„Nestačí jen umět si spočítat celkové náklady dluhu. Znalostem by měl předcházet životní postoj, kdy se člověk dokáže zastavit a říct si: ´Stojí mi to za to? Nebude lepší tuto svou aktuální potřebu odložit a dopřát si ji, až si na ni ušetřím?´“ shodují se autoři vzdělávacího projektu Rozvoj finanční gramotnosti, Igor Červený z Pedagogické fakulty UK a Lenka Švecová z Ústavu ekonomiky a managementu VŠCHT v Praze. Projekt, který vznikl pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy, nyní vstupuje do pilotní testovací fáze, která se má rozšířit na šedesát procent pražských středních škol.
Igor Červený a Lenka Švecová na první testovací hodině finanční gramotnosti na střední škole v Praze 9.
Od roku 2013 je finanční gramotnost povinnou součástí vzdělávání na základních školách. Na středních se učí dokonce už sedmnáct let. „Probíráme ji v řadě předmětů, ale situace není ideální,“ přiznává ředitel Střední odborné školy – Centrum odborné přípravy a Gymnázia na Praze 9 Josef Ležal. Proto se rozhodl zapojit rovnou do praktického testování projektu Rozvoj finanční gramotnosti, na němž spolupracuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a Ústav ekonomiky a managementu Vysoké školy chemicko-technologická v Praze v rámci iKAP2 a IDZ hl. m. Prahy. „VŠCHT, respektive tým odborníků pod vedením docentky Lenky Švecové, připravil obsah učiva, který jsme my z PedF UK zasadili do našeho osvědčeného systému FutureBooks, v němž vytváříme interaktivní výuková média,“ vysvětluje Igor Červený, jenž má na PedF UK na starosti rozvoj digitálních kompetencí a problematiku distančního vzdělávání. Současně je také koordinátorem spin-offu FutureBooks, s nímž sklízí Pedagogická fakulta UK jeden úspěch za druhým.
Značný mediální ohlas si získal projekt SmartFood (ve spolupráci s Provozně ekonomickou fakultou MENDELU – pozn. red.), který učí děti neplýtvat potravinami. Volně na něj navázal další, Od vidlí až po vidličku… a ještě dál, cílený tentokrát na školní jídelny a osvětu v oblasti produkce CO2 a methanu ve společnosti. Rozvoj finanční gramotnosti, tentokrát ve spolupráci s VŠCHT v Praze, je opět střípkem do mozaiky nabídky výukových materiálů k tématům, s nimiž si školy stále moc neví rady. V rámci šetření České školní inspekce polovina z nich například uvedla, že jim chybí metodická podpora a učební pomůcky v oblasti finanční gramotnosti.
„Učebnice jsou zastaralé. Z e-booků se naučíme víc. A když tam budou ještě hry, tak super,“ shodli se středoškoláci na pilotní hodině.
Naředit vliv influencerů
„Naším cílem je naučit žáky středních škol jak správně a efektivně nakládat s financemi, jak neskončit v dluhové pasti, ale vytvořit si zdravý vztah k penězům a nenaletět podvodníkům,“ popisuje pražský radní pro oblast školství, sport a volný čas Antonín Klecanda s tím, že nejen faktické znalosti, ale především zasazování informací do aktuální kontextu doby a v přitažlivé formě pro teenagery, je hlavní benefit interaktivních vzdělávacích materiálů, které VŠCHT a UK společně připravily. „V době vzoru influencerů ze sociálních sítí je nezbytné naučit mladé lidi odolat impulsivnímu nakupování, které může vést k zadlužení a finančním problémům,“ dodává radní Klecanda.
Podle hlavní autorky vzdělávacích materiálů Lenky Švecové se dnes finanční gramotnost učí právě přes znalosti. To ale nestačí. „Žáci už většinou vědí, že než si vezmou spotřebitelský úvěr, musí si umět spočítat celkové náklady svého dluhu. Následně rozvíjí dovednosti, díky nimž se umí zorientovat v nabídce bank a vybrat si tu pro sebe nejvýhodnější. Ale pak je také postoj, který musí všem těmto krokům předcházet, a právě na něj se v našich materiálech soustředíme. Kdy si například řeknu: ´Musím si opravdu brát spotřebitelský úvěr? Stojí mi to za to? Nebude lepší, i pro mé duševní zdraví, tuto svou okamžitou potřebu odložit, dávat si peníze stranou, ušetřit a pořídit si ji později?´,“ vysvětluje hlavní myšlenku celého projektu vedoucí Ústavu ekonomiky a managementu VŠCHT Lenka Švecová těsně před tím, než vstoupí do jedné z tříd Střední odborné školy – Centrum odborné přípravy a Gymnázia, aby zahájila první testovací hodinu finanční gramotnosti.
Spotřebitelská léčka zakotvením
„Pánové, dám vám na začátek takový testík,“ rozdá žákům papírky s otázkou a poprosí je o písemné zodpovězení. „Na každém lístečku byla jiná informace,“ oznámí jim o pár minut později. Jedna otázka zněla, zda je počet obyvatel Mauriciu větší nebo menší než 600 tisíc. Na druhém lístečku bylo, zda je větší nebo menší než 1,2 miliony. „Tuto hru hraju se studenty roky, a vždycky dopadne stejně. Ti, kteří měli na papírku výchozí hodnotu 600 tisíc, odhadují počet obyvatel okolo 600 tisíc. Ti, kteří měli na lístečku 1,2 miliony obyvatel, se pohybují zase okolo tohoto čísla. Říká se tomu léčka zakotvením. Jednoduše řečeno, dostanete určitý údaj a dle něj odhadujete správný výsledek. Je to jedna z pastí na spotřebitele,“ usmívá se docentka Švecová a pro pochopitelnost žákům nabízí ještě jeden konkrétní příklad. „Chcete si koupit auto. První prodejce vám ho nabídne za 700 tisíc korun. Až půjdete ke druhému, budete už operovat právě s touto částkou, i když mohla být zcela nahodilá,“ popisuje jen jednu z mnoha spotřebitelských léček a nástrah, jimž se věnuje celá kapitola e-booku o cenotvorbě.
Pro všechny střední školy
„Na naší škole máme 1650 žáků. Finanční gramotnost učíme v matematice, občanské nauce, společenských vědách, ekonomice a podnikání. Je ale také součásti výuky v oborech s odborným výcvikem, kde na ni klademe důraz například v předmětu Svět práce. Do pilotáže projektu jsme se zapojili proto, abychom si práci s e-booky a jejich využití v jednotlivých předmětech vyzkoušeli – nejen žáci, ale především my pedagogové,“ komentuje svou účast na hodině Josef Ležal, ředitel školy, na níž studují jak učni, tak gymnazisté. Právě proto oceňuje, že interaktivní elektronická publikace je určena všem typům středních škol, od prvního do čtvrtého ročníku, a záleží na každém oboru, respektive pedagogovi, co si z ní vybere a na co bude klást při výuce důraz.
„Udělali jsme si mezi našimi studenty šetření, kdy jsme si zmapovali úroveň jejich finanční gramotnosti. Zjistili jsme, že se velice liší. Nůžky ve znalostech jsou hodně rozevřené,“ upozorňuje ředitel Ležal. Průzkum podle něj ale překvapivě nejde shrnout tak, že gymnazisté mají finanční gramotnost lepší. Výsledky napříč celou školou, všemi obory a záleží především na rodinném zázemí a finančních zvycích, které přejímají děti od rodičů. „Zhruba čtyřicet procent našich žáků má velmi dobré znalosti finanční gramotnosti. Padesát procent žáků disponuje takovými běžnými uživatelskými dovednostmi a mají pořád rezervy. Deset procent žáků je bohužel finanční gramotností zcela nezasaženo,“ shrnuje poznatky školního šetření Josef Ležal s tím, že situaci nevnímá dramaticky, ale stále je velký prostor pro zlepšení.
Podle ředitele školy Josefa Ležala se neodvíjí úroveň finančí gramotnosti podle typu studijních oborů, ale hlavně dle rodinného zázemí.
Zapojit žáky, učit hrou
Jak moc jeho žáky výuka finanční gramotnosti prostřednictvím interaktivních médií zaujme, naznačila už první testovací hodina. „Je to rozhodně lepší než klasický výklad učitele, ze kterého si děláme poznámky a pak se z nich máme učit. Tohle mi přijde mnohem zajímavější. Hlavně díky příkladům, které známe ze života, si podle mě dokážeme víc zapamatovat. Léčku zakotvením si budu pamatovat už pořád,“ myslí si student prvního ročníku Honza.
„Měl jsem finanční gramotnost už na základce, takže nejsem úplně informačně mimo. Můžu srovnávat. A tohle mi přijde vážně super. Klasické učebnice jsou, upřímně, zastaralé,“ doplňuje jeho spolužák Ladislav. Nejvíc se prý oba těší, až se v kapitolách objeví herní prvky. „Nějaké kontrolní checkpointy, které ověřují, co jsme se naučili, a tak. Vím, že jsme ve škole, ale a myslím, že nejlepší je učit se tak, že si ani neuvědomujeme, že se učíme,“ uvažuje Honza nad tím, co tvůrci projektu dobře vědí už dávno. „Nejefektivnější cesta, jak učit – aby si žáci zapamatovali co nejvíce poznatků a uměli je využít v pozdější praxi – je aktivně je do výuky zapojovat právě pomocí her, jasných úkolů, zajímavých cvičení nebo prací s interaktivními grafy a animacemi, díky nimž udrží o dané téma zájem,“ shrnuje Igor Červený z Pedagogické fakulty UK.
