Je to záslužné dílo. Čítá stovky stran, v souhru celé edice dokonce pár tisíc stran. Masarykova univerzita a její vydavatelství Munipress postupně vydává knihy spjaté s výraznou prvorepublikovou personou, s politikem, několikanásobným ministrem financí a ekonomem profesorem Karlem Englišem (žil v letech 1880 až 1961).
Nejnovější opus v „englišovském“ setu nese název Paměti: Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej (2022) a čítá 598 stran (na snímku přebírá nastupující rektor UK Karel Engliš funkci z rukou končícího Bohumila Bydžovského, 9. prosince 1947).
Exministr ve slavném Karolinu
Engliš si své vzpomínky a postřehy začal psát jako pětačtyřicátník, již v roce 1925, ale činil tak až do roku 1961. Kromě toho, že byl historicky prvním rektorem brněnské univerzity, se profesor Engliš stal také rektorem Univerzity Karlovy, a to na sklonku roku 1947, krátce před událostmi, jež měly v únoru 1948 fatálně proměnit Československo.
Přestože sám kandidovat nechtěl, byl „kandidován“ jinými, k čemuž uvedl: „Jsem povinen poukázati na své nedostatečnosti se zřetelem k jubilejnímu roku (600 let od založení UK – pozn. red.), k němuž se upírá zájem veřejnosti…“ A ve výčtu poukázal na své vyhraněné názory, své stáří, nedoslýchavost, nedostatečnou znalost cizích jazyků (toliko francouzštiny, němčiny a pasivní angličtiny, hodnotil se skromně) plus menší zájem o reprezentaci, spíše sklon zůstávat již v ústraní. Akademici si námitky vyslechli – na rektora jej kandidovali a v červnu byl Karel Engliš zvolen rektorem Karlova učení.
V turbulentní době, kdy jej veřejně napadali komunisté, ho nevedl moc dlouho. V nové knize je karolinskému působení věnována třicítka stran, ale také zajímavé obrazové přílohy. Coby rektor byl Engliš slavnostně „instalován“ 9. prosince 1947 – mimo jiné za účasti rektorů jiných pražských vysokých škol, ministra školství Stránského, předsedy sněmovny Davida či arcibiskupa Berana i Hany Benešové, jíž „na schodišti uvítala moje žena s kyticí růží“. Sám prezident Beneš „se omluvil blahopřáním“; premiér Klement Gottwald chyběl.
Komunistický puč přišel záhy. „Dne 25. února na cestě do Akademie jsem si koupil noviny, prodáváné s velikým hlukem o převratu politickém,“ píše Engliš. Ideové rozbroje zachvátily UK; akční výbor vyzýval i k odvolání rektora! Ten sám den poté podal rezignaci k rukám ministra Nejedlého a do pamětí si zapsal: „Sbalil jsem všechny své věci, rozloučil se jednotlivě se všemi úředníky a úřednicemi rektorátu a odjel jsem domů. Provázel mne i hlouček studentů, který byl náhodou na fakultě, až k autu. S obnaženou hlavou a mlčky jsem se s nimi rozloučil…“
Československo – včetně Karlovky – čekaly chmurné dekády.
Mezi autory alumni UK
Příležitost začíst se do Englišových vzpomínek máme i díky pečlivé práci řady absolventů Univerzity Karlovy. „Na knize pracoval početný tým odborníků s vazbami na Masarykovu i Karlovu univerzitu, ale také na Spolek přátel Karla Engliše. Když to vezmu chronologicky, jednotlivé rukopisy mezi lety 2005 a 2010 postupně objevil a do stávající podoby uspořádal historik Martin Hlaváč, absolvent FF UK. Na přepisování textů pracoval od roku 2009 sám, od roku 2020 pak společně s Pavlem Lhotou a Františkem Plhoněm z našeho spolku. Pro zajímavost dodávám, že Englišův vnuk a můj dědeček – František Plhoň – je lékař, jenž vystudoval rovněž UK,“ řekl magazínu Forum člen týmu Vít Pokorný.
Přepisy byly hotové v létě 2022, na doladění pracovala přímo Alena Mizerová (ředitelka Munipress) i hlavní archivář ČNB Jakub Kunert, též alumnus „fildy“. A koncem roku se pak kniha dočkala dvou kladných posudků – od docentů Jiřího Blažka z PF MU a Ilony Bažantové z PF UK.
V čem je nová kniha zajímavá, případně i objevná?
„Přináší další svědectví o období první republiky, o to významnější, že se v Englišovi jedná o osobnost, která byla v centru dění a spoluutvářela po řadu let národní hospodářství. Vzhledem k tomu, že se minulý režim snažil vymazat osobnost Karla Engliše ze společenského povědomí, zaplňuje některá bílá místa v naší historii. Jeho pohled na tehdejší politické, hospodářské a sociální problémy jako například devalvaci koruny či spory o deflaci jsou velmi cenným zdrojem pro poznání a pochopení této doby,“ líčí historik Martin Hlaváč.
A dodává, že v pamětech jsou zmínky o řadě důležitých osobností meziválečné ČSR: „Jejich charakteristika je psaná s velkým důrazem na detail, leckdy doprovázená karikaturou dotyčného či vtipným společným zážitkem. Z pamětí je patrné, že nejblíže měl Engliš ke dvěma: k T. G. Masarykovi a k Antonínu Švehlovi. Těmto věnoval nejrozsáhlejší část svých vzpomínek,“ doplňuje hlavní editor Hlaváč.
Dvě dekády bádání a práce
O někdejším politikovi napsal Hlaváč dizertaci a celkově strávil s englišovskými tématy dvě dekády života! „S osobností Karla Engliše jsem se blíže seznámil před lety v historickém semináři na Filozofické fakultě UK. Byl mi doporučen vedoucím semináře se slovy, že to byl velmi pilný autor, a bude se mi dobře zpracovávat. Dal jsem tedy na doporučení a začal se jím podrobněji zabývat… Pravý význam slova pilný ve spojení s Karlem Englišem, jsem pochopil až mnohem později! Nikdy by mne tenkrát nenapadlo, že s tímto tématem strávím dalších skoro dvacet let…,“ upozorňuje Hlaváč na politikovy četné aktivity.
Můžeme o Englišovi zjistit ještě vůbec něco nového? „Stále je co zjišťovat. Ať se to týká objevení mnoha projektů, jež zaštítil svou osobností či finančně podpořil, nebo toho, jak byl vnímán v zahraničí, kde podle některých indicií měl jeho pohled na národní hospodářství poměrně silnou odezvu. Inspiroval i říšského ministra hospodářství Hjalmara Schachta, s nímž udržoval písemný styk. Zajímavé by bylo zhodnotit vliv Englišova díla na ekonomiky sousedních států či přední evropské ekonomy,“ dodává jeden ze členů autorského týmu.
Samotný profesor Engliš uvodil poznámky ke svému období na Univerzitě Karlově těmito slovy: „Až budete číst tyto vzpomínky, už nebudu živ. Vzpomínejte na mne v dobrém a řiďte se celý život zásadou, kterou jsem se i já řídil, sloužit veřejnému blahu národa.“
Karel Engliš: Paměti. Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej
Martin Hlaváč, Pavel Lhota, František Plhoň, Vít Pokorný, Alena Mizerová, Jakub Kunert
Masarykova univerzita, Masarykův ústav a Archiv AV ČR Praha, Brno 2022
Vázaná, 598 stran, ISBN: 978-80-280-0113-1, doporučená cena 550 Kč
