Lochotínský kampus. Tisíc a jedna noc k zázraku

O úspěchu kampusu Lékařské fakulty UK v Plzni si cvrlikají snad už i vrabci – však se stal nejen stavbou roku Plzeňského kraje, bral vavříny i za hlavní Stavbu roku 2022. Technicky, architektonicky i designově „vytuněné“ zázemí na Lochotíně (UniMec), na dohled od fakultní nemocnice, si dnes pochvalují zejména studenti a zaměstnanci UK.

„Jsme rádi hlavně za to, že jsme splnili svůj závazek: začít s výukou v nových prostorách v roce 2022,“ říká dnes s úlevou Libor Kočí z projektového a investičního oddělení Lékařské fakulty UK v Plzni ◄. A jedním dechem dodává: „Měli jsme štěstí, že kampus stavěla firma, pro kterou byla úroveň odvedené práce prioritou a znamenala víc než dobře vyplněná faktura.“ Samozřejmě: ani kampusu se při výstavbě nevyhnuly problémy. Ty největší se dostavily s covidovou pandemií, s válkou na Ukrajině i nárůstem cen stavebního materiálu.

„Od předání staveniště v září 2019 uplynulo pohádkových tisíc a jedna noc. Pak nastal blažený okamžik kolaudace,“ vzpomíná projektový manažer. Připouští, že je vlastně tak trochu zázrak, že stavba stojí, lidem se líbí a on se v ní může s magazínem Forum podělit o zážitky a představit i různé „vychytávky“. V kompaktním domě, kde jsou pod jednou střechou pohromadě veškeré části fakulty včetně menzy a děkanátu, je jich nemálo.
Do té doby sídlila plzeňská medicína a její dvě tisícovky studentů v jedenácti objektech! „Stavebně-organizační stmelení fakulty považujeme za nejdůležitější devizu projektu,“ shrnuje Libor Kočí.
(Slavnostní poklep základního kamene, kterým byla zahájena druhá etapa výstavby kampusu na plzeňském Lochotíně, proběhl 22. října 2019 ►)  

Kampus plný vychytávek 

Podle redakcí oslovených studentů se v kampusu žije dobře. Zdaleka nejde „jen“ o barevnou kompozici – co patro, to jiná barevnost –, či rostlinami „osázené“ stěny, tedy věci, které tam mediky i během zkouškového období táhnou. „Sice zde nenajdete žádný světový hi-tech, přesto jsme se snažili o projekt s co možná nejnižší energetickou náročností,“ přibližuje filozofii stavby projektový manažer z Plzně.

Čím konkrétně přispívá kampus udržitelnosti? Zaprvé „druhem“ energie. K výrobě tepla pro kampus – dodává jej společnost Plzeňská teplárenská – je využíván rovněž „zelený“ energetický blok, v němž je při spalování zvyšován podíl biomasy oproti uhlí; už v roce 2022 představoval podíl biomasy více než 41 procent. Spolu se zaváděním dalších moderních technologií dochází k výraznému snižování emisí oxidu uhličitého.

Zadruhé instalováním vzduchotechnických systémů s rekuperací. Pokročilý systém měření a regulace pro řízení vytápění, chlazení a vzduchotechniky umožňuje efektivním způsobem využívat energii a eliminovat ztráty a plýtvání. Účinným pomocníkem pro úspory energií je systém předokenních žaluzií doplněný inteligentním řízením; v letním období zabraňuje nadměrnému ohřívání budovy a následné potřebě chlazení.

Zatřetí systémem nakládání s nebezpečnými odpady. Vybrané provozy mají svá předčišťovací zařízení – třeba systém pro dekontaminaci infekční kanalizace z pitevního traktu, odlučovače tuků a ropných látek či vlastní jímku nenapojenou do veřejné kanalizace, z níž jsou odpady vyváženy a odborně zpracovávány. Nebezpečné látky se tak nedostávají do odpadní vody.

A ještě něco navíc! Dešťová voda je v areálu zčásti jímána a využívána pro zavlažování. Aby nedošlo k přehlcení kanalizační sítě, jsou v areálu plzeňského kampusu vybudovány i dvě retenční nádrže. K šetrnému nakládání s vodou přispívají též zelené střechy na hlavní budově kampusu. Zmiňme ještě také druhotné využívání řady zařízení v rámci spolupráce se sesterskou fakultní nemocnicí: to, co už není vhodné pro péči o pacienty, bývá využíváno k výuce či výzkumu. Příkladem může být operační neurochirurgický mikroskop, který poté, co dosloužil ve fakultní nemocnici, je nadále využíván k výzkumu v Biomedicínském centru.

Zelené střechy s fotovoltaikou

Přes vše vyřčené kampusu plzeňské medicíny prý ke stoprocentní spokojenosti přece jen něco chybí. Úkolem číslo jedna (a posledním dílkem chybějícím k dokonalosti kampusu) je teď dostavba sportovní haly „Díky ní se celý vysokoškolský areál prostorově uzavře. Mohla by zde, v místě stávajícího parkoviště, navíc vzniknout odpočinková zóna, s možností posezení a relaxace uprostřed nově vytvořené zelené oázy,“ prozrazuje nejbližší plány zástupce LFP UK.  

S podporou vedení Univerzity Karlovy a Národní sportovní agentury je šance, že se peníze na dokončení stavby – z kategorie sportovních zařízení v prostoru veřejné vysoké školy – získat podaří. A pakliže ano, Plzeňští jsou připraveni začít konat (stavět) třeba hned zítra.

Dalším plánem je instalace fotovoltaické elektrárny, jejíž solární panely budou rozmístěny po všech budovách kampusu. „Už teď máme k dispozici studii, z níž vyplývá návratnost investic zhruba do osmi let, což nevypadá špatně,“ uvádí Libor Kočí další příklad, kterým se Karlovka rozhodla přispět k udržitelnosti celého projektu. Navíc LFP UK hledá dotační prostředky, kterými by investici podpořila a návratnost zkrátila. Fakulta díky fotovoltaice na stávajících budovách pokrývá zhruba sedm procent z celkové spotřeby elektrické energie, a ze střechy sportovní haly by ještě pár procent přibylo. Což se nemusí zdát zase až tak moc, ovšem je třeba vzít na vědomí, že celkové náklady se pohybují v řádech milionů korun.

„Stavebně-organizační stmelení fakulty považujeme za nejdůležitější devizu projektu,“ shrnuje Libor Kočí.

A co další střechy? Už dnes jsou některé polointenzívně pobytové či extenzívně zelené, jiné slouží k umístění technologií, kupříkladu vzduchotechniky. Nedaleko od kampusu se nachází uiverzitní Šafránkův pavilon. I část jeho střechy – tam, co je vysokoškolská kolej – čekají možné úpravy: měla by ji pokrýt fotovoltaická elektrárna. Libor Kočí už má plán: „Protože jsou koleje přes léto prázdné, v rámci takzvaného komunitního sdílení by se energie tam vyráběná využila v kampusu.“ Na prováděcí dokumentaci, která by smělou rozvahu mohla zhmotnit, se aktuálně pracuje. Ovšem i zde jsou peníze „až na prvním místě“, jak známo.

Jak vznikala oceněná budova Výsledná podoba nové budovy kampusu LFP UK vzešla z výběru tří soutěžních konceptů. Autorkou toho vítězného je architektka Anna Nesvadbová; byl její první významnou realizací po dokončení vysokoškolských studií. „Pyramidální tvar odlehčených částí budovy krásně kopíruje terén a pěkně si ,sedl´ na kopec, na kterém se kampus rozprostírá. Vše dokonale ,hraje´ zvláště při pohledu z letadla,“ libuje si Libor Kočí. Projektantem budovy byla firma VPÚ Deco Praha, generálním dodavatelem pak akciová společnost GEMO.

Fakta o UniMec Celková užitná plocha budovy   ..................... 33 341 m2 Zastavěná plocha ............................................. 6 610 m2 Počet uživatelů   ..................................... 2 200 studentů + 290 zaměstnanců Kapacita menzy   ............................... 244 míst v jídelně + 80 míst v kavárně Kapacita kuchyně ................................. 1 500 jídel/den Počet parkovacích míst v podzemních garážích   .. 174 Počet místností (bez komunikací)   ........................ 608 Výdaje na stavbu ........................................ 1,53 mld. Kč Výdaje na vybavení ...................................... 266 mil. Kč

► Půdorysně má objekt hlavní budovy kampusu UniMeC tvar písmene „H“, zešikmení domu směrem k západu vychází z morfologie terénu a rovněž terasové uspořádání směrem k jihu respektuje svažitost terénu. Budova má 6 nadzemních podlaží a 3 podzemní. Přitom 1. podzemní podlaží je díky svažitosti terénu skutečně v podzemí jen v severovýchodní části a v jižní je de facto nadzemní. Do 2. a 3. podzemního podlaží jsou situovány především garáže, strojovny a sklady.  ► V nadzemní části jsou především posluchárny, seminární místnosti, praktikárny, výukové i výzkumné laboratoře, simulační sály, pitevna, výuková kuchyně, výuková tělocvična, výukové ambulance a vyšetřovny, studovny, knihovny, pracovny atd. Najdeme tu i mnoho zdánlivě samozřejmých prostor, se kterými se uživatelé ve „starých budovách nesetkali - šatny, studovny 24/7, individuální studovny, kolárna, relaxační místnost atd. ► Barevné řešení interiéru jako součást orientačního systému je protipólem střídmé barevnosti fasády. Barvy zároveň odkazují na základní funkci budovy a známé Komenského heslo Škola hrou. Důležitá je pravdivost a stálost užitých materiálů - trend soudobé architektury. Hlavní motivem je schodiště s barevně proskleným zábradlím postupně se měnícím dle daného podlaží. Vytváří snadno zapamatovatelný prvek s přidanou uměleckou hodnotou.