Dánská politička a evropská komisařka „pro digitální věk“ Margrethe Vestagerová bývá nazývána „drakobijcem“ a „nejhorší noční můrou Googlu“, nejslavnější regulátorkou na světě, ale také demokratkou, která se zasazuje o spravedlnost a rovné podmínky na trzích, jež otevírají cestu inovacím a větší udržitelnosti. V minulosti zastávala funkci komisařky pro hospodářskou soutěž, nyní je Vestagerová výkonnou místopředsedkyní Evropské komise pro digitální transformaci. Jak soutěžní právo a regulace, tak digitální transformace byly tématy konference, která byla v pondělí 24. ledna zahájena na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, a kde Vestagerová vystoupila jako hlavní řečník. „Císař Karel IV. přemýšlel o budoucnosti. Chtěl zde, ve své vlasti, založit trvalý domov vzdělanosti a učenosti,“ ohlédla se Vestagerová ke vzniku UK.
Odpoledne jí pak končící rektor Tomáš Zima předal pamětní zlatou medaili, která oceňuje její „mimořádný přínos k ochraně hospodářské soutěže a s ní spojené svobody hospodářského rozhodování jako nedílné součásti politického systému svobodné společnosti“.
Margrethe Vestagerová patří dlouhodobě k těm nejznámějším eurokomisařům, kteří se prosadili v případech proti Googlu nebo Applu a v situacích, kdy se zasazovali o regulaci a vedení hospodářské soutěže tak, aby zůstala zachována rovná a silná konkurence pro menší hráče s inovativními a novými nápady. Komisařka se například v přednášce Ted Talk proslavila výrokem, že „Evropa je otevřená pro podnikání – ne pro daňové úniky“, čímž posílila názor, že pravidla hospodářské soutěže a jejich prosazování jsou zapotřebí k ochraně hospodářské soutěže „v její podstatě“. Vestagerová často a jasně hovoří o tom, že je třeba zachovat spravedlivé podmínky a nepodceňovat je pochybnými praktikami, které jednak nespravedlivě narušují trhy, ale také vedou k úpadku důvěry veřejnosti (nejen v průmysl či podniky, ale i v samotné vlády, když nadměrně dotují nebo nabízejí nepřiměřené daňové pobídky a zvýhodňují některé subjekty na úkor jiných. Jinými slovy, když poskytují neférové nabídky).
Poté, co ji uvedl vedoucí katedry evropského práva Michal Tomášek, Vestagerová na začátku své přednášky připomněla založení Univerzity Karlovy v roce 1348 a srovnala dobu, kdy Evropu postihla nejhorší morová epidemie, Černá smrt, se současnou koronavirou pandemií, jež ztvá takřka dva roky. Inspirovala se přitom zakladatelem univerzity Karlem IV., jenž i v nejistých dobách zasíval semínka naděje.
„Evropu zachvátila nejhorší pandemie v dějinách... nejistá doba. Nebyla to doba, kdy by si člověk myslel, že lidé budou přemýšlet o budoucnosti. A přesto císař Karel IV. dělal právě to: přemýšlel o budoucnosti. Chtěl zde, ve své vlasti, založit trvalý domov vzdělanosti a učenosti. A téměř o 700 let později lze říci, že se mu to podařilo. A na začátku tohoto nového roku si myslím, že tento příběh může být inspirací pro každého z nás. Může nám připomenout, že i v těch nejhorších časech lze zasít semínka lepších věcí, které mohou přetrvat velmi dlouho,“ uvedla eurokomisařka na akademické půdě Karlova vysokého učení.
Toto srovnání bylo odrazovým můstkem pro diskusi o obrovských výzvách, jimž v současnosti čelíme: jak řešit změnu klimatu a podporovat skutečnou udržitelnost, což jsou oblasti, v nichž by Evropská komise podle komisařky chtěla, aby se průmysl ujal vedení a to především ve dvou oblastech, ve kterých se Vestagerová nejvíce angažuje: transformaci na zelené hospodářství (tzv. Evropská zelená dohoda) a digitální budoucnost. Ve svém projevu optimisticky nastínila rok 2022 jako rok, kdy bude položeno mnoho základů pro splnění těchto cílů, přičemž součástí tohoto procesu budou další legislativní návrhy, ale také důkladná revize stávajících předpisů. To vše s cílem podpořit silný průmysl a hospodářskou soutěž pro vyšší dobro, přičemž regulační orgány by měly dbát na to, aby neškodily.
„Vybudujme ekologičtější evropskou ekonomiku“
„Větší konkurence znamená větší tlak na firmy, aby efektivně využívaly své zdroje. Aby uspokojily rostoucí poptávku po ekologických výrobcích. Pro ekologické procesy. Na znalost zdrojů. Zároveň je někdy důležité, aby společnosti spolupracovaly, aby to bylo správně, a my nechceme, aby se mezi legitimní spolupráci a společnosti postavila antimonopolní pravidla. Takže v nových pokynech pro horizontální dohody mezi konkurenty, které doufáme, že přijmeme v tomto roce, plánujeme poskytnout více doporučení, jak mohou společnosti zajistit, aby dohody o udržitelnosti mohly být skutečně uzavřeny, aniž by se obávaly, že jim na dveře zaklepe regulátor hospodářské soutěže,“ vysvětlovala Vestagerová.
Komisařka také vyjádřila naději, že účastníci „vnímají, že rok 2022 bude nabitý“, a zdůraznila, že pouze opatření přijatá nyní udrží otevřené dveře pro lepší budoucnost – klimatickou neutralitu do roku 2050 a snížení čistých emisí o 55 procent do roku 2030. Aby se tak stalo, zdůraznila, že evropský průmysl musí být silný. Podle ní musí být, aby byl schopen zajistit významnou změnu.
V závěru svého vystoupení Margrethe Vestagerová hovořila o tom, že poslední dva roky pod vlivem covidu byly obtížné, ale že některé z nejhorších scénářů (které nazvala „tsunami platební neschopnosti“) se nenaplnily, že vlády zůstaly odhodlány, aniž by narušily rovnováhu na trzích. Podle ní Evropa v minulosti čelila ještě horším scénářům a prošla jimi, a vyjádřila přesvědčení, že Evropané to zvládnou, přičemž kladla důraz na potřebu „přizpůsobit se“ a nutnost jednat, a to především pro budoucí generace.
Vestagerová řekla: „Musíme vybudovat ekologičtější evropskou ekonomiku. Změna klimatu nepočká na to, až překonáme pandemii, ani nečeká na to, až na ni budeme připraveni. Probíhá právě teď. A já doufám, že sdílíte můj pocit naléhavosti. Je to pro nás, nyní. Je to na naší generaci, aby s tím něco udělala, aby zajistila těm, kteří přijdou po nás, že jsme se opravdu snažili udělat správnou věc.“
Později odpoledne výkonnou místopředsedkyni Evropské komise přivítal v historické budově Karolina rektor Tomáš Zima, jenž ji předal zlatou pamětní medaili Univerzity Karlovy. Vestagerovou obzvláště potěšilo, že ocenění uznává její práci, a to především význam ochrany hospodářské soutěže jako ústředního prvku svobodné společnosti.
Poté Margrethe Vestagerová poskytla krátký rozhovor pro magazín Forum, když odpovídala i na tuto otázku: Jak silně reaguje průmysl na vaši výzvu, aby se ujal vedoucí role, pokud jde o ekologizaci ekonomiky a budoucí digitalizaci?
Víte, v prvním roce pandemie jsme nevěděli, co se stane. A měli jsme tak trochu obavy. Co by se stalo s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal)? Jak bychom mohli uprostřed pandemie chtít řešit změnu klimatu? A první, kdo přišel a zaklepal na naše dveře, a řekl: „Držte se své strategie,“ byl průmysl. Říkali: „My jsme mentálně přešli most, my plánujeme, jak z toho vytěžit co nejvíc, tak neměňte strategii, jděte dál a dělejte, co musíte. Tím, že se zaměříme na elektřinu, že nám dáte nová pravidla, že při tom zajistíte spravedlivou hospodářskou soutěž, že budete investovat do výzkumu, vývoje a inovací a my zůstaneme u cíle.“
Samozřejmě existují podniky, které si řekly: „Panebože, to je těžké!“ Které to nechtěly dělat. Ale víte, věci se mění. Průmysl nejenže přichází ke slovu, ale vyzývá nás, abychom se ujistili, že mají správný rámec pro to, co chtějí dělat, aby z toho vytěžili co nejvíce. Protože boj proti změně klimatu není jen o přizpůsobení se – představuje i nové možnosti. A protože Evropa je první, proč by se evropský průmysl nemohl ujmout vedení?
Takže je to dle vás příležitost, kterou je třeba využít?
Přesně tak. Umožňuje také digitalizaci. Bez digitalizace nebude možné bojovat proti změně klimatu. Protože díky digitalizaci můžete označit své zdroje, zjistit, jak se recyklují, víte, kde se nacházejí, jak byly použity, jak je lze znovu použít, jak lze suroviny používat znovu a znovu. Otevírá se tedy mnoho nových obchodních příležitostí, je třeba přehodnotit obchodní modely, jako například, jak chceme maximálně využít náš produkt tím, že ho spojíme se službami, nebo jak vstoupit na nové trhy, kde jsou digitální služby potřeba, aby se v dané ekonomice dařilo. Obě tyto oblasti tedy spolu velmi dobře spolupracují a doufám, že to podniky vnímají a vzájemně si pomáhají. A že místo toho, aby se na to dívali a říkali, že to je protikonkurenční, aby nás vyzkoušeli. A my se podíváme, jak můžeme umožnit vaší společnosti tím, že omezíme to, co by bylo protisoutěžní, ale umožníme to, co vám umožní pracovat na ekologickém a digitálním přechodu.
Původní znění celého článku a rozhovoru najdete na anglických stránkách magazínu UK Forum.
Eurokomisařka Margrethe Vestagerová v družném hovoru s nastupující rektorkou Milenou Králíčkovou (zcela vlevo) i rektorem UK Tomášem Zimou.
