První lednové dny na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy nepatřily pouze zkouškám a zápočtům. Během čtyř dnů proběhlo v prostorách fakulty testování užšího výběru uchazečů, budoucích ambasadorů kosmického programu, v rámci projektu Vzhůru do vesmíru, a to jeho součásti Zero-G.
Testováním prošla téměř stovka adolescentů ve věku 13 až 19 let, přičemž každý den byli rozděleni do několika skupin. Po registraci v aule fakulty a převlečení v šatnách čekala na účastníky první zastávka v suterénním atletickém tunelu. Na zastřešené tartanové dráze se uchazeči rozehřáli a rozcvičili pod dohledem kondičního trenéra Jiřího Chvojky a fyziofitness trenéra Romana Juříka.
V nově zrekonstruované posilovně se pak všichni zvážili a změřili výšku. Následovalo vysvětlení a nácvik první disciplíny, kterou bylo měření síly při mrtvém tahu na speciální deadliftové platformě. Toto zařízení měří sílu, kterou vyvinete při tažení činky, a na základě tlaku vyvíjeného nohama se vypočítá, jakou váhu byste mohli zvednout při standardním mrtvém tahu.
Druhá disciplína se konala v tělocvičně, kde museli uchazeči v co nejrychlejším čase dvakrát proběhnout určenou trasu. Prvně s batohem plným závaží a podruhé bez něj. Během běhu bylo nutné pečlivě dodržovat pravidla a podmínky dráhy. Tato disciplína prověřila především fyzickou výkonnost.
Poté se skupina přesunula do laboratoře na poslední část testování, kterou byl zátěžový test na stacionárním kole a spirometrie. Každý účastník měl na hrudi připevněný pás snímající tepovou frekvenci a na obličej mu byla nasazena maska, která monitorovala dech. Za jízdy se tak sledovaly kardiovaskulární i respirační reakce na zátěž, přičemž celou disciplínu měli pod dohledem Anna Haškovcová a Tomáš Mika.
A jaké byly reakce některých účastníků testování?
Například Honza Horčica byl příjemně překvapen tím, že měl o 30 % větší kapacitu plic, než má běžná populace. „Baví mě potápění, ale netušil jsem, že mám kapacitu až o tolik větší.‘‘ Naopak nejnáročnější disciplínou byl pro Honzu běh. „Ten mě docela dostal“, komentoval svůj výkon.
Sára Hradilová se zase svěřila s tím, jak se k testování dostala:,,Úplně náhodou přes internet, hledala jsem nejrůznější vesmírné programy a podobné věci, které by mě třeba i do budoucna zajímaly a našla jsem to.‘‘ Sára začala studovat na vysoké škole, a pak se chystá do Mnichova. A díky triatlonu, kterému se věnuje, bylo vidět, že má velmi dobrou fyzickou kondici. Mimo samotné testování některé adepty simulačního vesmírného letu překvapilo to, že se na fakultě točil film Pelíšky režiséra Jana Hřebejka. Před vstupem do tělocvičny jsou totiž umístěny fotografie, které ukazují některé zajímavé okamžiky ze života fakulty.
Petr Šťastný, docent působící na katedře sportovních her, vysvětlil, proč se fakulta zapojila do projektu: ,,Naše fakulta aktivně podporuje projekt Česká cesta do vesmíru a podává národní i mezinárodní granty se zaměřením na kompenzační cvičení v mikrogravitaci. V rámci těchto aktivit byla FTVS oslovena Ministerstvem dopravy, aby zaštítila realizaci kondičních testů pro výběr žáků a studentů pro český parabolický let v březnu 2025,‘‘ dodal Šťastný.
Příprava testů nebyla vůbec jednoduchá, protože měly být použitelné pro chlapce i dívky s různou úrovní kondiční připravenosti. Proto byly intenzivně konzultovány také s psychologem. A na přípravě a realizaci testů se podíleli také pracovníci vojenského oboru.
,,Akce byla velmi zdařilá – bylo vidět, že studenti přišli s vysokou motivací překonávat nové výzvy a svoje limity. Navíc se u každého testu dozvěděli jeho hlavní účel a podstatu fungování, což ocenili i jako vhodnou formu zábavného vzdělávání,‘‘ hodnotil Petr Šťastný průběh celé akce.
| Česká cesta do vesmíru |
| Projekt byl představen poprvé v červnu 2024 a kromě podpory mise českého astronauta Aleše Svobody zahrnuje také rozvoj kosmického výzkumu a kosmického průmyslu – umožní provést řadu experimentů a pozorování z oblasti medicíny, technologií a nových materiálů, které nelze realizovat na Zemi. Významná část projektu je věnována také vzdělání žáků a studentů – důležitým cílem je prostřednictvím vzdělávacích, osvětových a popularizačních aktivit podnítit jejich zájem o studium a kariéru zejména v technických a přírodovědných oborech. Mezi aktivity na podporu vzdělávání a mladých vědců patří také Mise vzhůru do vesmíru a projekt Zero-G. |
| Zero-G |
| Ve vícekolovém výběru bude vybráno dvacet nejlepších chlapců a děvčat, kteří se v březnu 2025 zúčastní parabolického letu ve speciálně upraveném letounu Airbus 310, ve kterém posádka zažije stav beztíže. Jde o nejvěrnější simulaci kosmického letu, jaké lze na Zemi dosáhnout. Do projektu Zero-G se prostřednictvím webové stránky Vzhůru do vesmíru přihlásilo celkem 861 zájemců ve věku 14 až 18 let. Jde o šestikolový výběr, který se koná pod záštitou Ministerstva dopravy ČR ve spolupráci s národními partnery kosmického programu. Výběrové řízení testuje nejen znalosti a dovednosti účastníků, ale také odhodlání a schopnosti, které jsou klíčové pro roli ambasadorů českého kosmického programu. Cílem je poskytnout nezapomenutelný zážitek a inspirovat mladé lidi k zájmu o kosmonautiku a vědecké obory. |
| V první misi museli přihlášení splnit kreativní úkol, který hodnotil především jejich schopnost vyjádřit se a inspirovat ostatní. Následně proběhlo testování porozumění mluvené angličtině a test kognitivních funkcí. Finální let ve stavu beztíže bude totiž probíhat za podpory mezinárodního týmu, kdy se bude komunikovat pouze anglicky. Na FTVS UK na začátku ledna proběhlo fyzické testování účastníků pod dohledem odborníků. V následující fázi čekají uchazeče osobní pohovory a třídenní výcvik. |
