V pátek 29. listopadu proběhla ve vestibulu budovy v Celetné 20 vernisáž výstavy Ústavu pro klasickou archeologii FF UK, na níž bylo představeno deset let bádání v oblasti egyptské Západní pouště. Výstava je zdarma přístupná akademické obci i veřejnosti v době otevření budovy Filozofické fakulty.
Desetiletí archeologického průzkumu egyptské Západní pouště a oázy el-Héz (Římany nazývané Oasis Parva) přineslo nové poznatky týkající se charakteru a struktury osídlení oblasti v době římské, tj. prvních pěti století nového letopočtu. Zatímco dosavadní badatelské aktivity se zaměřovaly především na nekropole či chrámy, výzkumy, které v roce 2003 zahájil Český egyptologický ústav a na které v posledních letech navázal také Ústav pro klasickou archeologii FF UK, přinesl nová zjištění týkající se každodenního života v pouštních oblastech. „Specifická pramenná základna a stav jejího dochování umožňuje studovat nejen strukturu osídlení, ale také přispět k pochopení širších vazeb těchto odlehlých oblastí s okolním římským světem,“ říká PhDr. Pavel Titz, Ph. D., z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK.
Na rozdíl od údolí a delty Nilu je v Západní poušti možné studovat kontext celé kdysi osídlené krajiny se všemi jejími komponentami – sídlišti, polnostmi, výrobními objekty, cestami i pohřebišti. Studium oáz tak může dát odpovědi na klíčové otázky vývoje osídlení, a to v dlouhém čase od vysychání pouště a přesunu populace k Nilu přes osídlení Staré říše až po rozkvět v době římské a úpadek v době byzantské, středověku a novověku.
„S ohledem na charakter archeologických a historických pramenů a předchozí interdisciplinární působení českých odborníků jsme využili především nedestruktivní postupy práce. Studium satelitních snímků v kombinaci s terénní prospekcí a prvním využitím kolmého snímkování z upoutaného draka v oázách nám umožnilo přesněji interpretovat data, na jejichž základě je možné detailněji popsat strukturu osídlení oázy, jeho charakter a vývoj,“ popisuje doktor Titz.
Použití upoutaného draka se zavěšeným fotoaparátem se ukázalo jako optimální metoda pořizování kolmých snímků v prostředí pouště. Zpracování a složení takto pořízených fotografií nabízí detailní zobrazení rozsáhlých území a umožňuje provést prostorovou analýzu studovaných lokalit. „Do budoucna je naším cílem tuto nedestruktivní metodu aplikovat při průzkumu a dokumentaci námi studovaných lokalit především s ohledem na jejich nedostatečné zabezpečení před povětrnostními vlivy,“ uvádí doktor Titz.
Výstava Osis Parva: život na okraji římského světa je realizována v rámci vnitřního výzkumného záměru Transformace společenských struktur pozdně antické společnosti v egyptské Západní poušti a projektů: PRVOUK – Archeologie mimoevropských oblastí a GAUK č. 12263/2013: Obchodní cesty a ekonomická situace v egyptské Západní poušti a ve Středomoří v pozdní době římské. |
