„Dostali jsme se do skupiny těch nejlepších evropských univerzit, jako jsou Sorbonna v Paříži nebo Freie Universität v Berlíně,“ zdůraznil proděkan geografické sekce Přírodovědecké fakulty UK docent Jakub Langhammer. Právě obory geografie a také lingvistika Univerzity Karlovy se v mezinárodním srovnání univerzit umístily mezi stovkou nejlepších. Žebříček oborů sestavila a nedávno zveřejnila britská společnost Quacquarelli Symonds.
Geografická sekce Přírodovědecké fakulty UK je jedním z největších pracovišť v Evropě a zahrnuje katedry fyzické geografie a geoekologie, sociální geografie a regionálního rozvoje, demografie a geodemografie a katedru aplikované geoinformatiky a kartografie. Její součástí je navíc také unikátní Mapová sbírka, která zahrnuje na sto tisíc historických map, dva tisíce atlasů a šedesát glóbusů.
Právě komplexnost geografie Přírodovědecké fakulty UK je jednou z kvalit, která spolu s úrovní dosahovaných výsledků staví celou sekci mezi ty nejlepší vědecko-vzdělávací pracoviště světa. Největší devizou geografické sekce je však její tým vědců i studentů.
„Vyprofilovala se tu řada silných osobností, které v jednotlivých oborech určují směr výzkumu. Jsou to lidé, kteří mají často bohaté zahraniční zkušenosti, řeší mezinárodní výzkumné projekty i témata, potřebná pro naši společnost. Do projektů se systematicky zapojují doktorandi, takže se tu vychovávají stále nové generace talentovaných vědců,“ vysvětlil proděkan Langhammer, v čem je geografická sekce výjimečná jak v České republice, tak ve střední Evropě.
Podotkl pak také, že vedení sekce pečuje o to, aby měli studenti i vědecké týmy stále k dispozici to nejmodernější technologické vybavení. Jedině tak mohou držet krok s nejšpičkovějšími institucemi světa.
Další rys, který geografii řadí mezi nejlepší vědecká a vzdělávací centra, je její intenzivní kontakt se zahraničím. „Výjimečné je u nás také to, že kromě standardních programů, jako je například Erasmus, u nás fungují programy, které si týmy vytvořily samy, nečekaly na zadání nějakých schémat shora. Příkladem je třeba tzv. Americký semestr, který letos oslavil dvacet let své úspěšné existence. Z dvacetileté spolupráce s jednou ze špičkových světových univerzit, americkou Dartmouth College, těží jak čeští, tak američtí studenti i vědci,“ zdůraznil docent Langhammer.
Dalším příkladem je také mimořádný seminář dvou největších světových kosmických agentur NASA a ESA, který je první společnou akcí tohoto typu, již obě agentury pořádají. Mezinárodní workshop, který vznikl právě díky dlouhodobé spolupráci členů katedry geoinformatiky a kartografie s těmito agenturami, bude hostit právě geografie na Přírodovědecké fakultě UK letos v červnu.
Všechny tyto aktivity by však nebyly možné, kdyby se lidé působící v geografické sekci Přírodovědecké fakulty necítili na svém pracovišti dobře. „To, že si můžeme koupit kvalitní přístroje, zajistit prostory nebo zaplatit hostující odborníky, ještě neznamená, že vznikne dobrý tým. Ten je potřeba dlouhodobě budovat a lidem vytvořit v práci takové podmínky, aby do ní chodili rádi, aby se jim dobře pracovalo, přemýšlelo a aby tu mohly vznikat nové věci. To je, myslím, to nejcennější, co se nám podařilo vybudovat,“ usmíval se proděkan Langhammer.
Otázku, jak pečovat o rozvoj geografie na Přírodovědecké fakultě do budoucna, pomohlo členům vedení sekce zodpovědět i zavedení programů rozvoje vědních oblastí na UK (tzv. PRVOUK). „Díky tomu jsme si udělali inventuru činností, které se u nás dělají dobře, v nichž jsme silní, a také těch, ve kterých máme naopak slabé stránky. Vytvořili jsme si perspektivu toho, čeho bychom chtěli do pěti let dosáhnout a podle toho nyní řídíme strategii podpory jednotlivých disciplín,“ vysvětlil proděkan.
Jednou z důležitých podmínek rozvoje oboru je podle něj otevření se mezinárodnímu prostoru. Zavedení výuky v angličtině by mohlo pomoci posunout geografii Univerzity Karlovy v mezinárodních srovnáních ještě výše. „Charakterem prostředí i historickou jazykovou bariérou máme blízko třeba k nizozemským, skandinávským nebo švýcarským univerzitám. Měli bychom se jimi inspirovat. V minulosti byly také limitované omezeným jazykovým prostředím, ale právě kvůli tomu se musely otevřít světu a dnes patří mezi absolutní světovou špičku spolu s americkými a britskými pracovišti,“ nastínil proděkan Langhammer své vzory, ke kterým by obor rád do budoucna směřoval.
