o živé přírodě. Má tu vyrůst největší vědecko-vzdělávací areál v celém Norsku. Hotový by měl být v roce 2026,“ podotýká Martin Toft s tím, že i o tomto tématu často píšou ve svých novinách, aby členové akademické obce i široká veřejnost měla o průběhu stavby a záměrech vedení univerzity podrobné informace.
Nedaleko od tohoto místa stojí i Oslo Science Park, jehož provoz univerzita podporuje. Slouží jako místo, kde se setkávají vědci s podnikatelskou sférou. Jeho hlavním cílem je přenést výsledky výzkumu do praxe. V místních laboratořích a vědeckých inkubátorech pracuje na tři tisíce lidí.
Popularizaci vědy a výzkumu se věnuje univerzitní čtvrtletník Apollon, který si podobně jako Uniforum zakládá na tom, že ačkoliv je financovaný univerzitou, zůstává nezávislý. Na rozdíl od Unifora vychází i tiskem a ve všech univerzitních areálech je k dispozici zdarma, jak vysvětlila jeho šéfredaktorka Trine Nickelsen. „Naše magazíny dodáváme také na všechny norské střední školy. Jsou k dispozici ve školních knihovnách. Někdy se nám ozývají i učitelé s tím, abychom jim zaslali více výtisků. Pokud jsme psali o nějakém tématu, které se týká jejich výuky, magazíny rozdají ve svých třídách studentům, aby si rozšířili probíranou látku o další obzory. Je to velmi efektivní způsob, jak budoucím uchazečům o studium představovat to, čemu se mohou věnovat, pokud půjdou studovat k nám na univerzitu,“ podotkla šéfredaktorka.
Na studenty se orientují zase noviny Universitas, které vycházejí tiskem jednou týdně a k dostání jsou na několika vysokých školách v Oslo. Ačkoliv redakce sídlí také v kampusu Blindern, tvoří ji studenti i z jiných škol. Noviny mohou vycházet díky finanční podpoře sociální studentské organizace Studentsamskipnaden i Oslo og Akershus, která ze svého rozpočtu podporuje různé studentské iniciativy, třeba i Radio Nova, což je jedno z nejpopulárnějších norských rádií. Jak tým kolem novin Universitas, tak kolem Radia Nova si pochvaloval, jak skvělé zkušenosti do budoucího profesního života jim tato práce přináší. Obě redakce také zdůrazňovaly, že si zakládají na etice novinářské práce.
V univerzitním areálu Tøyen sídlí botanická zahrada a také přírodovědné muzeum.
Řada norských univerzit včetně Univerzity v Oslo pak podporuje vydávání online deníku Khrono, který se zaměřuje na vše, co se týká vysokoškolského vzdělávání a výzkumu na úrovni politiky, jak podotkla jeho šéfredaktorka Tove Lie. „Norské deníky se příliš nevěnovaly problematice vysokých škol. Původně jsme vycházeli jen jako interní noviny OsloMet – metropolitní univerzity, posléze ale začalo být patrné, že v Norsku chybí médium, které by tuto tematiku pokrývalo. Získali jsme podporu i dalších norských univerzit a od roku 2019 vycházíme jako nezávislý zpravodajský deník. Díky nám se teď o problematice vysokoškolského vzdělávání mluví i na celostátní úrovni mnohem více. Máme šestnáct zaměstnanců a jednoho zpravodaje i v Bruselu,“ podotkla šéfredaktorka. Stejně jako v ostatních redakcích i ona velmi důrazně připomínala, že je pro ně naprosto zásadní psát objektivně a držet se všech etických zásad novinářské práce. Před dvěma lety redakci udělila norská tisková organizace Fagpressen diplom a čestné uznání za investigativní žurnalistiku.
Norsko je podle indexu demokracie, který sestavuje britská společnost Economist Intelligence Unit, na vrcholu žebříčku, je tedy hodnocené jako země s nejlépe fungující demokracií na světě. K prosperující demokracii patří i dobře fungující média, jinak systém začne kulhat. A jak vidno během návštěvy Univerzity v Oslo, Norové na to dbají na všech úrovních.
