23. 4. 2013, Rubrika: Z domova, Strana: 4, Autor: Kateřina Frouzová, Téma: Matematicko fyzikální fakulta
Včera začaly přijímací zkoušky na střední školy. Kdo naučí tyto děti spočítat útratu nebo brzdnou dráhu auta? Takových kantorů dramaticky ubývá.
PRAHA Každého maturanta, který chce studovat učitelství fyziky nebo chemie, vítají vysoké školy téměř s ovacemi.
Mladých kantorů fyziky nebo chemie a částečně i matematiky je zoufale málo. A ti současní rychle stárnou, odcházejí do důchodu.
Prestižní Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze letos napočítala 25 maturantů, kteří tam chtějí studovat učitelství matematiky a fyziky.
I takové nízké číslo považují za úspěch, protože v minulých třech letech obor studovalo jen patnáct žáků. „Ale před pěti až osmi lety to bylo zhruba osmdesát, tehdy byl zájem mnohem větší,“ vzpomíná proděkan fakulty Martin Vlach.
Ani jiné prestižní školy na tom nejsou lépe. Proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Václav Víška odhaduje, že za posledních deset let klesl zájem o učitelství fyziky a chemie o polovinu. A na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně letos skončí jen pět budoucích učitelů fyziky. V minulosti odtud ročně odešlo do základních a středních škol patnáct až dvacet absolventů.
Proděkan Víška vidí příčinu problému už v přístupu učitelů na základních a středních školách, kteří nedokážou děti pro fyziku, matematiku a chemii nadchnout. Někdy žáky spíše odradí.
Vzniká proto začarovaný kruh. Školám chybějí dobří kantoři, kteří dokážou na vzorce a grafy vtipně nalákat nové žáky. Pokud jich ještě ubude, situace se zhorší.
Firmy přitom aktuálně varují před nedostatkem technicky zdatných odborníků. „Šikovní studenti, kteří ovládají matematiku nebo fyziku, jdou studovat jiné obory – techniku nebo práva. Jdou za lepším výdělkem a perspektivou,“ vysvětluje děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Josef Trna.
Učitelství si vybírají maturanti, kteří měli ve škole horší výsledky, což vede k tomu, že mnoho z nich náročné studium nezvládne. Uchazečů se tedy hlásí málo a ještě méně studentů je schopno školu dokončit. Fyziku jako aprobaci tak ročně v Česku vystuduje několik desítek lidí, ale bylo by jich třeba kolem dvou set.
Všichni absolventi navíc učit nejdou, protože s takovým vzděláním dříve či později seženou práci v soukromých firmách za dvojnásobný plat. „Už nyní kolegové ze základních i středních škol obtížně shánějí kantory matematiky, fyziky i chemie. To bude do budoucna zcela zásadní, hrozně veliký problém,“ varuje předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.
Úřady i školy se snaží trend zlomit. Univerzita v Hradci Králové ve stáncích na ulici ukazuje dětem z mateřských až středních škol, že fyzika může být zábavná. A ministerstvo od letoška do roku 2020 pošle skoro dvě miliardy korun do dvou celostátních projektů, jež mají děti lákat k technice a přírodním vědám. „A ještě chystaný kariérní systém by mohl být pro mladé kantory motivací,“ uvádí mluvčí ministerstva Marek Zeman. Kariérní řád umožní dobrým učitelům získat vyšší plat.
Otázkou však je, zda opatření nepřicházejí pozdě. Pedagogický sbor Česka je čtvrtý nejstarší ze sedmadvaceti zemí Evropské unie. Skoro polovině kantorů je více než 46 let. Hrozí, že nastane „doba temna“, až starší generace odejde do důchodu.