Jeho práce ukazuje, že teologie může být blízká i mladým lidem, které zajímá současný film, hudba nebo literatura. Ve svém postdoktorandském projektu se plánuje věnovat analýzám textů kapely The Doors nebo sérii filmů o Batmanovi. Mgr. Pavol Bargár, Th. D., přinesl v rámci svého výzkumu na Evangelickou teologickou fakultu UK trochu jiný pohled na popkulturu.
Už v rámci výzkumu, jehož výsledky představil ve své dizertaci, se vydal tímto směrem, tedy po stopách toho, jak se při zapojení do konkrétních kontextů proměňují významy tradičních symbolů odkazujících až k onomu základnímu příběhu popsanému v Bibli. Tehdy se zaměřil přednostně na beletrii 20. a 21. století, kdy pomocí metody tzv. mýtického čtení, tedy sledování originálních a někdy nečekaných významů, které symboly dostávají zasazením do nového kontextu formovaného příběhem, analyzoval několik slavných děl světové literatury – Bulgakovova Mistra a Markétku, Orwellův román 1984, Austerovo Skleněné město nebo Murakamiho Kafku na pobřeží.
Poté, co úspěšně obhájil svou dizertaci, nyní po krátké pauze na svůj předchozí výzkumný projekt volně navázal, zažádal o postdoktorandský příspěvek Grantovou agenturu ČR. Tentokrát by se však rád soustředil vedle literatury také na kinematografii a hudbu.
První dílo, do jehož rozboru se pustil, je temné irské filmové drama Kalvárie, které napsal a zfilmoval John Michael McDonagh a jež mohli vidět i diváci posledního filmového festivalu v Karlových Varech. Snímek pojednává o příběhu katolického kněze, jemuž jeden z farníků vyhrožuje smrtí, když si ho vybere jako náhodného „obětního beránka“ za to, že ho v dětství jiný duchovní zneužíval. „V příběhu otce Jamese se objevuje paralela mezi osudem jeho a Ježíše Krista. Film zaznamenává poslední týden života hlavního hrdiny, který se stává jeho osobní kalvárií analogicky k příběhu Ježíšovu. Ve filmu jsou patrné velké křesťanské symboly – odpuštění, ukřižování či vzkříšení,“ upozornil Pavol Bargár.
V moderních dílech tak Pavol Bargár sleduje to, jak biblické příběhy a jejich významy žijí svým vlastním životem. „To je na tom právě to zajímavé. Mnoho autorů si na základě vlastní zkušenosti a svého specifického kontextu přetavuje biblického příběhy do vlastních představ a do něčeho, s čím by se věřící třeba úplně neztotožnili. Právě to se snažím vysledovat. Ukazuje to, jak Bible nejen v západní civilizaci formovala a stále formuje vzdělanost a kulturu a jak je stále živá,“ podotkl.
Výsledkem jeho postdoktorandského projektu, na kterém by měl pracovat až do konce roku 2016, by pak měla být monografie představující mýty moderního člověka v kontextu narativní teologie. Ukázat chce také dynamický a neustále pokračující proces reinterpretace tradičních symbolů.
V současné době mapuje terén a tipuje díla, která by pro jeho práci byla vhodná. Do hledáčku se mu dostaly kapela The Doors a verše Jima Morrisona i batmanovská série filmů Christophera Nolana. „Batmanovská trilogie od Christophera Nolana je velmi bohatá na mnohé symboly, jež zasazením do nového, specifického kontextu dostávají úplně jiný rozměr. Není to jen komiks nebo pohádka pro dospělé, naznačením širší společenské situace a etických problémů dostávají symboly nový význam,“ upozornil Pavol Bargár. Zda se do jeho závěrečné publikace nakonec dostanou i rozbory právě těchto děl, se však teprve uvidí.
