„Elán, nadšení a nápady studentů a studentek v otázkách udržitelnosti jsou pro mě velkou nadějí,“ říká Nikola Rusová, manažerka udržitelného rozvoje na UK, podle které je udržitelnost životní styl a způsob myšlení. Na univerzitě aktuálně vzniká Strategie udržitelného rozvoje do roku 2030.
Ke Strategii udržitelného rozvoje na UK v březnu proběhl kulatý stůl.
„Udržitelný rozvoj je pro mne životní styl, způsob myšlení,“ říká manažerka udržitelného rozvoje na UK Nikola Rusová. „Jedna z mnohých definic představuje udržitelnost jako způsob rozvoje společnosti, který zahrnuje environmentální, sociální i ekonomické aspekty a který zajistí, aby současné standardy a životní podmínky – úroveň lidského života byla zachována i pro budoucí generace,“ sdílí Rusová, kterou mrzí, že mnozí stále ještě chápají udržitelnost jen jako „třídění odpadu“ nebo nutné zlo a komplikaci. „Moc bych si přála, aby se udržitelný rozvoj stal běžnou součástí všech našich aktivit a cokoliv se plánuje a řeší, bude přirozeně a automaticky brát zřetel na udržitelnost.“
Univerzita Karlova se v otázkách udržitelnosti, podobně jako mnoho institucí i firem po celém světě, vztahuje k 17 Cílům udržitelného rozvoje OSN (takzvaných SDGs – Sustainable Development Goals), které představují celosvětový program rozvoje pro období 2015–2030. Na formulaci těchto cílů se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. „Samozřejmě ne všechny cíle jsou relevantní pro české či univerzitní prostředí, ale obecně jsou vhodným výchozím bodem, jakýmsi rámcem, pro konkrétní kroky v kontextu daného prostředí, s ohledem na personální, finanční i další možnosti,“ vysvětluje Nikola Rusová.
Jak jsme na tom? „Řada aktivit a změn na Univerzitě Karlově se již děje přirozeně a automaticky, aniž bychom to pojmenovávali jako udržitelnost, například v oblasti rekonstrukce a výstavby nových budov či v oblasti odpovědného veřejného zadávání. Zároveň je tu však velký prostor ke zlepšení, v prvé řadě především v otázce komunikace a sladění aktivit napříč univerzitou,“ říká Rusová, která na univerzitu nastoupila loni v říjnu.
Udržitelná Karlovka v dalších letech
Aktuálně na Univerzitě Karlovy finišují přípravy Strategie udržitelného rozvoje Univerzity Karlovy: Na cestě k udržitelnosti 2030. „Strategie stanovuje základní koncepci a cíle udržitelného rozvoje napříč univerzitou. Jako hlavní metu si klade posunout UK do roku 2030 směrem k udržitelnému fungování, a to nejen odpovědným přístupem ke svému provozu, ale i k vzdělávacím a tvůrčím činnostem,“ vysvětluje Nikola Rusová. „Ke vznikající strategii proběhl kulatý stůl, kde jsme se zájemci z řad studentů, akademiků i zaměstnanců konstruktivně diskutovali představené cíle i jejich možná úskalí. Řešila se témata jako rekonstrukce budov v památkových zónách, zapojení studentů, finance i konkrétní zkušenosti z každodenní praxe,“ shrnuje Rusová a doplňuje, že vznikající strategii je stále možné připomínkovat.
|
Hlavní vize strategie udržitelného rozvoje: Univerzita Karlova je společensky odpovědná instituce, která: Aktuální vize z připravované strategie (březen 2023). |
Na strategii úzce navazuje Akční plán implementace Strategie udržitelného rozvoje UK: „Na cestě k udržitelnosti 2030“ v letech 2023–2024, který nastavuje konkrétní aktivity a projekty naplňující strategii. „V prvních dvou letech je pro UK prioritou komunikace, osvěta a spolupráce uvnitř univerzity ve snaze vytvořit pevné základy pro úspěšnou realizaci strategických cílů zejména zlepšením celouniverzitního dialogu a koordinace v oblasti udržitelného rozvoje,“ líčí manažerka udržitelného rozvoje. V rámci připomínkovacího formuláře je možné zasílat návrhy projektů pro doplnění Akčního plánu.
Udržitelný rozvoj na UK jako téma
Na Univerzitě Karlově již existuje řada projektů, které zapadají do konceptu Strategie udržitelného rozvoje. Zapojit se a přispět může každý. „I jednotlivci z řad studentů a studentek jsou velkou hybnou silou a pro mě obrovskou nadějí. Například jeden student Filozofické fakulty UK zařídil, že na kolejích 17. listopadu mohou všichni spolu s ložním prádlem nafasovat i tašky na třídění odpadu. Mezi kamarády totiž zjistil, že takové usnadnění výrazně zvýší jejich ochotu třídit,“ uvádí konkrétní příklad Nikola Rusová.
Univerzita Karlova je také aktivně zapojena do projektu UNILEAD (University leaders in Sustainable Development Goals). Jedná se o rozvojový projekt financovaný z prostředků Centralizovaného rozvojového programu ministerstva školství na podporu aktivit pro naplňování udržitelných cílů, do kterého je aktuálně zapojeno 24 univerzit. Poprvé byl vypsán v loňském roce, kdy na základě sdílení zkušeností a dobré praxe vznikl balíček opatření pro oblasti udržitelného rozvoje, jak je například stravování, udržitelná mobilita, zelená výstavba či odpady. V letošním roce je v navazujícím programu University leaders in SDG II (UNILEAD II) hlavním tématem „Engagement for sustainability“, kdy se veškeré aktivity soustředí zejména na sdílení informací a jejich aplikovatelnost.
„Cílem projektu je posílit roli univerzit jako efektivních, odpovědných a inkluzivních veřejných organizací prostřednictvím usnadnění implementace doporučení vytvořených v rámci předchozího projektu UNILEAD, a to včetně aktivizace studentů a zaměstnanců. Cílem je rovněž efektivně napomoci k postupné změně vnitřní kultury vysokých škol ve prospěch aktivního prostředí dobrovolně podporujícího společenskou i individuální odpovědnost ve smyslu dlouhodobé udržitelnosti,“ vysvětluje Rusová.
Ukázkovou spoluprací v tomto ohledu je oblast „Stravování“, jejímž odborným garantem je právě Univerzita Karlova. Koordinaci pracovní skupiny zajišťuje Dana Kapitulčinová z Centra pro otázky životního prostředí UK, která se dlouhodobě věnuje tématu udržitelného stravování a spolu s manažerkou udržitelného rozvoje podporuje a prohlubuje kooperaci a aktivity Kolejí a menz UK.
|
Jedním z konkrétních kroků k posílení udržitelnosti je například zapojení univerzitní menzy Troja do celorepublikového projektu REkrabička, kdy si můžete odnést jídlo a pití ve vratných obalech – bez zbytečného odpadu. „Postupně se také rozšiřuje nabídka vegetariánských a veganských jídel. Všechny tyto, byť i drobné aktivity, v celkovém součtu přispívají k udržitelnosti a jsou nutným začátkem změn,“ říká Nikola Rusová. Změny probíhají i na kolejích, kdy se instalují šetřiče vody, které šetří až dvacet litrů vody za minutu, či například stanice na čerpání filtrované vody, které minimalizují spotřebu plastových lahví. Důraz je kladen na třídění odpadu či používání ekologických čistících prostředků. Myslí se i na udržování biologické rozmanitosti vytvářením nových květinových záhonů a luk, výsadbou stromů či vyčleňováním pásů trávy, kde se tráva neseká, což zachovává rozmanitost hmyzu, snižuje výpar vody z půdy a šetří pohonné hmoty. |
V zimním semestru měl na Univerzitě Karlově premiéru interdisciplinární kurz udržitelného rozvoje, kterého se účastnilo na sto studentů a studentek napříč ročníky i fakultami. Garantem byl profesor Jan Frouz a jednotlivé přednášky, které zajišťovali odborníci a odbornice z UK, zahrnovaly environmentální, sociální i ekonomický aspekt udržitelného rozvoje. „Vysoká a aktivní účast potvrdila zájem o téma. V příštím semestru plánujeme kurz otevřít ještě s větší kapacitou,“ shrnuje Rusová.
Před rokem také odstartoval podcast „Udržitelná Karlovka“, který každý měsíc přibližuje agendu udržitelnosti, environmentu a zelených inovativních přístupů k životu. Pozvání k rozhovoru přijal například již zmíněný ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK profesor Jan Frouz, socioložka Markéta Braun Kohlová, jež zkoumá environmentální fenomény z pohledu sociologie, psychologie i ekonomie, ale i studentky, které se s projektem Wasted Biowaste účastnily mezinárodního finále soutěže Map the System v Oxfordu (více v samostatném článku) a řada dalších odborníků a odbornic spjatých s Univerzitou Karlovou.
V loňském roce také proběhla konference „Udržitelnost v nestabilním světě“, na které se 16. listopadu sešli přední evropští odborníci z oblasti vědy, vzdělávání, veřejného i politického života. Ústředními tématy byla mimo jiné biodiverzita, jako základ udržitelného rozvoje, a Zelená dohoda pro Evropu. Více se lze dozvědět v samostatném článku či záznamu z konference.
„Mým dlouhodobým cílem je, aby se udržitelnost stala běžnou součástí našich životů, aby se propsala do povědomí každého z nás a ovlivňovala tak automaticky naše každodenní fungování. A aby všichni věděli, že pro univerzitu je udržitelný rozvoj jednou z hlavních priorit a že se na mne mohou obracet s nápady i dotazy,“ dodává Nikola Rusová.
|
Jaká byla cesta Nikoly Rusové k udržitelnosti? „Rozhodně ne trnitá, spíše přirozená a celoživotní. Mým problémem, zpětně ale možná i výhodou, zejména na gymnáziu bylo, že jsem se snažila mít výborné a stabilní výsledky ve všech předmětech, takže mi nezbyl prostor se specializovat, více se soustředit a rozvíjet se v konkrétní oblasti. Až ve čtvrtém ročníku jsem díky volitelnému semináři začala inklinovat k filozofii a rozhodla jsem se jí věnovat i nadále. Domnívám se, že díky studiu filozofie v kombinaci s teologií na Univerzitě Karlově jsem získala skvělý základ pro každé další studium a pomohlo mi to také formulovat osobní hodnoty a posílit pozitivní vztah k přírodě a zvířatům, který jsem měla již od raného dětství. Později, především ve snaze nalézt méně teoretický obor, jsem objevila aplikovanou ekologii, jež značně rozvinula mé znalosti a zápal pro téma ochrany životního prostředí a ovlivnila i mé další profesní směřování. V minulosti jsem pracovala například jako vedoucí oddělení na odboru životního prostředí jedné z pražských městských částí či byla součástí týmu strategického rozvoje a projektového řízení pražské akciové společnosti zabývající se nakládáním s odpady.“ |
