Dobrá tělesná zdatnost vojáků byla vždy jednou ze základních předpokladů úspěchu každé armády, a proto se od pradávna vyvíjely různé systémy tělesné přípravy. V České republice v této tradici pokračuje Vojenský obor při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, jež slaví 70 let své existence.
Z oslav 70 let v Karolinu: Vpředu třetí zleva děkan FTVS UK Miroslav Petr a čtvrtý zprava Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.
Počátky vzdělávání vojenských specialistů v oblasti tělesné výchovy a sportu v našem regionu sahají až do období Rakousko-Uherské monarchie, kdy ve Wiener Neustadt probíhaly kurzy vojenských učitelů tělocviku a šermu (1881-1914). V nově vzniklé Československé republice na ně navázala Vojenská škola MNO pro tělesnou výchovu, která byla založena už v roce 1920. Ta připravovala důstojníky a rotmistry jako učitele tělocviku a šermu. Výuka byla organizována formou tělocvičných kurzů, do kterých byly včleněny praktické a teoretické předměty. Od roku 1920 byly zařazeny kurzy lyžování a horolezectví, od roku 1921 kurzy šermířské a od roku 1924 kurzy plavecké.
V době hospodářské krize došlo k dočasnému přerušení činnosti, kterou se podařilo obnovit až v roce 1935. Zřízení vojenského tělocvičného kurzu ale ukončila v roce 1939 druhá světová válka. Po jejím konci, hned v roce 1945, bylo zřízeno Učiliště vojenské tělovýchovy, které připravovalo jak tělovýchovné důstojníky, tak poddůstojníky-cvičitele. Pozornost se věnovala úpolovým cvičením (především sebeobraně), včetně šermu bodákem, a boxu, výcviku na překážkové dráze i zdolávání překážek v terénu a výcviku plavání v přírodních podmínkách. Vedle plavání v ústroji, výcviku v potápění a záchraně tonoucího se prováděla i práce s trhavinami pod vodou. Součástí výcviku byla i střelba z pěchotních zbraní, házení ostrých ručních granátů a seskakování z jedoucích vozidel.
Ve školním roce 1952-53 došlo k vytvoření Vojenského učiliště tělesné přípravy a součástí byl mimo jiné i horolezecký výcvik. Vojenské předměty zahrnovaly vojenskou topografii, řády a přípravu taktickou, automobilní, střeleckou, pořadovou, týlovou, protichemickou, tankovou a další. Kvalitativním mezníkem ve vzdělávání vojenských specialistů se stal rok 1954, kdy byl založen Vojenský obor rozkazem ministra národní obrany ČSR č. 21 ze dne 5. 8. 1954.
Zpočátku tříletý učební program byl později prodloužen na čtyři roky a k vyučovaným předmětům patřily: střelecký výcvik, pořadový výcvik, zbraně hromadného ničení a ochrana proti nim, vojenské řády, výstavba tělovýchovných zařízení, pedagogická praxe u vojenských útvarů, teorie tělesné přípravy v ČSLA a vojensko-praktický výcvik. V jeho rámci se pozornost věnovala výcviku na překážkové dráze a zdolávání překážek v terénu, zrychleným přesunům, plavání v přírodních podmínkách, horolezeckému a lyžařskému výcviku, boji zblízka i střelbě z pěchotních zbraní, práci s trhavinami a házení ostrých ručních granátů. Zpočátku byli na vojenský obor přijímáni jen důstojníci, od roku 1968 nejprve absolventi vojenských gymnázií, později i civilních středních škol.
Přelomový rok 1989 a stěhování
Sepětí Vojenského oboru se životem FTVS se projevilo i v době studentské stávky v období listopadu a prosince 1989. Vnitrostátní politická situace se tehdy velmi rychle měnila a šířily se nejrůznější „zaručené“ zprávy a fámy, jako ta o možném použití tanků z posádky ve Slaném k zajištění klidu v Praze. Děkan FTVS spolu s Vojenským oborem proto zprostředkovali osobní vystoupení ministra národní obrany generálplukovníka Ing. Miroslava Vacka přímo mezi studenty FTVS v Tyršově domě.
Ve velmi vzrušené debatě na mnohá témata generál Vacek uspěl a jeho vystoupení bylo hodnoceno pozitivně, což vedlo i k jeho důležitému setkání s Václavem Havlem. Vacek zabezpečil klid ve vojenských posádkách a armáda nebyla zneužita proti občanům.
Po roce 1989 se ve velkém měřítku rozběhly restituční procesy a nebyla ušetřena ani FTVS UK, která po dobu 36 let obývala bývalý objekt Sokola na Újezdě v Praze 1. Sokolové oprávněně požadovali svou historickou budovu zpět a tak nastal problém, kam umístit FTVS i se stovkami studentů. Pomohlo rozhodování o objektu Vysoké školy ÚV KSČ na Veleslavíně v Praze 6, kde byla studia jejích absolventů zneplatněna a škola ztratila právo je dále poskytovat. Zvítězila myšlenka kombinace pomoci Sokolům, věhlasné UK, a ještě významného počinu KSČ pro společenské vylepšení dojmu tím, že svůj majetek velké hodnoty nezištně poskytla ve prospěch humanitního vzdělávání.
V průběhu 90. let se postavení vojenského oboru víceméně neměnilo, jedním z důležitých momentů bylo přijetí koncepce speciální tělesné přípravy v roce 1993. Pod jejím vlivem se začaly měnit programy přípravy vojáků a tím samozřejmě i programy vzdělávání.
Hrozba zániku
V procesu zeštíhlování Armády ČR musel několikrát Vojenský obor odolávat tlakům na zrušení či přemístění. V roce 2001 se začala připravovat reorganizace vojenského školství a ve všech třech navrhovaných variantách měl být Vojenský obor k 30. 6. 2002 zrušen. Nakonec „získal“ výjimku, a i přes další snahy o zrušení nebo omezení své činnosti, zkušenosti a především kvalitní výsledky potvrdily v toku času jeho prospěšnost. U příležitosti 55. výročí založení v roce 2009 bylo pořádáno ve spolupráci s oddělením zahraničních styků ASC Dukla Praha a CASRI mezinárodní sympozium CISM, nad kterým převzal záštitu místopředseda vlády a ministr obrany ČR Martin Barták. Sympozia se zúčastnilo 70 delegátů z 32 zemí.
Spolupráce s armádními vrcholovými sportovci se promítla i do dalších vzdělávacích forem. Byly zpracovány učební plány a programy základních rotmistrovských, praporčických a důstojnických kurzů pro příslušníky ASC Dukla Praha, kterými od roku 2003 prošla řada slavných sportovců. Za všechny jmenujme alespoň majorku Ing. Barboru Špotákovou, majora Tomáše Dvořáka, majora Libora Cappaliniho, podporučíka Mgr. Jaroslava Volfa, praporčíka Martina Fuksu, praporčíka Jana Kufa, rotmistra Mgr. Milana Šperla nebo rotmistra Dušana Kožíška.
Zahraniční spolupráce
Navazování spolupráce se zahraničními školami začalo už v době vzniku samostatného Československa zásluhou náčelníka České obce sokolské JUDr. Jindřicha Vaníčka, který studoval i na francouzské vojenské škole tělocvičné v Joinville, a byl iniciátorem založení první vojenské tělovýchovné školy v Praze. Učitelé této školy už tenkrát jezdili na zahraniční odborné stáže, nejvíce právě do Francie. Po druhé světové válce se kontakty omezily na země Varšavské smlouvy a teprve změny po roce 1989 otevřely učitelům Vojenského oboru celý svět. Postupem času se spolupráce ustálila na kontaktech s Královským institutem pro tělesnou výchovu v belgickém Eupenu, se školou pro boj v horách v rakouském Saalfeldenu a vojenskými školami z Liptovského Mikuláše a polské Wroclavi.
Kontakty s Královským vojenským institutem pro tělesnou výchovu začaly už na začátku 90. let minulého století a postupně se rozvinuly v pravidelné týdenní stáže studentů a vzájemné návštěvy u příležitosti významných akcí nebo výročí. Součástí stáží je i sportovní trénink a vojenský výcvik vedený v anglickém jazyce, studenti a učitelé si mohou vyzkoušet šerm kordem v šermířské výstroji, boj zblízka nebo přírodní a lanové dráhy. Součástí je návštěva centra pro bojový výcvik v Marche-les-Dames, kde si mohou pod vedením belgických učitelů zatrénovat na zcela jiných překážkách a také na zabezpečených skalnatých stěnách – ferratách.
Během spolupráce s rakouským centrem pro boj v horách se zase studenti zúčastňují výcviku boje v horách v týdenních letních nebo zimních kurzech pod vedením rakouských odborníků. Na Slovensku se studenti Vojenského oboru pravidelně zúčastňují mezinárodních závodů „All Rounder“ v Liptovském Mikuláši. Od roku 2016 pak funguje spolupráce s příslušníky Vojenské akademie pozemního vojska ve Wroclawi, například ve formě kurzů přesunů v zimních podmínkách s nočním bivakem probíhající v Krkonoších. Čeští studenti se také zúčastňují vojenského závodu tříčlenných hlídek Military Patrol. Výuka a výcvik probíhají v anglickém jazyce.
Budoucnost vojenského oboru
Vojenský obor se bude i nadále ve spolupráci s FTVS UK soustředit na doplňování tělovýchovných pracovníků do resortu Ministerstva obrany. V oblasti přípravy studentů má vojenský obor dlouholetou tradici a vždy připravoval kvalitní vojenské profesionály se zaměřením na základní a speciální tělesnou přípravu. Studenti závěrečných ročníků musí získat minimálně tři instruktorská osvědčení z oblastí jako základy přežití, boj zblízka, vojenské lezení, vojenské plavání nebo přesuny na sněhu a ledu. V posledních šesti letech se vojenský obor intenzivněji věnuje i vědecké činnosti, prohlubuje součinnost s FTVS UK a s příchodem mladších kolegů se zkušenostmi ze zahraniční vědecké činnosti posiluje i mezinárodní vědeckou spolupráci v oblasti vojenské tělovýchovy.
Pokud se budete chtít stát studentem vojenského oboru v prezenční formě studia, musíte nejpozději do konce února podat přihlášku na FTVS UK do studijního programu „Vojenská tělovýchova, tělovýchova a sport se zaměřením na vzdělávání“. Dále je nutné splnit požadavky přijímacího řízení, uspět v talentových a písemných zkouškách a být vybrán v přijímacím řízení na vojenský obor. Poté nastoupíte na dvouměsíční přijímací kurz vojenské odborné přípravy, abyste se mohli stát profesionálním vojákem. Od října pak zahájíte 1. ročník bakalářského studia. Více informací najdete na stránkách www.vojenskyobor.cz.
