Univerzita Karlova bere udržitelný rozvoj vážně: šetří zdroje a energie, rozvíjí elektronickou agendu a hodlá více akcentovat tato témata ve výuce, výzkumu i provozu. Tento článek vyšel jako úvodní text tištěného magazínu Forum 1/2021, který byl celý věnován životnímu prostředí, udržitelnému rozvoji a ekologii.
Do roku 2021, jehož nosnou ideou je odpovědná role Univerzity Karlovy ve společnosti, vstupuje akademická obec UK se spoustou dílčích plánů. Jedním z nich je důraz na šetrnost vůči životnímu prostředí, zájem o udržitelný rozvoj a vliv na klimatické změny.
„Na celé univerzitě se v rámci oblasti udržitelného rozvoje děje mnoho věcí. Je fantastické, co dělají naše fakulty a jejich součásti. Ať už jde o Přírodovědeckou, Matematicko-fyzikální fakultu anebo Fakultu sociálních věd UK, jež buduje nový kampus, který rozhodně splňuje mnohé parametry udržitelnosti,“ řekla magazínu Forum Anna Shavit, členka kolegia rektora.
Univerzita má nač navazovat. Fakt, že akademická obec bere tyto otázky vážně, dokládá též loňský kulatý stůl, kde se s vedením školy setkali nejen vědci, ale i studenti a zástupci ekologických organizací.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima s členkou kolegia rektora Annou Shavit během zahájení kulatého stolu v Karolinu věnovanému ekologii.
„Co je asi nové, je snaha uchopit komplexní problematiku v rámci celé univerzity koncepčně. Pracovat na tom, aby se Univerzita Karlova stala univerzitou, kde se problematika udržitelnosti zkoumá, vyučuje, ale také v různých oblastech – ať již jde o budovy či rovnost příležitostí – praktikuje,“ dodává Shavit, jež tuto obsáhlou, složitou agendu zaštiťuje.
Nový hub, úsilí o „ekoaudit“
Podle ní nejstarší univerzita v zemi usiluje o to, aby se takový přístup stal běžnou součástí fungování UK. A to se už leckde i děje: v oblasti veřejných zakázek se již hledí na odpovídající metodiku a dopady na společnost a životní prostředí. Mimochodem: i tištěný časopis Forum vyšel letos poprvé na ekologičtějším papíru než dříve.
„Jsme velká organizace, máme velkou zodpovědnost. Připravujeme ve spolupráci s fakultami mnoho projektů. Epidemie covid-19 paradoxně napomohla mnoha prospěšným věcem, jako je výuka online, elektronizace a příležitost zamyslet se, jak vlastně dále fungovat,“ líčí Shavit.
Se zaváděním „ekologických“ trendů pomáhá Tereza Smužová z kanceláře rektora: „Naším nejbližším cílem je takzvaný hub, tedy ústřední web, kde bychom chtěli představit všechny aktivity UK v oblasti udržitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, že jej vnímáme v jeho širokém pojetí a kromě životního prostředí do něj spadají i oblasti jako kvalitní vzdělávání, rovné příležitosti, zdraví a kvalitní život, inovace a další, je toho skutečně hodně.“
Univerzita hodlá ukázat, co se ze souvisejících věcí dá kde studovat, jaké vědecké týmy se tématy zabývají, jací experti přenášejí poznatky do praxe spoluprací se soukromým, veřejným nebo i neziskovým sektorem a jaká opatření univerzita přijala v rámci svého provozu.
„Spousta aktivit už samozřejmě běží dlouhodobě; my je ale chceme shromáždit na jednom místě, v češtině i angličtině. Toto je náš úkol na jaro 2021,“ vysvětluje Smužová (na snímku vlevo).
„Dalším cílem je uspořádat cyklus popularizačně naučných seminářů či webinářů k udržitelnému rozvoji, a to s hosty z řad zaměstnanců UK, ale i mezinárodních organizací nebo zahraničních institucí. Tento cyklus by měl odstartovat během letního semestru,“ doplňuje právnička.
Ekomanažer či přímo prorektor/ka?
Karlovo učení, jež má na řadě ze sedmnácti fakult příslušné experty, chce v dlouhodobém výhledu podpořit studijní programy a předměty zabývající se ekotématy. „Rádi bychom provedli i audit environmentální stopy, ale to je velmi nákladné, takže nyní zkoušíme získat peněžní prostředky v grantových výzvách,“ líčí Smužová, když upozorňuje, že udržitelný rozvoj je důležitým tématem i zahraniční spolupráce v rámci univerzitní aliance 4EU+.
A to v návaznosti na cíle OSN hned ve všech čtyřech flagshipech, vlajkových lodích uskupení: týkají se tak zdraví a demografických změn, porozumění kultur, rozvoje ICT a biodiverzity.
Na loňském setkání 25. června byl mimo jiné představen předběžný environmentální plán UK, přičemž padla rovněž zmínka o „ekomanažerovi“ – tedy předběžná vize činného univerzitního sustainability officera.
„Myslím si, že v budoucnosti to půjde mnohem dále, umím si představit i prorektorku či prorektora pro udržitelnost. V tuto chvíli mi ovšem přijde nejdůležitější celé téma odpolitizovat,“ říká Shavit, jež politiku či politický marketing sleduje i ze svého vědeckého zájmu. A vyzdvihuje: „Musíme mít jasný plán a reagovat na změny ve společnosti, udávat trendy. Pro generaci dnešních maturantů je téma udržitelnosti již zcela normální, ani levicové ani pravicové... Čeká nás spousta práce, která má velký smysl.“
| S potenciálem k rozvoji |
 Loni 25. června se v Karolinu konal „kulatý stůl“, kolem nějž zástupci akademické obce, veřejnosti i firem diskutovali o zodpovědnosti k otázkám životního prostředí. Několik desítek akademiků z řady fakult a součástí Univerzity Karlovy se zapojilo do debaty o udržitelném rozvoji a jak jít této vizi naproti.„Je to historicky první setkání, ale jistě není jednáním posledním,“ zahájil mítink rektor Tomáš Zima, jenž s porektorkami Radkou Wildovou a Lenkou Rovnou zdůraznil důležitost problematiky a související aktivity Coimbra Group. Anna Shavit spolu s Terezou Smužovou veřejně představily chystané kroky. Udržitelný rozvoj se týká tří hlavních oblastí: výzkumu a výuky, třetí role univerzity a provozu. UK spatřuje šetrný potenciál k životnímu prostředí mimo jiné v elektronizaci agend a zdrojů, mezioborové výuce a v kvalitním základním i aplikovaném výzkumu, dále v provozu se zvýšeným důrazem na péči řádného hospodáře (šetření s vodou, elektřinou či teplem), nakládáním s odpady, energetickou nenáročností, podporou MHD anebo též zdravé cyklistiky. |
