Články dle značky: ERC
Rok 2023 ve vědě na UK: objevy, ceny i štědré granty
Jak vidí hlubokomořské ryby? Jak děti prožívají fakta? I na tyto otázky hledá odpovědi „věda z Karlovky“. Přinášíme již tradiční přehled vědeckých úspěchů a důležitých momentů uplynulého roku, o nichž jsme v magazínu UK Forum psali.
Jak vidí hlubokomořské ryby? Odpověď hledá nový ERC
„Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Zuzana Musilová z PřF UK, která získala prestižní ERC Consolidator grant.
Rychlou dráhu auxinu v rostlinách bude zkoumat nový ERC
„Už jsme popsali rychlou auxinovou dráhu v kořenu modelové rostliny huseníčku. Nyní se chceme zaměřit na dráhu i v dalších částech rostlin a dalších druzích, třeba trávách příbuzných obilovinám, čímž se dostáváme blíže praktickému využití,“ popisuje Matyáš Fendrych z PřF UK hlavní myšlenku svého ERC Consolidator grantu.
Nový ERC projekt ukáže, jak děti při čtení prožívají fakta
„Jeden ze členů komise řekl, že jsem si mazaně vymyslela projekt o radosti z něčeho, co většina z nás dělá většinu dne – a o čem by si každý přál, aby to bavilo i jeho děti,“ říká Anežka Kuzmičová, vůbec první držitelka společenskovědně a humanitně zaměřeného ERC grantu na Univerzitě Karlově.
„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.
Daniel Berounský: Tibetské mýty jsou trochu bizarní svět
Tibetské „pohanské“ mýty představují trochu bizarní svět, v něm figuruje například postava moudrého netopýra mluvícího lidskou řečí, říká tibetanista Daniel Berounský. Proděkan FF UK pro hodnocení kvality a akreditace se bude podílet na výzkumném ERC projektu.
Egyptolog Odler zkoumá starověkou měď a vyvrací mýty
Původem slovenský egyptolog Martin Odler se věnuje výzkumu starověké mědi a kovových nástrojů. Nyní působí na Newcastle University, čerstvě vydal monografii v prestižní edici nakladatelství Brill. „Bez Univerzity Karlovy bych nebyl tam, kde jsem,“ říká doktor Martin Odler.
Již více než 140 mladých nadějných vědců a vědkyň získalo interní podporu Primus, která jim umožňuje osamostatnění se a založení nových výzkumných skupin na Univerzitě Karlově. Ve čtvrtek se na osmdesát „Primusáků“ sešlo na konferenci Primus Day.
Na Karlovce vznikla po vzoru Cambridge líheň expertů
„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.
Prorektor Krištoufek: Dobrou vědu nedělá jen impakt faktor
„Podpora excelentní vědy začíná již u financování doktorského studia,“ říká Ladislav Krištoufek, prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost. Jeho odborným zájmem jsou mimo jiné kryptoměny a je i autorem prvního vědeckého článku, který se zabývá bitcoinem z finanční perspektivy.
Rok 2022 ve vědě: Přinesl Karlovce objevy, ceny i zábavu
Podle Dictionary.com je slovem roku 2022 „woman“, žena, což by mohlo platit i pro Univerzitu Karlovu, neboť jejího vedení se v únoru poprvé ujala žena-rektorka, lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Nabízíme výběr důležitých vědeckých událostí uplynulého roku, o nichž Forum psalo.
Stop-time: Prorektor Krištoufek nejen o hodnocení vědy
Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Význam doktorského studia a připravované změny v této oblasti přibližuje prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek. Zamýšlí se i nad různými přístupy k hodnocení vědy.
