Články dle značky: PřF
Příroda nabízí útěchu a klid. Snad teď získá na vážnosti
Koronavirová současnost nás naučila setrvávat na jednom místě, ven do ulic vycházíme jen v nejnutnějších případech. Lidé se v centrech měst téměř nevyskytují, a když, tak s náležitým odstupem jeden od druhého.
Na 24. dubna připadá Mezinárodní den laboratorních zvířat. Co se vám vybaví jako první? Pravděpodobně to bude bílá myš, což je nejpoužívanější laboratorní zvíře. Pokusy na myších jsou ekonomicky nejvýhodnější a zároveň má myš přes 95 % genů shodných s člověkem.
Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty UK je mimo jiné spoluautorem studie o tom, že z tajícího Grónského kontinentálního ledovce se v létě uvolňuje metan. Další zkoumání biologických procesů pod ledem mu umožní pětiletý ERC CZ Consolidator Grant.
Martin Obr: Vždy jsem byl fascinován strukturní biologií
„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog, Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.
Soumrak papírových indexů. Další fakulta UK je ruší
V pondělí vstoupilo v platnost opatření děkana Lékařské fakulty v Plzni (LFP UK), které od akademického roku 2020/21 ruší papírové indexy. LFP UK se tak zařadila k dalším fakultám, pro které se klasické studijní indexy staly nadbytečnými.
Gin Kletetschka na stopě 12 800 let staré srážce s kometou
Geofyzik doc. Günther Kletetschka je členem mezinárodního týmu vědců, který je na cestě k potvrzení hypotézy, že život během doby ledové ovlivnila srážka s vesmírným tělesem.
„Doporučuji měnit týmy v každém stupni studia, ideálně vyrazit na zahraniční zkušenost,“ říká Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK, jejíž výzkum ryb ozdobil obálku časopisu Science...
Tým Nezapomeňme na Alzheimera můžete potkat na řadě akcí jako Festival vědy, Noc vědců, Muzejní noc nebo Týden mozku, který měl probíhat tento týden, ale kvůli šíření onemocnění Covid-19 musel být zrušen.
Jiří Mašek z Přírodovědecké fakulty UK dokázal, že i o tak složité problematice, jako je dendrochronologie, lze mluvit vtipně, a dokonce v rýmech. Díky svému originálnímu přednesu vyhrál poslední kolo celouniverzitní soutěže Science Slam.
Kombinuje vlastnosti nanomateriálů – nano-částic a především nanovlákenných membrán s vlastnostmi fotogene-rovaného singletového kyslíku. Tak by se dala stručně popsat technologie, jejímž vývojem se zabývá výzkumný tým docenta Jiřího Mosingera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy...
