Jsou významnými vědci, kteří většinu svého profesního i soukromého života strávili v Praze. Radní české metropole je proto nyní vyznamenali cenou hlavního města. Stříbrné medaile profesorka Helena Illnerová a profesor Josef Koutecký převzali ve čtvrtek 17. dubna na Staroměstské radnici z rukou primátora doktora Tomáše Hudečka.
„Snad se nemýlím, řeknu-li, že jména obou dnešních laureátů jsou nepřehlédnutelná. Ne snad proto, že by byla všudypřítomná, ale především proto, že se oba vědci, kteří vstupovali do odborného a profesního života počátkem 60. let, stali po pádu železné opony osobnostmi, které výrazně ovlivnily organizaci českého vědeckého života a přispěly k reprezentaci české vědy na mezinárodním fóru,“ zdůraznil primátor Tomáš Hudeček přínos obou vědců.
Za jejich práci a šíření dobrého jména Prahy a československé, respektive české vědy i v zahraničí pak oběma vědcům primátor Hudeček předal stříbrnou medaili hlavního města Prahy. S cenou se pojí i finanční dar.
Oba oceněné vědce publiku slavnostního shromáždění na Staroměstské radnici představil někdejší předseda Akademie věd ČR a osobní přítel laureátů profesor Rudolf Zahradník.
O profesorce Heleně Illnerové hovořil nejen jako o významné fyzioložce a biochemičce, ale i jako o nadšené turistce a skvělé kuchařce. Helena Illnerová je stejně jako profesor Koutecký absolventkou Univerzity Karlovy. Hned po studiích nastoupila na tehdejší Československou akademii věd, dnes Akademii věd ČR, kde působí dosud, v současné době jako emeritní vědecká pracovnice. V rozmezí let 2001 až 2005 Akademii věd ČR vedla. Velmi úzce též spolupracuje s Univerzitou Karlovou. Ve své vědecké práci se věnuje především vlivu světelných podmínek na biologické hodiny živých organismů, hovoří se o ní jako o zakladatelce české chronobiologické školy (chronobiologie je nauka o čase v živých organismech).
Poté, co převzala stříbrnou medaili hlavního města Prahy, vysvětlila publiku, že Staroměstská radnice je pro ni osobně velmi důležitým místem, protože v ní byli oddáni její rodiče. A na důkaz toho, že se považuje za skutečnou pražskou patriotku, připomněla i svou zálibu ve sbírání veršů o Praze. Na závěr pak odrecitovala báseň Rainera Maria Rilkeho Ve starém domě.
Profesor Rudolf Zahradník představil hostům shromáždění profesora Josefa Kouteckého také nejen prostřednictvím jeho profese, ale i skrze jeho záliby. Zdůraznil proto vedle Kouteckého mimořádného přínosu české dětské onkologii jeho zájem o umění všeho druhu. Upozornil i na jeho organizační schopnosti, profesor Koutecký vedl přes dvacet let Kliniku dětské onkologie 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol, v devadesátých letech a potom znovu v letech 2000 až 2006 zastával funkci děkana 2. lékařské fakulty UK. Mezitím byl i prorektorem UK.
Stejně jako profesorka Illnerova i profesor Koutecký připomněl svůj velmi úzký citový vztah k hlavnímu městu České republiky. „Praha je pro mě tím nejkrásnějším koncertním sálem, tou nejkrásnější galerií, tím nejbáječnějším literárním klubem, Praha je mi vším,“ usmíval se profesor Koutecký a také on završil svůj projev verši, tentokrát Jaroslava Seiferta.
