Již potřetí se Univerzita Karlova zapojila do mezinárodního srovnání Times Higher Education Impact Rankings 2023 (THE), jak vysoké školy přistupují k oblasti cílů udržitelného rozvoje. Nejlepšího výsledku, 35. místa z 960 zapojených škol, dosáhla v cíli Důstojná práce a ekonomický růst. „Žebříček přispívá ke zviditelnění četných aktivit vysokých škol v oblasti cílů udržitelného rozvoje, a dokládá tak jejich význam jakožto veřejných institucí,“ říká Jiří Chvátal z Odboru analýz a strategií Rektorátu Univerzity Karlovy.
Univerzita Karlova organizuje řadu vzdělávacích akcí s tématy týkajícími se udržitelnosti, zde například Den s UK v Kampusu Hybernská.
Mezinárodního žebříčku Times Higher Education University Impact Rankings se v letošním roce zúčastnilo přes 1600 vysokých škol. Univerzita Karlova se celkově umístila na 201. až 300. místě, což je stejné jako v předcházejícím období. Nicméně letos v některých hodnocených oblastech vystoupala zatím vůbec nejvýše; například se umístila na 35. místě v konkurenci 960 škol v cíli Důstojná práce a ekonomický růst. O pět míst dopředu se oproti loňsku posunula v cíli Mír, spravedlnost a silné instituce (týká se správy a řízení vysokých škol, garancí akademických svobod apod. – pozn. red.). Získala zde padesátou příčku z téměř tisícovky univerzit, jež se do tohoto srovnání zapojily.
Karlovka hodnocena v devíti kritériích
Vysoké školy si totiž mohou samy zvolit, pro které cíle poskytnou údaje, přičemž podmínkou k tomu, aby se objevily v celkovém srovnání, je vyplnění údajů pro jeden povinný cíl (a sice Partnerství pro splnění cílů) a alespoň tří dalších cílů dle vlastní volby. Univerzita Karlova se stejně jako loni zapojila do hodnocení devíti cílů (3. Zdraví a kvalitní život, 4. Kvalitní vzdělávání, 5. Rovnost mužů a žen, 8. Důstojná práce a ekonomický růst, 9. Průmysl, inovace a infrastruktura, 10. Méně nerovností, 11. Udržitelná města a obce, 16. Mír, spravedlnost a silné instituce a 17. Partnerství pro splnění cílů).
Ve svém strategickém záměru pro léta 2021 až 2025 se Univerzita Karlova zavázala, že bude v rámci své společenské odpovědnosti přispívat ke kvalitnímu životu společnosti a udržitelnosti života obecně. Jak upozorňuje Nikola Rusová, jež má na rektorátu tuto problematiku na starosti, data Times Higher Education Impact Rankings 2023 jsou vyhodnocována zpětně, a tudíž výsledky nereflektují například to, že Univerzita Karlova má nově schválenou Strategii udržitelného rozvoje či Akční plán pro období 2023-2024. „Mohlo by to napomoci našemu lepšímu umístění v dalších letech,“ věří Rusová. Díky tomuto mezinárodnímu žebříčku má UK příležitost porovnat se se svými domácími i zahraničními protějšky a případně též získat inspiraci, kde by mohla či měla činit více.
„Nově schválená Strategie udržitelného rozvoje a Akční plán by nám mohly pomoci k lepšímu umístění v příštích letech,“ věří Nikola Rusová.
V kategorii Důstojná práce a ekonomický růst se Univerzita Karlova vyšvihla z loňského 101. až 200. místa na 35. stupínek. Předmětem hodnocení tohoto cíle je zejména kvalita vysokých škol jakožto odpovědného zaměstnavatele. Spadá sem například prokazatelná výzkumná činnost v této oblasti, garance minimální mzdy a zaměstnaneckých práv (například opatření proti diskriminaci), existence odborů, rovnost odměňování, průměrné výdaje na zaměstnance nebo podíl studujících s povinnou, alespoň měsíční stáží či podíl zaměstnanců s více než dvouletými pracovními smlouvami. „Postavení Univerzity Karlovy se zde částečně odvíjí od obecné legislativy (minimální mzda, ochrana zaměstnaneckých práv), částečně pak souvisí s její politikou v této oblasti,“ říká již citovaný Jiří Chvátal z Odboru analýz a strategií Rektorátu.
UK se nejlépe umístila v cíli Důstojná práce a ekonomický růst (obr. 1) a Mír, spravedlnost a silné instituce (obr. 2.).
Kde ještě musíme přidat
Naopak nejnižší (601. až 800. místo) je postavení UK v kategorii Partnerství pro splnění cílů, což je dáno zejména tím, že univerzita doposud komplexně nevyhodnocuje, jak se jí daří jednotlivé cíle naplňovat. „Zde je možné očekávat do budoucna skok kupředu právě díky letošnímu přijetí Strategie udržitelného rozvoje, protože se samozřejmě její naplňování plánuje vyhodnocovat,“ říká manažerka udržitelného rozvoje UK Nikola Rusová.
V cílech Rovnost mužů a žen a Průmysl, inovace a infrastruktura se univerzita nachází na 401. až 600. místě (z 1081, respektive 873 zapojených škol). V prvním případě je to částečně dáno tím, že UK nemusí přijímat opatření na podporu studia žen, které celkově tvoří na univerzitě více než 60 procent studujících, což není ve všech zemích běžné. Částečně pak plyne z toho, že univerzita teprve nedávno přijala pro tuto oblast ucelenou politiku v podobě plánu rovných příležitostí na léta 2022 až 2024, kde k dlouhodobým cílům patří například zvýšení zastoupení žen v rámci seniorních akademických pozic. V případě cíle Průmysl, inovace a infrastruktura je pak výsledek dán zejména tím, že spin-off společnosti a prostředky z transferu jsou oblasti, které se začaly více rozvíjet teprve v posledních letech – právě za tímto účelem univerzita v roce 2018 založila svoji dceřinou společnost Charles University Innovations Prague. V cílech Zdraví a kvalitní život, Kvalitní vzdělávání a Udržitelná města a obce se Univerzita Karlova pro letošní rok nachází na 101. až 200. místě, v cíli Méně nerovností pak na 201. až 300. místě.
Na UK tvoří ženy setrvale 60 procent studujících. Dalším cílem je zvýšit zastoupení žen na seniorních akademických pozicích.
Žebříček Times Higher Education University Impact Rankings se soustředí na společenskou odpovědnost vysokých škol. „Žebříčky by měly být brány jako východisko, nikoli jako závěr. Tak jako v případě ostatních mezinárodních srovnání nelze ani od tohoto srovnání očekávat komplexní pohled na rozdíly v kvalitě mezi jednotlivými vysokými školami. I toto srovnání však může sloužit jako inspirace, na které oblasti by se ta která vysoká škola mohla ještě více zaměřit. V neposlední řadě tento žebříček přispívá ke zviditelnění četných aktivit vysokých škol v oblasti Cílů udržitelného rozvoje, a dokládá tak jejich význam jakožto veřejných institucí,“ shrnuje expert Chvátal.
