Už řadu let žijí v České republice, pracovaly a pracují tady, aby nyní přicházely do věku, kdy se obecně hůře hledá zaměstnání a zároveň se přibližuje doba odchodu do důchodu. Dočkají se ho však i ženy-migrantky? Tomu, s jakými problémy se potýkají ženy starší padesáti let, které do republiky emigrovaly ze zemí bývalé Jugoslávie, se bude věnovat výzkum týmu katedry genderových studií a katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií UK pod vedením Mgr. Petry Ezzeddine, Ph. D., a PhDr. Hany Havelkové, Ph. D. Spolu se Sdružením pro integraci a migraci a Univerzitou v Bergenu se tak zapojí se do projektu Ženy na vedlejší koleji (?) na podporu migrantek žijících v ČR, který letos v červenci podpořila Nadace Open Society Fund Praha v rámci programu Dejme (že)nám šanci financovaném z Norských fondů.
Lidé, kteří přišli jako uprchlíci do České republiky ze zemí mimo Evropskou unii a natrvalo se zde usadili, mohou ve vyšším věku narazit na jeden základní problém. ČR totiž nemá v současné době stále dořešené mezinárodní dohody s některými státy o tom, jak se budou vypořádávat důchody. Dotýká se to například i migrantů a migrantek ze zemí bývalé Jugoslávie, kteří po vypuknutí války v první polovině devadesátých let směřovali mimo jiné i k nám. Někteří z nich se dnes už začínají přibližovat věku, kdy musejí začít přemýšlet nad tím, z čeho budou žít, až nebudou moci pracovat. Nejen toto téma se stalo středem výzkumu odbornic z Fakulty humanitních studií UK.
Projekt je zajímavý tím, že se v něm setkávají neziskové organizace s akademickými institucemi. Jde nám o propojení výzkumu, praxe a terénní práce.
„Chceme poukázat na migrantskou zkušenost žen, které se musely vyrovnat se všemi problémy spojenými s migrací. Přicházely často s malými dětmi, ve svízelné životní situaci, musely se sžít s novou společností a jazykem, vstoupit na trh práce. Tyto ženy stárnou, s čímž se pojí nové problémy. V rámci výzkumu se proto zaměříme na migrantky ze zemí bývalé Jugoslávie starší padesáti let, které jsou v současné době v problematické, zranitelné skupině ve vztahu k trhu práce. Tyto ženy někdy ještě nemají úplně odrostlé děti, a musí se proto o ně starat, zároveň třeba i pečují o rodiče, kteří navíc mohou žít v zemi původu. K tomu jsou v tíživé situaci, protože musejí přemýšlet nad tím, co bude poté, až se dostanou do důchodového věku. Začínají proto uvažovat nad tím, jak se zabezpečit,“ podotkla Petra Ezzeddine a upozornila na to, že migrační politika České republiky se zaměřuje především na mladou pracovní sílu, avšak vyšší věk nebo genderové aspekty migrantů integrační koncepty velmi málo zohledňují.
Cílem projektu však není jenom provést výzkum a ten pak zavřít do šuplíku, ale především poznat hlavní problémy, se kterými se skupina starších migrantek potýká, a na základě toho zlepšit způsoby terénní práce. Proto se do projektu zapojila nezisková organizace Sdružení pro integraci a migraci (SIMI Praha), jež se věnuje přímé pomoci a podpoře cizinců žijících v České republice. S touto problematikou má již velké zkušenosti Norsko, a tak česká strana oslovila katedru sociologie Univerzity v Bergenu, aby se do projektu také zapojila a přenesla do českého prostředí vlastní poznatky. „Projekt je zajímavý tím, že se v něm setkávají neziskové organizace s akademickými institucemi. Jde nám o propojení výzkumu, praxe a terénní práce,“ zdůraznila Petra Ezzeddine.
Jedním z hlavních cílů dvouletého projektu Ženy na vedlejší koleji (?) je také seznámit českou veřejnost s problémy, s nimiž se migrantky potýkají. V roce 2016 se navíc na Fakultě humanitních studií UK uskuteční česko-norská konference určená odborné veřejnosti a kromě odborné publikace vyjde i speciální publikace určená sociálním pracovníkům.
„V České republice v této době žije málo migrantů-seniorů, zatím je to neviditelné téma, pomalu se ale začne výrazněji a výrazněji objevovat a bude třeba se mu intenzivně věnovat,“ upozornila Petra Ezzeddine.
Výzkumný tým Fakulty humanitních studií UK zdůraznil, že k získání finanční podpory Nadace Open Society Fund Praha zásadním způsobem přispěla dobře odvedená práce fakultního oddělení pro vědu a výzkum a administrátorů Sdružení pro integraci a migraci. Projekt mohl vzniknout také díky velké podpoře tajemníka FHS UK Mgr. Karla Strnada. |
