Průměrný uživatel internetu je on-line 20 hodin týdně, mladí lidé ve věku od 15 do 29 let tráví na síti ještě o polovinu času déle. Celá polovina uživatelů se alespoň jednou denně odreaguje „brouzdáním po internetu“ a na sociální sítě se alespoň jednou denně přihlásí dva z pěti uživatelů. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu o užívání internetu World Internet Project, do něhož byla zapojena i katedra sociologie FF UK.
Asi není žádný překvapením, že počet uživatelů internetu roste. Zatímco v roce 2005 (první šetření Světového projektu o internetu v ČR) užíval internet každý druhý občan ČR starší patnácti let, v roce 2014 to byly již čtyři pětiny populace. Jedinou věkovou skupinou, která nezaznamenala nárůst, jsou lidé starší 75 let.
Množství uživatelů internetu rostlo podobnou rychlostí u všech vzdělanostních skupin, nejvyšší tempo růstu je patrné u částí populace s nižším vzděláním. U části populace se základním vzděláním byl tak růst od roku 2005 více než trojnásobný, množství uživatelů internetu mezi lidmi s výučním listem se za tuto dobu více než zdvojnásobilo.
Rozdíl mezi množstvím uživatelů v populacích mužů a žen zůstává na úrovni dvou procent, tedy pod hranicí statistické chyby. Z hlediska sociálního statusu byly nejrychleji rostoucími skupinami nezaměstnaní, důchodci (včetně invalidních) a zaměstnanci.
Sociologové se ve svém průzkumu zaměřili také na neuživatele internetu. Z výsledků šetření vyplývá, že přes dvě třetiny neuživatelů tvoří lidé starší 65 let, desetina neuživatelů však je mladší 35 let, což je podle odborníků z Filozofické fakulty fakt, který často bývá ve stereotypních obrazech neuživatelů opomíjen. Očekávatelné je podle nich zjištění, že přes dvě třetiny neuživatelů nedosahují středoškolského vzdělání s maturitou, celou pětinu neuživatelů však tvoří lidé s ukončeným středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Nejčastěji zmiňovaným důvodem neužívání internetu se stala nízká digitální gramotnost, tedy neznalost toho, jak internet používat.
Kolik času strávíme
Průměrně tráví uživatelé internetu on-line přes 20 hodin týdně. Z toho nejvíce jsou připojeni z domova, průměrně 13 hodin týdně. Nejvíce času na internetu tráví mladší uživatelé (15–29 let), kteří jsou on-line v průměru téměř 30 hodin týdně. Oproti tomu nejstarší uživatelé (60 let a více) na internetu týdně stráví méně než polovinu času.
Nadprůměrně jsou on-line také vysokoškolsky vzdělaní uživatelé (více než 22 hodin týdně), výrazně pod průměrem se potom pohybují uživatelé se základním vzděláním a výučním listem. Muži a ženy tráví týdně na internetu různé množství času; muži v průměru přes 22 hodin týdně, ženy o téměř 5 hodin týdně méně.
Jak se připojujeme
Naprostá většina uživatelů (98 %) se k internetu připojuje prostřednictvím počítače. Penetrace ostatních zařízení mezi uživateli je již výrazně nižší. Mobilní telefon používají k připojení dva z pěti uživatelů internetu, tablet nebo čtečku potom pouze necelá pětina respondentů používajících internet.
Jak se bavíme
Celá polovina uživatelů se alespoň jednou denně odreaguje „brouzdáním po internetu“. Na sociální sítě se alespoň jednou denně přihlásí dva z pěti uživatelů, jedna třetina Čechů používajících internet naopak uvádí, že sociální sítě nenavštěvuje nikdy. Poslech a stahování hudby či videa je aktivitou, které se alespoň jednou týdně věnují dvě pětiny uživatelů. Poslech on-line rádia nepatří v Česku mezi nejoblíbenější aktivity – alespoň jednou denně si přes internet rádio poslechne pouze desetina uživatelů.
Podrobnosti k průběhu výzkumu a jeho hlavní zjištění najdete podrobně v oficiální zprávě.
Výzkum World Internet Project proběhl v České republice na jaře 2014 (květen–červen) za finanční podpory Grantové agentury ČR (projekt Světový projekt o Internetu – Česká republika II: Analýza sociálních a politických aspektů nerovného užívání Internetu (GA13-21024S). Vzorek tvořil reprezentativní část české populace. Projekt je koordinovaný Centrem pro digitální budoucnost při USC Annenberg School for Communication and Journalism v USA. První šetření proběhlo roku 1999 v Singapuru, USA a Itálii, v současnosti je do projektu zapojeno přes třicet zemí ze šesti kontinentů. |