Podnikavost na UK: Jak přetavit nápady do praxe

„Jsme tu pro všechny studenty a studentky UK, kteří chtějí držet krok s rychle se měnícím světem. Podporujeme mladou generaci vědců, aby se nebáli realizovat své nápady a učili se zhodnocovat výstupy své vědecké činnosti v praktickém životě. Dokážeme jim k tomu poskytnout know-how a efektivní nástroje,“ říká Veronika Haissingerová, která má na starosti téma podnikavosti v rámci Centra pro přenos poznatků a technologií UK.

Podnikavost je společným jmenovatelem aktivit, které Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (CPPT UK) organizuje. Jak byste ji popsala?

Nejprve bych řekla, co podnikavost není – nejde o podnikání, i když by k tomu anglický termín entrepreneurship mohl navádět. Podnikavost chápeme jako schopnost využívat příležitosti a nápady a vytvářet z nich hodnoty s udržitelným společenským dopadem, ať už pro sebe nebo pro ostatní. Ty hodnoty mohou být finanční, kulturní nebo i společenské. Podnikavost vnímáme jako důležitou součást vzdělávání. A máme velkou radost, že je o naše akce zájem a do kurzů přicházejí stále další a další studenti a studentky a jejich prostřednictvím hledají právě tu svou cestu, jak překonat strach z prvního kroku, jak rozvinout vlastní akceschopnost a otevřít se novým možnostem.

Máte za sebou řadu aktivit a projektů mimo akademické prostředí. Jak jste se k podnikavosti dostala a co vás přivedlo zpět na vaši alma mater?

Vystudovala jsem na Fakultě humanitních studií obor Studia občanské společnosti. Zaujalo mě téma sociálního podnikání a také zakládání neziskových organizací. V hlavě se mi začal formovat první nápad na projekt zaměřený na otázku návratu matek na pracovní trh. To téma se mě tehdy osobně dotýkalo, a nakonec jsem na něj napsala diplomku. Zajímal mě ale proces toho, jak je vůbec možné zakládat organizace se zaměřením na společensky prospěšné inovace. Sama jsem nakonec jednu neziskovku založila, ale uvědomila jsem si, že to není cesta pro mě a chtěla bych se věnovat spíš podpoře mladých lidí v tom, aby si sami zkusili realizovat vlastní projekty. Vedla jsem akcelerátor VŠEM, pracovala v jsem v Hale 40 jako manažerka inkubace Art&Digital, kde jsme podporovali mladé umělce. A pak jednou přišla nabídka stát se na Univerzitě Karlově součástí týmu zabývajícího se rozvojem podnikavosti studentů a podporou jejich akceschopnosti a kreativity. Moc se mi to líbilo, protože jsem mohla přinést zpět na univerzitu věci, které jsem se v průběhu let naučila ve startupovém a inkubačním prostředí.

Když se chce student nebo studentka pustit do akce a začít realizovat své nápady, co k tomu potřebuje?

V první řadě se neobejde bez rozhodnutí, že sám/sama doopravdy chce investovat svůj čas a energii do rozvoje sebe i svých dovedností. Do začátku je určitě dobré vnímat, že je potřeba zvládat komunikovat s lidmi a fungovat v týmu. Otevřít svou mysl kreativitě, být připravený prezentovat i dalším lidem své nápady a vize. Na všech těchto věcech se dá pracovat. Všichni se neustále učíme, a navíc jsme na univerzitní půdě. K efektivnímu učení je vždy dobré znát své silné a slabé stránky a také se nebát chyby. Protože, jak se říká: „Chyba je kámoš“, který nám pomáhá posouvat se dál. Tohle všechno napomáhá tomu, aby se dařilo měnit nápady v realitu. A praxe, což je ostatně další klíčový element, který spojuje všechny naše aktivity – kurzy a workshopy a další.

Proč se CPPT na podnikavost tolik zaměřuje?

V rámci třetí role univerzity se klade důraz na propojování akademického světa se společností a celkově na společenský dopad univerzity. Naším cílem je pomoci Karlovce podporovat novou generaci proaktivních vědců, kteří přichází s nápady a hledají cesty, jak je zhodnotit a najít pro ně praktické a prospěšné využití pro společnost. I proto jsme se zapojili do projektu iKAP II a já jsem za CPPT vedla jeho aktivitu „Podnikavost“. Projekt se zaměřoval na stávající a budoucí pedagogy základních a středních škol.

Podnikaví žáci si pak přenesou své dovednosti i na vysokou školu.

Přesně tak. Z proaktivního a inovativně uvažujícího žáka bude v budoucnu proaktivní a inovativně uvažující vědec. Jednadvacáté století vyžaduje jiné dovednosti než ty, které se dosud na většině škol učí. Cílem projektu iKAP bylo pomoci pedagogům zorientovat se v tématu podnikavosti a přinést jim inspiraci, jak podnikavost rozvíjet u svých žáků a studentů i u nich samotných. V rámci projektu vznikla série dvaceti podcastů Z lavice do akce, kde jsme se o podnikavosti bavili s lidmi, kteří sami podnikaví jsou nebo v rámci své výuky tímto směrem vedou své studenty. Podcasty jsou plné inspirace z praxe a příběhů mladých inovátorů a v rámci jednoho z dílů si můžete poslechnout i o našem kurzu Rozjeď projekt, který je především o nastartování akce a vystoupení z komfortní zóny. Studenti tu pracují s pře/nastavením své mysli, mindsetu – překovávají svůj strach, učí se pracovat s chybou a selháním, a zkouší převést své nápady v realitu.

Jaké další kurzy CPPT nabízí?

Všechny spojuje silná osobní zkušenost, která otevírá nové obzory. Studenti si vyzkouší, co všechno sami dokážou, když přestanou prokrastinovat a opravdu se do něčeho pustí. Podnikni to! se zaměřuje na základní podnikatelské znalosti, dovednosti a nástroje. Studenti v rámci něj zjistí, jak sestavit byznys plán, nastavit strategii a vše si zkouší na vlastním nápadu. Aplikuj vědu do praxe je pak ideální právě pro studenty a vědce, kteří už mají nějaké vědecké poznatky a rádi by zjistili, jaký reálný společenský dopad by jejich téma mohlo mít. Základem úspěšné realizace každého nápadu je pak funkční tým a dobrá spolupráce, a právě tu si mohou účastníci vyzkoušet v kurzu Živá laboratoř spolupráce. Kurzy se vzájemně doplňují, je možné je kombinovat. Mnozí studenti projdou více z nich a z každého si odnášejí nové zkušenosti a dovednosti.

Vidíte na studentech, které potkáváte, nějakou proměnu? Co je přivádí do kurzů a na čem potřebují pracovat?

To by asi nejlépe zhodnotili lektoři kurzů nebo sami studenti. Já sama vnímám jako brzdu u studentů strach z chyby a s tím spojené obavy pouštět se do vlastních projektů. Převážná většina základních a středních škol se snaží z principu vyvarovat nebo předcházet chybování žáků, což si pak s sebou nesou i na vysoké školy. Studenti vnímají chyby negativně, jako selhání, a ne jako logický proces učení a prostor pro rozvoj. V kurzech i na workshopech se snažíme toto nastavení měnit a vést účastníky k tomu, aby se selhání nebáli, dokázali se z něho poučit, například ve smyslu změnit pro příště strategii a zkusit problém vyřešit jinou cestou. A z evaluací napříč kurzy víme, že se to docela daří. Studenti získávají větší sebevědomí a odvahu jít za svým.

Na začátku prosince jste uspořádali Ideathon: Časované bomby naší společnosti. O co přesně šlo?

Naším cílem na CPPT je přinášet na Karlovku i neobvyklé formáty akcí, a držet tak krok s dobou. Ideathon je 24hodinová intenzivní událost s pauzou na spánek, jejímž cílem je hledat inovativní a tvůrčí řešení kritických otázek. Jde o zážitkový formát, který je nejen výukový, ale také podporuje kreativitu účastníků. Náš Ideathon, který se uskutečnil 6. a 7. prosince v Kampusu Hybernská, byl pilotem spolupráce mezi univerzitou a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Studenti napříč obory se s podporou expertů z praxe zamýšleli nad ožehavými tématy, která ovlivňují naši společnost, a do budoucna budou ještě zásadnější - jako je růst nákladů na život a nedostupnost bydlení, transformace trhu práce nebo třeba přibývající problémy s duševním zdravím. Za pomoci forsightových metod, kterými účastníky provedli odborní lektoři z think-tanku České priority, týmy promýšlely návrhy řešení, jež na konci akce odprezentovaly odbornému publiku.

Co pro vás bylo v Ideathonu nejzásadnější?

Studenti – účastníci akce – nám potvrdili, že možnost diskutovat o zásadních společenských tématech s odborníky je velmi obohatila, stejně jako šance nahlédnout na témata perspektivou metod, se kterými se dosud nesetkali. Výstupy Ideathonu k jednotlivým tématům jsou slibné. I od partnerů z MPSV máme kladné reakce a věříme, že se společně k podobnému formátu znovu vrátíme. Taky mě moc potěšilo, kolik velmi renomovaných expertů bylo ochotno věnovat nám svůj čas a spolupracovat se studenty. Věřím, že se ty měsíce příprav vyplatily a jsem moc ráda, že jsme si na Karlovce formát Ideathonu mohli vyzkoušet.

Jak na podnikavost slyší lidé z UK?

Univerzita je veliká organizace, a proto se zde samozřejmě najdou různé přístupy a názory na téma podnikavosti. Už jsme se ale posunuli k tomu, že podnikavost je vnímaná jako seriózní pojem a na CPPT je nahlíženo jako na efektivního prostředníka, který mladým vědcům a akademikům pomáhá hledat cesty, jak zhodnocovat znalosti a poznatky a přenášet je do praxe. Například zájem o naše kurzy a jednorázové akce, jako jsou třeba Inovační workshopy, stabilně roste.

Jak o sobě dáváte vědět?

Pracujeme na tom na více frontách. Mimo interní komunikace vůči fakultám jsem na Karlovce třeba nastartovala pravidelné setkávání Podnikavost na UK, kde sdílíme společně s aktivními lidmi napříč akademickou obcí univerzity své nápady a vzájemně se informujeme o našich aktivitách. Jsou zde zástupci fakult, vyučující, kolegové z UK Pointu i dalších součástí. Vzniká tak velmi inspirativní prostředí, do kterého samozřejmě zveme i další zájemce, a to jak z řad zaměstnanců, tak i studentů Karlovky.
Podobné setkávání probíhá i na úrovni celé republiky, a to v rámci platformy Univerzity PRO podnikavost, která vznikla v roce 2019. Potkávají se tu zástupci českých univerzit, které se podnikavostí zabývají, a sdílí navzájem svoje zkušenosti. Od léta 2022 jsme se dohodli na pravidelných měsíčních schůzkách, které organizuju.

V čem se můžeme od jiných univerzit inspirovat?

Pro mě osobně je velmi přínosné dozvídat se o nových projektech, kurzech, metodách a formách výuky nebo třeba soutěžích – jak z ČR, tak i ze zahraničí – do kterých se jinde pouštějí. Vzájemné sdílení zkušeností je podnětné především v tom, že jde o kolegy, s nimiž jsme na jedné vlně. Řešíme na svých pracovištích podobné věci. Rozumíme si, nemusíme se o ničem vzájemně přesvědčovat, ale naopak se podporujeme, inspirujeme. Vidíme, že v tom nejsme sami. Platforma je otevřená pro všechny, koho téma podnikavosti zajímá a budeme jenom rádi, když se k nám přijdou inspirovat i další.

Aktivit, které nabízíte, je ohromná spousta. Co byste poradila studentovi nebo jinému členovi akademické obce, kterého podnikavost láká? Jak má postupovat?

Rozhodně bych doporučila sledovat nás na sítích nebo se stát členem naší komunity – skupiny Inovační laboratoř CPPT. Užitečné může být i podívat se na web CPPT, kde je možné si přečíst víc o podnikavosti i našich aktivitách. Myslím ale, že nejdůležitější je, aby se nám zájemci prostě ozvali nebo za námi přišli. Ať už na některý z workshopů nebo na kurz, kde potkají nejen nás, ale také podobně uvažující lidi z univerzity. Další možností je i napsat e-mail s tím, že by se chtěli dozvědět víc. Každému rádi poradíme a dokážeme i nasměrovat podle individuálních potřeb. Vůbec nás to neobtěžuje, právě naopak. Díky interakci se studenty a lidmi napříč akademickou obcí se dál učíme a nacházíme způsoby, jak nabízet ještě lepší podporu všem.