Články dle značky: PřF

Vědecké týmy z Univerzity Karlovy se budou podílet na devíti z celkových patnácti výzkumných projektů řešících aktuální společenské výzvy, které v tuto chvíli získaly financování v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK). 

„Komunitu Czexpats tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká Matouš Glanc, absolvent PřF UK, který „pověsil na hřebík“ kariéru vědce a šéfuje iniciativě Czexpats in Science.

Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.

„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.  

„Během mého doktorátu jsme objevili zcela nový typ imunitních buněk, které mají klíčové role v odpovědi imunitního systému na mikroorganismy,“ říká Jan Dobeš, který byl s Jakubem Abramsonem a dalšími americkými kolegy vyzván, aby sepsali přehledový článek, který vyšel v odborném časopise Nature Review Immunology

Víza, pojištění, bydlení, škola pro děti… Stěhování ze zahraničí s sebou nese řadu výzev, včetně těch organizačně-administrativních. Aby to měli zahraniční vědci a vědkyně, kteří přijíždějí na Univerzitu Karlovu, co nejsnazší, pomáhá jim univerzitní Staff Welcome Centre. 

V dubnu převzal Cenu profesora Heyrovského pro nejlepší absolventy přírodovědeckých programů. Geograf Mojmír Polák z Přírodovědecké fakulty UK nejenže magistra vystudoval s průměrem 1,00; navíc je jeho diplomová práce žádanou pro ochranu přírody. Využije ji KRNAP.  

Grantová soutěž ERC patří k nejprestižnějším a nejkompetitivnějším – o omezené množství financí soutěží nejlepší vědci a vědkyně. Ti, kteří působí na českých institucích a získají špičkové hodnocení, ale ne finance, mohou od ministerstva školství získat takzvané ERC CZ. Deset z devatenácti míří na UK.

„Dnešní vzdělávací instituce jsou jiné než v minulosti. Potřebujete marketing, fundraising, public affairs a další funkce, které robustně podporují výzkumné a výukové poslání a širší univerzitní cíle,“ říká Klára Jelínková působící na Harvardově univerzitě.

Má Českou hlavu. Biolog a ekolog Petr Pyšek získal na konci roku 2022 nejvyšší tuzemské vědecké ocenění – čili Národní cenu vlády ČR za celoživotní dílo, Českou hlavu – za přínos v oblasti studia invazních organismů, rostlin i živočichů. 

Chemické a fyzikální pokusy, průnik do molekuly i vesmíru, roboti, virtuální realita, záchrana života, Země i světa, kvízy či debaty – takový je a byl i letošní Veletrh vědy.  A mezi více než stovkou vědeckých a vzdělávacích institucí byla Karlovka nepřehlédnutelná.

Bohumil Němec patřil mezi nejvýznamnější české vědce 20. století. Výjimečnou osobnost, rektora Univerzity Karlovy a botanika přibližují Viktor Žárský a Tomáš Hermann u příležitosti konference na Přírodovědecké fakultě UK.