První máj byl lásky čas. Verše, které zná každý. Květnový díl podcastu Balast byl proto Máchy čas. V čem se ukrývá nepřekonatelná pozice této lyricko-epické básně v kontextu české literatury? „Mácha navazuje na půl století předchozího vývoje – Jungmanna, Dobrovského – a konfrontace s evropským romantismem,“ nabízí vysvětlení profesor Josef Vojvodík z Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty UK.
„Mácha si pro svoje dílo vybral květen. Pro nás všechny představuje květen nejoptimističtější měsíc, nejhezčí část roku je tehdy před námi,” rozkrývá profesor Vojvodík romantický ideál: „Kulturně antropologicky má ten měsíc svůj název podle bohyně Maia – bohyně plodnosti, úrody.“
A dále ukazuje význam tohoto díla v českém kontextu. „Májem začíná počátek novočeského básnictví. Máj je výjimečný z toho důvodu, že se mladý básník odpoutává od určitých konvencí a tradic. A činí odstup od vlastenecké poezie, jež byla žádaná v této fázi národního obrození. Zajímavým způsobem kombinuje epiku, lyriku a drama,“ zasazuje Vojvodík Máj do prostředí české literatury.
Mácha bytostně originální a spojující
Vysvětluje, že Mácha je originální především tím, jakým způsobem spojuje kontexty, když čerpá ze společných kořenů evropského romantismu. „Zajímavé jsou ty švy, ty doteky různých pretextů, různých tradicí, způsob, jak s nimi Mácha zachází. Mácha přichází s kombinování různých veršových typů čtyř šestistupých jambů, které pozoruhodným způsobem kombinuje. Což bylo velké novum,“ uvádí Vojovdík příklad Máchova veršového experimentu.
Ovšem Máj není výjimečný jen svou formou. Evropské úrovně dosahuje i v oblasti imaginace. Podle Vojvodíka je pro romantiky typické, jak dokázali vyjádřit velmi složité abstraktní myšlenky či představy skrze velmi konkrétní obrazy.
Nejen romantiky, ale celým moderním básnictvím tak podle Vojvodíka začíná zvláštní interpretace slavného nápisu na Apollonově chrámu v Delfách – poznej sám sebe. Moderní básnici ho začínají interpretovat jako „piš sám sebe“, „vyprávěj sám sebe“. „Autorský subjekt se stává sám sobě námětem – sebetematizace jako způsob a pokus porozumění sobě samému a svému životu,“ vysvětluje profesor Vojvodík.
Česká literatura nabízí další příklad takového druhu – Jana Zahradníčka: „Je jedním z nejdůležitějších básníků své doby, píše politickou poezii na nejvyšší úrovni,“ představuje profesor Vojvodík význam tohoto autora, který však oproti Máchovi není širšímu publiku tolik znám. Přiznává totiž, že katoličtí autoři měli ve své době okrajový vliv.
Krátce též o thanatografii
V květnovém díle Balastu se ve Fokusu s doktorandem Janem Musilem podíváme rovněž na nepříliš známý žánr thanatografie, zaměříme se na nadcházející volby do Akademického senátu FF UK, nebo vám představíme nové aktivity znovuzrozené iniciativy Univerzity za klima.
Balast je oficiálním popularizačním podcastem Filozofické fakulty UK. Studentsky dynamickou formou představuje jednotlivé humanitně-vědní obory v jejich vlastním prostředí. Tedy na společensky závažných tématech. Nadčasově aktuální pořad vychází každé první pondělí v měsíci a obsahuje řadu rubrik od studentských perspektiv po rozhovory s odborníky. Vybrané díly sdílí rovněž magazín Forum.