Co je to mRNA? Jak je možné, že byla vakcína vyvinuta tak rychle? Prodělal jsem onemocnění covid-19, mám se nechat očkovat? Je to bezpečné? Očkování proti koronaviru vyvolává řadu otázek. Na ty nejčastější jsme se zeptali odborníků z Univerzity Karlovy.
„Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF, 2. LF, 3. LF, LF Plzeň a LF Hradec Králové) jednoznačně podporují názor, že očkování je jedinou cestou, jak dosáhnout návratu k normálnímu životu společnosti – tedy k životu bez roušek, k normálnímu společenskému, kulturnímu a sportovnímu životu, k cestování bez omezení,“ uvedli ve společném prohlášení děkani lékařských fakult Univerzity Karlovy.
Příprava vakcín ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Foto: Martin Pinkas.
V České republice se očkuje od 27. prosince 2020. Aktuálně jsou v zemích Evropské unie schváleny dvě mRNA vakcíny: vakcína Comirnaty vyvinutá firmami BioNTech a Pfizer, která byla schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) 21. prosince 2020. Druhou je vakcína od firmy Moderna, která byla schválena 6. ledna 2021. Dále se předpokládá schválení adenovirových vakcín od firem AstraZeneca/Oxfordská univerzita a Janssen Pharmaceutica. Ve třetí fázi klinického testování je také proteinová vakcína Novavax.
Prezentace profesora Lukeše na diskusním večeru Není vakcína jako vakcína, NF Neuron (13. 1. 2021). *Pozn. Na obrázku adenovirového vektoru je informace pro tvorbu spike proteinu zobrazena jako cirkulární molekula, genom adenovirů je ale lineární dvoušroubovice DNA.
mRNA vakcíny obsahují messenger RNA (informaci), podle které jsou v buňkách syntetizovány bílkoviny. Tento proces tvorby proteinů podle informace v mRNA probíhá v buněčné cytoplazmě, nikoliv v buněčném jádře, kde je lidská DNA. mRNA se nedostává do jádra, a tak ani nemůže pozměnit genetickou informaci člověka. Molekuly RNA jsou velmi nestabilní a citlivé – brzy se rozpadnou. „Na RNA se křivě podíváte a degraduje se,“ přirovnával v diskusním večeru NF Neuron profesor Julius Lukeš.
Očkování ve VFN na Karlově náměstí. Foto: Michal Novotný.
V případě mRNA vakcín proti koronaviru obsažená mRNA nese informaci pro tvorbu spike proteinu, který je na povrchu viru SARS-CoV-2 a umožňuje vstup koronaviru do lidských buněk. Spike protein sám o sobě nemůže vyvolat nemoc covid-19, je to jen kousek z celého koronaviru. Imunitní systém člověka ale tento spike protein rozpozná jako cizí a začne proti němu tvořit protilátky a aktivovat T-buňky. Tím se vytvoří imunitní paměť a později, když člověk přijde do kontaktu s virem SARS-CoV-2, imunitní systém ho už rozpozná jako cizí a začne se rychleji a účinněji bránit.
Adenovirové vakcíny fungují podobně, jen informace pro syntézu spike proteinu je v podobě DNA „zabalené“ v adenoviru (neškodný virový transportér). Adenovirové vakcíny proto nejsou tak náročné na skladování, jsou stabilní i za teplot 2–8 °C.
|
mRNA vakcíny jsou nové, proč není důvod k obavám? RNA vakcíny se vyvíjejí 20 let, klinické testy mRNA vakcíny proti chřipce na pacientech běží od roku 2015 a ukázaly, že RNA vakcína je bezpečná. Chemicky je současná vakcína stejná, liší se v informaci pro výrobu antigenu, na kterém se bude školit imunitní systém. A je to RNA, takže se v buňce časem rozloží a nic po ni nezbyde.
Proč vakcína proti covid-19 nemůže změnit genom člověka? RNA vakcína je navržena tak, aby pronikla přes buněčnou membránu do cytoplasmy a nemá na sobě žádné úpravy pro transport do jádra, kde je DNA. mRNA jsou jeden z mnoha druhů RNA v buňce a fungují jednosměrně – přenášejí genetickou informaci z jádra do cytoplasmy, mRNA slouží jako zdroj informace pro výrobu proteinů. Když mRNA splní svou funkci, buňka je zničí. RNA sekvenci DNA v jádře nijak nepřepisuje a ani se do DNA nemůže jednoduše zabudovat, i když existuje proces pseudogeneze, na který občas někdo upozorňuje. Pseudogeny jsou fragmenty mRNA, které se během evoluce dostaly do genomu – jde o mimořádně vzácné události, které pozorujeme v evoluci genomu v měřítku milionů let. Nicméně proces vzniku pseudogenů je tak unikátní a vyžaduje tak speciální mechanismus a podmínky, že to pro vakcínu nepředstavuje reálný problém.
Proč musí být vakcína od firmy Pfizer skladována při -80 °C a Moderna při -20 °C? Protože vakcína od Moderny je stabilnější. Proč, to vědí v Moderně. Ostatní spekulují, že je to kvůli odlišnostem v tom, čím je mRNA molekula ve vakcíně obalena. Alternativně se spekuluje o jiných chemických modifikacích RNA, které použila Moderna nebo o jiné technologii výroby, která minimalizuje riziko kontaminace takzvanými RNázami. To jsou enzymy, které ničí RNA a jsou běžně v prostředí, často přežijí i sterilizaci. |
Očkování ve FN Motol. Foto: Hynek Glos.
Obavy nemusíme mít ani z rychlého vývoje vakcín proti koronaviru. „Vývoj vakcín má několik kroků, kdy některé lze urychlit. ‘Naštěstí’ zmutoval další z rodiny koronavirů, o kterých už dost víme, protože v minulosti způsobily epidemie SARS a MERS a byly tak intenzivně zkoumány. Samotné principy mRNA vakcíny jsou vyvíjeny a zkoumány již více než 20 let a víme, že jsou bezpečné. Dále rychlý vývoj vakcín proti koronaviru je výsledkem společného úsilí mnoha vědců a dostatku finančních prostředků. V neposlední řadě došlo k výraznému zrychlení byrokratických postupů, protože tyto vakcíny měly vysokou prioritu,“ shrnuje Zdeněk Zadražil, vědec-imunolog z Katedry buněčné biologie na Přírodovědecké fakultě.
Co ale nejde obejít ani urychlit, jsou fáze klinického testování, které proběhly zcela standardně. „Naší ‘výhodou’ opět bylo, že nemoc se v populaci rychle šíři, a tak se dala velmi rychle určit například účinnost vakcíny. Do klinického testování bylo zahrnuto více než 40 tisíc lidí, kdy polovina dostala vakcínu a druhá polovina placebo. K urychlení vývoje pomohl i obrovský zájem dobrovolníků o zapojení do poslední fáze klinických testů. U jiných vakcín získat potřebný počet dobrovolníků často trvá i rok, v případě vakcíny proti koronaviru byly počty naplněny v řádu několika dní. Navíc po celém světě se již masivně očkuje a všechny případné vedlejší účinky se pečlivě monitorují,“ dodává imunolog.
|
Prodělal jsem onemocnění covid-19 – mám se nechat očkovat? Prodělání onemocnění covid-19 zanechává robustní post-infekční imunitu, což je nyní doloženo velmi podrobným zmapováním dynamiky protilátek, ale hlavně buněčných složek imunity, B a T lymfocytů specifických pro virus SARS-CoV-2. Významná a trvající imunitní odpověď byla nalezena i u mírných a asymptomatických průběhů onemocnění covid-19 (viz publikace v Science a Science Immunology). Očkování tedy v odstupu měsíců od infekce covid-19 není pro ochranu před infekcí nutné, ta je zajištěna imunitou po prodělané infekci. Doporučení ČSAKI (Česká společnost alergologie a klinické imunologie) zmiňuje v této souvislosti minimální interval od onemocnění 3 měsíce. Odstup od prodělané infekce taktéž reflektuje skutečnost, že u části pacientů onemocnění může přejít v dlouhodobou formu, nyní zvanou „long covid“. Přesná patogeneze těchto prolongovaných stavů není díky zatím stále časově omezenému prostoru známa, ale postupně odhaluje přetrvávající zánětlivou odpověď v dlouhém horizontu týdnů až měsíců od akutního onemocnění (publikováno v F1000Research). Jako u každého infekčního onemocnění je po akutním stadiu onemocnění pro zklidnění imunitních reakcí nutná rekonvalescence, což platí zvláště u covid-19. Případné očkování by potom mělo padnout až do klidného stadia po odeznění infekce a po rekonvalescenci, do období plného zdraví.
Za jak dlouho po očkování budu chráněn? A proč se dávají dvě dávky? Imunitní odpověď po očkování mapuje dynamiku protilátkové odpovědi na vyvolávající agens, v tomto případě na S protein viru SARS-CoV-2, který je využíván jako antigen v současně dostupných vakcínách. Protilátková odpověď se začíná rozvíjet po 7–10 dnech od vakcinace a poskytuje částečnou ochranu již po první dávce vakcíny. Protilátková odpověď je ale posílena a stabilizována druhou dávkou vakcíny, po které byla v klinických studiích pozorována stabilní a významná protilátková odpověď ve všech věkových kategoriích. Druhá dávka vakcíny posiluje a upevňuje imunitní odpověď na vakcínu (viz klinická studie publikovaná v The New England Journal of Medicine).
Když se nechám očkovat znamená to, že už nikoho nenakazím? Tuto otázku zatím není možné spolehlivě zodpovědět a je nutné vyčkat na epidemiologické studie v době, kdy bude očkovaná významnější část populace. Současné vakcíny poskytují imunitní odpověď na úrovni systémové, detekované jako protilátky a buněčná odpověď v cirkulaci, nicméně není jisté, do jaké míry se tato imunitní odpověď promítne na sliznice, místa vstupu virové infekce. Na tuto otázku zatím nedaly spolehlivé odpovědi dostupné klinické studie. Jedná se nicméně o otázku zásadní, na kterou se intenzivně hledají odpovědi, které se jistě ukážou v brzké době.
Je očkování bezpečné? Jsou nějaké skupiny, které by se neměly nechat očkovat? Očkování se dle proběhlých klinických studií a podle našich počátečních zkušeností ukazuje jako bezpečné (viz klinická studie). Dominující diskutovanou otázkou v této souvislosti jsou možné alergické reakce na složky vakcíny, které byly ale pozorovány pouze velmi vzácně. Ve zprávě CDC (Center for Disease Control), jsou tyto reakce vyčísleny v počtu 21 na 11,1 milionu aplikovaných dávek vakcíny. Většina reakcí byla u osob s předchozí alergickou anamnézou. V očkovacích centrech věnují této otázce u každého pacienta pozornost a na případné reakce jsou připraveni. Žádné jiné jasné kontraindikace vakcín kromě alergie na složky vakcíny nejsou, jsou pouze oblasti, kde není z klinických studií dostatek informací. Toto se týká i dětí, které se v současné době neočkují (kromě dospívajících nad 16 let vakcínou firmy Pfizer), těhotných a kojících žen, kde je doporučen velmi individuální postup. Pacientům s chronickými onemocněními, zvláště s těmi, které mají příčinu v imunitním systému, jako jsou imunodeficience, další poruchy imunity, autoimunitní onemocnění, chronická zánětlivá onemocnění, pacienti na dlouhodobé imunosupresi a další, je doporučena před očkováním konzultace s jejich odbornými lékaři, kteří bývají v rámci svých odborných národních i mezinárodních společností informováni o postupech u jejich konkrétních nemocí. |
Pokud by vás téma vakcín proti koronaviru zajímalo ještě více, doporučujeme diskuzní debatu Není vakcína jako vakcína, kterou pořádal Nadační fond Neuron.
