Profesoři Josef Oldřich Lerch a Karel Hugo Huppert – jsou zřejmě nejdůležitější osobnosti v historii výuky lékařské chemie a biochemie u nás. Díky nim, práci a objevům jejich nástupců, a zejména současnému excelentnímu výzkumu, instituce zaměřená na lékařskou chemii – dnes zvoucí Ústav biochemie a experimentální onkologie – v ulici U Nemocnice funguje. A je tomu letos už 150 let!
„Historie chemie na lékařských fakultách, a to nejen na Univerzitě Karlově, ale v Čechách i na Moravě, je složitá,“ konstatuje na úvod Aleksi Šedo, od roku 2007 přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie ÚBEO (ústav je vědecko-pedagogickým pracovištěm 1. lékařské fakulty UK pod tímto jménem od roku 2002). A dodává: „Původní Chemický ústav navíc nebyl založen pod lékařskou fakultou, tehdy nesl titul Zoochemický ústav a sídlil v přímo v Karolinu.“
Přednostové ústavu zaměřeného na výuku lékařské chemie a biochemie
Od Lercha po Hupperta
U zrodu ústavu stál Josef Oldřich Lerch (1819-1892), smíchovský lékárník a později profesor zoochemie (biochemie), ovšem též farmaceutické chemie a farmakognozie. Ve své vědecké práci se zabýval především problematikou soudní chemie. A z Lerchovy chemické laboratoře v polovině 19. století vznikl tak zvaný Zoochemický ústav.
„V roce 1858 se profesor Lerch stal zaměstnancem lékařské fakulty a jeho laboratoř se přirozeně stala prvním chemickým ústavem medicíny na Karlovce,“ mapuje cestu zrodu „svého“ ústavu Aleksi Šedo. Za dalších sedm let – v roce 1873, na základě rozhodnutí nejvyšší stolice (státu a univerzity), dochází k další transformaci – vzniká Institut für angewandte medizinische Chemie, tedy Ústav aplikované lékařské chemie. A jeho prvním přednostou je ministerským nařízením z 18. března 1873 jmenován pozdější dvorní rada, profesor Karl Hugo Huppert (1831-1904); brzy též politik v Českém zemském sněmu. Byl to právě rakouský lékař Huppert, jenž i díky svému zaměření na fyziologickou a patologickou chemii, v kombinaci s prokazatelnými zkušenostmi s medicínou lépe vyhovoval představám zřizovatelů ústavu.
Dva chemické ústavy
„Ústav aplikované lékařské chemie ovšem tehdy sídlil na adrese U Nemocnice 4. Budova na adrese U Nemocnice 5, kde má dnes ÚBEO sídlo, byla teprve před dokončením“ dopátral se v historických dokumentech Šedo. Je tedy patrné, že od roku 1873 měla univerzita ne jeden, ale hned dva chemické ústavy! Vedle „Huppertova“ i Lerchův Zoochemický, přičemž oba podle Aleksiho Šeda nejspíše až do roku 1877 sídlily v téže budově – U Nemocnice 4. Následným ministerským nařízením byl Zoochemický ústav přesunut zpět do Karolina, kde s odchodem Lercha do penze v roce 1882 zcela zanikl.
Ústav aplikované lékařské chemie začal na adrese U Nemocnice 5 fungovat od podzimu 1879. O něco později, v roce 1883 – po rozdělení Univerzity, se také začala psát historie českého ústavu lékařské chemie – Ústavu pro léčbu lékařskou, dnes sesterského fakultního pracoviště Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky. ► Podrobná historie ústavu zde.
Ústav plný osobností
Těžko bychom v jeho letité historii hledali období, ve kterém by instituce nebyla spojována s některou z mnoha významných vědeckých osobností oboru lékařské chemie. Přednášel zde a zabýval se chemickými strukturami přírodních látek a vytvářením jejich derivátů Hans Meyer (1871–1942), profesor a děkan přírodovědecké fakulty, považovaný za klíčovou postavu pražské německé univerzitní chemie prvé třetiny 20. století.
Profesor lékařské chemie a farmakologie Franz Hofmeister jr. (1850–1922) zaobírající se především proteinovou chemií se stal prvním experimentálním farmakologem v rakouské monarchii. Výše zmíněný spoluzakladatel ústavu, profesor chemie Karl Hugo Huppert (1831–1904) byl v roce 1900 zvolen řádným členem společnosti pro pěstování německé vědy, umění a literatury a stal se též děkanem pražské německé LF a rektorem pražské německé univerzity.
◄ O věhlas ústavu se postarali i jeho absolventi. Například manželé Carl Ferdinand Cori (1896–1986) a Gerta Theresa Cori, roz. Radnitz (1896–1957), kteří v roce 1947 obdrželi Nobelovu cenu za objasnění způsobu, jakým v lidském těle dochází k využití laktátu vznikajícího odbouráváním zásobního polysacharidu glykogenu ve svalových buňkách (druhou polovinu ceny tehdy získal argentinský fyziolog Bernardem Albert Houssay za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů).
Po roce 1945 patřil mezi nejvýznamnější osobnosti ústavu rovněž Antonín Hamsík (1878–1963), zabývající se studiem hemoglobinu a jeho derivátů. Biochemik, vysokoškolský učitel Antonín Felix Richter (1895–1979), zkoumající biologické pigmenty a klinickou biochemii. Nebo Jan Šula (1904-1994), spoluzakladatel moderní české experimentální onkologie v Československu. A právě experimentální onkologie, o jejíž rozvinutí se zasadil Jiří Duchoň (1927–2009), v posledních desetiletích platí za profilovou ve výzkumu ústavu.
Neuroonkologie na špici zájmu
O úspěchy na poli výzkumu a objevů neměl, nemá a snad ani nebude mít ústav nouzi. „V současnosti je hlavním cílem našich vědců pochopení procesů v nádorovém mikroprostředí a nalezení nových molekulárních léčebných a diagnostických cílů, především v oblasti neuroonkologie,“ přibližuje přednosta Šedo. „Naše vědecká práce probíhá v rámci četných spoluprací, jak s dalšími preklinickými i klinickými pracovišti 1.LF, tak i za jejími institucionálními hranicemi. Byli jsme zakládajícím pracovištěm neuroonkologické sekce České onkologické společnosti, v jejíchž devíti centrech napříč republikou sdružujeme odborníky jak klinických, tak laboratorních neuroonkologických disciplín. S kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR jsme založili společnou Theranostickou laboratoř, publikujeme se zahraničními kolegy třeba z Dana Farber Cancer Institute, a od letoška máme zastoupení v General Boardu Evropské Asociace pro Neuroonkologii, upřesňuje profesor Šedo výčet aktivit.
Ve spolupráci s 4EU+
Výzkum na ÚBEO je dnes prováděn v rámci tří laboratoří: Laboratoř biologie nádorové buňky, Laboratoř theranostiky a Laboratoř proteomiky. Vedle tří desítek stálých zaměstnanců jsou součástí projektových týmů doktorští i pregraduální studenti různých studijních oborů. „Především pro ně a pro jejich zahraniční kolegy z univerzit sdružených v rámci aliance 4EU+ realizujeme spolu s kolegy z University ve Varšavě a Sorbonne University od roku 2022 letní školu 4EU+ Against Cancer: Comprehensive and integrative educational program in oncology,“ doplnil Aleksi Šedo (na fotografiích). ► Podrobnosti o výzkumu zde.
Excelentní NÚVR
A na co jsou aktuálně tamní vědkyně a vědci pyšní především? Profesor Aleksi Šedo má jasno: „ÚBEO je od roku 2022 součástí projektu Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ten je jedním z pěti Národních ústavů programu EXCELES, podpořeného ministerstvem školství. Jde o největší projekt akademické onkologie v historii České Republiky!“ Včetně Univerzity Karlovy se v rámci NÚVR do excelentního onkologického výzkumu zapojilo jedenáct špičkových českých a moravských vědeckých pracovišť. „Činnost NÚVR byla zahájena v červnu 2022 a měla by trvat minimálně tři roky,“ prozrazuje profesor Šedo, jenž je hlavním řešitelem projektu. ► Více o NÚVR zde.
Dosavadní výsledky svého výzkumu naši vědci z Karlovky nedávno představili například na 18th Meeting of the European Association of Neuro-Oncology (EANO 2023) v Rotterdamu: „Soutěž o konání dvacáté konference EANO za dva roky jsme vyhráli my, uskuteční se v Praze. Konference tak bude poprvé v historii EANO v zemi bývalé Východní Evropy. Podařilo se nám zařadit se tak mezi biomedicínské disciplíny, které se dostaly na světovou mapu nejvýznamnějších setkávání svých oborů,“ konstatuje přednosta ÚBEO s uspokojením.
Základ současného týmu Ústavu biochemie a experimentální onkologie, působící na adrese: U Nemocnice 5
