Už za pár let si zájemci budou moci přečíst nové původní výklady vybraných knih Starého zákona v češtině. Pracují na nich odborníci napříč tuzemskými univerzitami v koordinaci Centra biblických studií, které v roce 1999 založily Evangelická teologická fakulta UK a tehdejší Ústav pro klasická studia, nyní Kabinet pro klasická studia Filozofického ústavu AV ČR. V rámci projektu postupně vycházejí knižní komentáře také novozákonních textů.
„Čím je text závažnější, tím obtížnější je mu porozumět. Bible je navíc velmi vzdálená naší době, jak v čase, tak i v prostoru – vznikla v jiné kultuře a v naprosto jiné době. Smyslem interpretace je tak umožnit i současnému člověku, aby biblickému textu porozuměl. Pokusy o výklad Bible provázejí Písmo od nejstarších dob. Komentáře ke starozákonním knihám se našly mezi tzv. Kumránskými svitky, Nový zákon komentovali církevní otcové, např. Origenes. Interpretaci je však třeba provádět stále, aby zůstala aktuální,“ podotkl ředitel Centra biblických studií a proděkan Evangelické teologické fakulty UK Jan Roskovec, Th. D.
Díky zapojení Centra biblických studií do grantového projektu centra excelence Historie a interpretace Bible (dalšími spolupracujícími jsou pracovníci Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty a někteří specialisté z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK a z Katolické teologické fakulty UK), které se mimo jiné zabývá i interpretací Bible, se tak tuzemští biblisté před několika lety pustili do nesnadné práce a začali vypracovávat komentáře ke všem novozákonním knihám a vzhledem k jeho obsáhlosti a mimořádné náročnosti „jen“ k vybraným spisům Starého zákona.
Čtenáři se tak dočkají komentářů ke knize Genesis, na němž pracuje prof. ThDr. Martin Prudký z ETF UK, na téže fakultě působí také doc. Petr Sláma, Th. D., který připravuje výklad Exodu, a Filip Čapek, Th. D., pracující na knize Kazatel. Interpretaci knih Samuelových se věnuje Lydie Kucová, Ph. D., knize Izajáš RNDr. Gabriela Ivana Vlková, Th. D., z Univerzity Palackého a knihy Ester doc. Petr Chalupa, Th. D., rovněž z této olomoucké univerzity.
Z výčtu je patrné, jak upozornil Jan Roskovec, že prací na interpretaci vybraných textů jsou dnes zaměstnáni téměř všichni tuzemští biblisté specializující se na Starý zákon. „Vytvořit komentář k některé ze starozákonních nebo novozákonních knih je z pohledu biblisty vrcholový opus. Všechna ostatní studia, která v biblistice podnikáme, jsou vlastně jen jakési pomocné kroky k pokusu aktuálně, přesně a zároveň i s historickou poctivostí biblické knihy interpretovat,“ připomněl náročnost úkolu, který si společně s kolegy zadali.
Autoři při práci postupují historicko-kritickou metodou, důsledně tedy respektují původní text Bible v historické souvislosti, v jaké vznikal. Připravované komentáře by však měly sloužit nejenom odborníkům, ale i široké veřejnosti – každému, kdo bude chtít významu Písma dobře porozumět. „Práce na výkladu je jakýmsi pokračováním českého ekumenického překladu Bible, který vyšel poprvé v 70. letech minulého století. Tehdy překladatelé zamýšleli pořídit také komentáře, z různých důvodů však toto dílo nedokončili. Starozákonní výklad sice vyšel, avšak velmi stručný, k Novému zákonu nevyšlo téměř nic. My na toto dílo nyní navazujeme a i z toho důvodu se celá edice jmenuje Český ekumenický komentář,“ upozornil Jan Roskovec a připomněl, že podobně jako na tehdejším překladu Bible i na nynějších výkladech pracují lidé pocházející z různého církevního prostředí. Vydavatelem je Česká biblická společnost.
Zatímco první novozákonní výklady pod hlavičkou Českého ekumenického komentáře už vyšly a další půjdou do tisku na konci letošního roku, na interpretace vybraných spisů Starého zákona si čtenáři budou muset ještě chvilku počkat. První z nich, komentář knihy Kazatel, by však měl vyjít už v příštím roce.
