Bezpečný boj s infekcí zajistí očkování, roušky a testování

„Můj respekt vůči infekci roste úměrně jejímu poznávání,“ říká na úvod Milan Trojánek z Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Na Bulovce. Přiznává, že onemocnění covid-19 lékaře v řadě momentů hodně překvapilo. Na začátku pandemie osobně prý nerad slyšel, když bylo srovnáváno s chřipkou.

Když se dnes ohlíží zpět – do druhé, potažmo právě probíhající třetí vlny – jednoznačně tvrdí, že to byly především zcela neběžné komplikace, co u covidových pacientů nastaly, a které lékaři nečekali. Byť zkušeností s respiračními infekcemi mají právě tady, Na Bulovce, spoustu. Byla to právě Klinika infekčních nemocí Nemocnice na Bulovce, největší svého druhu v celé České republice, kde byly 1. března 2020 hospitalizováni první tři pacienti s onemocněním covid-19 u nás. Byla neděle a Milan Trojánek měl ten den službu…

Covidová spolupráce

„Bylo to období nesmírně náročné. Kdyby nám tehdy nepomohli kolegové z dalších oddělení a klinik, i v rámci naší největší infekční kliniky bychom nápor zvládali jen stěží,“ vzpomíná dnes Trojánek. Rok s covidem naučil tamní lékaře mnoho nového, zvláště pak právě spolupráci s ostatními lékaři z jiných oborů: „Paradoxně, po lidské stránce byla doba strávená na covidovém oddělení vlastně příjemná. Což zní asi absurdně. Leč každodenní, často stresové prožitky během uplynulého roku – kdy s jinými specialisty stojíte denně před řešením řady problémů – to bylo vlastně nesmírně přínosné a vzájemně obohacující,“ konstatuje infektolog Trojánek a dodává: „Covidové oddělení se stalo místem setkávání lékařů z rozmanitých oborů. Společně jsme zde zjistili, že pohled na pacienta může být jinačí, než se nám v prizmatu naší specializace jevil. Stal se komplexním.“

Milan Trojánek si váží rovněž pomoci mediků a studentů magisterských zdravotnických oborů, stali se výraznou oporou odborného personálu nemocnic během vypjatého pandemického období. Zastávali náročnou práci na odděleních a jsou vidět i dnes při očkování: „Dva ´naši´ studenti, Irena Al Masani a Michal Beneš, se za pomoc během covidu dokonce dočkali nominace na oceněni – Anděl mezi zdravotníky," pochvaluje si lékař z Bulovky.

 

Práci lékařů a dobrovolníků od začátku pandemie v nemocnici Na Bulovce dokumentoval Vladimír Šigut, fotograf UK. 

Obezřetná budoucnost

S covid onemocněním se chtě-nechtě budeme muset naučit žít. Ví to lépe než kdo jiní i specialisté z infekční kliniky: „Očkování je jednou z cest, která nám pomůže bojovat s infekcí. Ale osobně se domnívám, že sama o sobě nemusí být dostatečně účinná,“ připouští Trojánek. Podle něj bude třeba i nadále dodržovat určitá proti-epidemiologická opatření, jako je nošení roušek a pravidelné testování. Důležitá bude rovněž enormní snaha o včasnou eliminaci, podchycení případných nových variant virů, aby nedošlo k šíření v oblastech virem dosud nepostižených. Zkrátka, připravenost a obezřetnost není a nebude možné podceňovat.    

Příliš mnoho názorů 

„Řada z nás, lékařů, počátek vlny pandemie podceňovala. Ani já jsem netušil, že infekce bude mít tak dalekosáhlé následky. Dnes už to vidím jinak,“ přiznává Milan Trojánek. Souhlasí, že bylo velkou chybou loni v létě infekci bagatelizovat a tvrdit, že roušky a testování nebudou zapotřebí. Závažná podzimní vlna ostatně dala za pravdu všem skeptikům. „Odborníci jednoznačně zklamali. Každý měl trochu jiný názor a snad každý se musel vyjádřit. Zákonitě muselo dojít k rozmělnění ostražitosti. Laická veřejnost musela být z šíře přístupů fundovaných specialistů dost nešťastná a zmatená. Byli připraveni respektovat odborníky a autority, ale najednou nevěděli, kdo pravdu má a kdo ne,“ říká Trojánek.

Řada infektologů se proto na sklonku loňského roku rozhodla, že se již nebude k pandemii prostřednictvím médií vyjadřovat. Svou pozornost nasměrovali na celoživotní vzdělávání lékařů: organizovali semináře a učili, jak správně přistupovat k léčbě covidových pacientů. A rovněž ve spolupráci s lékařskými fakultami, s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) nebo Českou lékařskou komorou (ČLK) začali školit v nové „disciplíně“ – očkování proti covid-19. „Investovat čas a energii do vzdělávání mi přišlo smysluplnější,“ hodnotí lékař z Bulovky.

Vakcinace s férovou komunikací

Podle dostupných informací je v současné době na světě v určité fázi vývoje téměř 300 kandidátních vakcín, třináct z nich je již prakticky využíváno. Čtyři vakcíny – Vaxzevria (AstraZeneca, Oxfordská univerzita), Comirnaty (BioNTech a Pfizer), vakcíny firmy Moderna (biotechnologické společnosti v Cambridge) a Janssen  – jsou schváleny pro užití Evropskou lékovou agenturou.

„Jsem nadšený, jak se i prostřednictvím aktivity Medici PRO očkování daří pozitivně působit na širokou veřejnost. Lidé nové vakcíny akceptují a upřímně, jsem tomu rád,“ svěřuje své pocity infektolog, který očekával mnohem horší podmínky. Přesto je třeba mít na paměti, že každá vakcína má své limity: třeba účinnost vůči symptomatickému onemocnění. A očkovaní by o tom podle Trojánka měli být informováni. „Není možné myslet si, že po očkování bude vše ´zalité´ sluncem,“ upozorňuje lékař a pokračuje: „Lidé musí vědět, co vakcína dokáže a co ne. Navíc vakcíny proti onemocnění covid-19 mají v porovnání s běžně užívanými vakcínami vyšší reaktogenitu, na aplikaci může organismus reagovat různě. Je dobré vše s lidmi férově komunikovat, aby byli připraveni.“ Kdo má za sebou minimálně jednu dávku vakcíny, ten se s některou z nich potkal: bolelo ho rameno, mohl mít zvýšenou teplotu, zažil pocit zimnice, dostavila se bolest svalů, cítil se unavený.

Hoaxy a konspirační teorie

Součástí nové „strategie“, do které se zapojili přední odborníci napříč vědeckými obory, se stala kupříkladu osvětová kampaň vyvracející „nejzaručenější“ poplašné zprávy, hoaxy. Odborná vyjádření k některým z nich přináší youtube kanál Ministerstva zdravotnictví ČR:

Důvěryhodnosti vakcinace se v poslední době podle Milana Trojánka snaží podkopat především poplašná zpráva o škodlivosti očkování pro mladé ženy. Za vznikem hoax stojí Wolfgang Wodarg (lékař a bývalý poslanec Bundestagu za sociální demokracii – SPD. Podle deníku Tages Spiegel k některým tématům formuluje nepotvrzené teze, nezřídka mísí fakta a předpoklady – pozn. red.) a Michael Yeadon (bývalý dlouholetý šéf společnosti Pfizer. Podle agentury Reuters se z uznávaného vědce a z počátku pandemie výrazného zastánce restrikcí i očkování stal hrdinou konspiračních teoretiků  – pozn. red.)

Právě Yeadonovi patří „zásluhy“ za jednu z nejrozšířenějších dezinformací: že očkování způsobuje neplodnost u žen. „Odborníci hoax ihned vyvrátili, zpráva však začala žít na internetu vlastním životem. Od začátku roku se šíří ze Spojených států po celé Evropě a ´úspěch´ zaznamenala i na české konspirační scéně,“ konstatuje Trojánek a dodává: „Myšlenku o nebezpečí vyslovili na základě strukturální podobnosti – obě obsahují tzv. S protein – mezi vyvíjející se placentou a proteinem obsaženým ve vakcíně. Bezpečně ji dokáže vyvrátit studie, která v současnosti probíhá.“  

Podle slov infektologa Milana Trojánka bylo diagnostikováno již více než 130 milionů případů přirozené infekce covid-19. Za dobu pandemie by již musely být zaznamenány problémy v oblasti reprodukční medicíny: „Přirozená infekce také indukuje imunitní odpověď proti S proteinu, přesto se dosud tato spekulace nepotvrdila.“ A podle Trojánka se žádné problémy neprokázaly ani během gravidity u žen, které se zapojily do studie zaměřené na vyvrácení či potvrzení nebezpečí vakcinace na reprodukci. „Vím, že se objevily i obavy stran životaschopnosti spermií. Izraelská studie zaměřená na tuto problematiku však žádný vliv neprokázala,“ upřesňuje Trojánek a konstatuje: „Víte, vyslovit podobná podezření je velmi účinným zdrojem pochybností. Vyvracení dezinformací tvrdými daty, to je velice náročný běh na dlouhou trať!“

Bezpečnost v podstatě online      

Vakcíny a jejich bezpečnost jsou monitorovány v reálném životě, v podstatě online: V Evropské unii existuje systém pro sledování a hodnocení nežádoucích účinků různých léčiv – Evropská agentura pro léčivé přípravky. V USA má obdobu v agentuře Vaccine Adverse Event Reporting System (VAERS), zaměřenou výhradně na vakcíny a jejich nežádoucí účinky. „Všude tam se nepřetržitě sbírají údaje, a že jich není zrovna málo! Podařilo se kupříkladu reálně prokázat vznik trombotických komplikací po aplikaci vektorových vakcín u několika jedinců. Kolegové z Německa pak patofyziologický mechanismus (jak vakcinací vyvolaná trombóza vzniká) popsali a navrhli, jak postupovat v podobných případech. Riziko je extrémně nízké, ale existuje. Pokud bych byl rizikový pacient, kterému hrozí úmrtí v případě nákazy covid-19 nebo skončí na jednotce intenzivní péče, tak benefit získaný očkováním je nesrovnatelný. A pokud bych byl mladá a zdravá slečna, bez rizikových faktorů pro závažný průběh covidu, zvažoval bych, zda jít do vektorové vakcíny. Chápu některé zahraniční země, které užívání vektorových vakcín, omezily. Na základě doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR a České vakcinologické společnosti se podobně k těmto vakcínám stavíme i my.“