Lidové noviny | 12.3.2013 | Rubrika: Akademie | Strana: 19 | Autor: RADKA KVAČKOVÁ | Téma: Právnická fakulta
Absolventi právnických fakult mají pořád dost příležitostí k uplatnění, ale už musí počítat s nemalou konkurencí
Ještě nedávno se o ně firmy, ale i advokátní kanceláře skoro praly. Vystudovat práva a umět k tomu dobře anglicky, to znamenalo najít práci téměř okamžitě a hned od začátku slušně vydělávat. Platí to ale pořád ve stejné míře?
Když si na webových stránkách Práce.cz zadáte heslo „právník“, objeví se vám téměř 900 nabídek. Když si ale s absolventy právnických fakult začnete povídat, uslyšíte, že úplně jednoduché získávání dobré práce zase není. „Já hledal uplatnění v Brně a musím říct, že jsem se dost zapotil. Nakonec jsem se ucházel o nevalně placenou pozici asistenta exekutora a ukázalo se, že se nás na to místo hlásí patnáct, všichni právníci,“ vypráví jeden z těch, kdo skončili školu loni.
Bývalo nás kolem stovky Jak to tedy vlastně s těmi právníky je? „Když jsem v roce 1994 dokončil práva já, opouštělo nás pražskou právnickou fakultu kolem stovky. A to byla doba, kdy probíhala transformace, raketově rostl soukromý sektor, nahrazoval se hospodářský zákoník zákoníkem obchodníma otvírali jsme se do zahraničí,“ říká Martin Hrodek, který je dnes společníkem v prestižní advokátní kanceláři Baker McKenzie a má v ní na starosti právě přijímání nových právníků. „Teď odchází z Univerzity Karlovy přes pět set právníků za rok. Vedle Prahy a Brna, kde byly právnické fakulty i v osmdesátých letech, přibyly po listopadu 1989 navíc fakulty v Olomouci a v Plzni. Je jasné, že se situace změnila a už nebereme zdaleka každého, kdo má o práci v naší kanceláři zájem.“Konkrétně do zmíněné právní kanceláře Baker McKenzie se hlásí ročně kolem padesáti mladých právníků, z nichž si firma vybere tak dva, tři.
Stejnou zkušenost mají v pardubické advokátní kanceláři Jelínek. „Na jedno koncipientské místo se nám hlásí kolem padesáti zájemců z nejrůznějších koutů republiky včetně Prahy,“ konstatuje Tereza Jelínková.
Obstojí jen ti nejlepší. Přijímací řízení v Baker McKenzie je dvou až tříkolové. První stupeň tvoří testy změřené na logiku, společenský přehled, znalost angličtiny a od nedávné doby také na pečlivost. Kdo uspěje, jde k pohovoru. „Pečlivost a přesnost je v první fázi asi nejdůležitější,“ objasňuje Martin Hrodek s tím, že při vypracovávání i jednoduchých dokumentů může být každé opomenutí zásadní. Na vyšších úrovních podle něj nabývá na důležitosti logické myšlení, dokonalá znalost určité právní oblasti a schopnost komunikovat s klienty na odpovídající úrovni.
Fakt, že se na tři místa ve velkých advokátních kancelářích hlásí na padesát uchazečů, je bezesporu určité novum. Pro zaměstnavatele, ale i pro klienty to znamená výhodu, protože v konkurenci si mohou vybírat ty nejlepší. „My skutečně pociťujeme, že kvalita uchazečů o práci jde nahoru. Dnes je znatelně vyšší než před deseti, ale třeba i před pěti lety,“ konstatuje Martin Hrodek, čímž se shoduje s Terezou Jelínkovou. Přitom nechce vyzdvihovat tu či onu fakultu. Za výhodu považuje, že studenti mají možnost studia v zahraničí, že se mohou účastnit různých simulovaných soudních nebo arbitrážních jednání a třeba přes léto praktikovat v mezinárodních firmách.
Uchazeče o zaměstnání, ale taky ty, kdo se teprve hlásí na vysokou školu, bude možná zajímat, že větší advokátní kancelář využije i absolventy právnických oborů, které nevychovávají přímo právníky, ale nižší právní profese. Pracují s rejstříkovou agendou a v oblasti ochranných známek, což je práce víceméně technického charakteru.
Podle Jaroslava Prouzy, vedoucího studijního oddělení Právnické fakulty UK, nebyl z loňských absolventů v prosinci na úřadu práce registrován ani jediný. Také z tabulek, které vypracovalo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK, je zřejmé, že absolventi pražských práv jsou na tom dobře. Míra nezaměstnanosti u nich v posledních pěti letech nedosahuje ani jednoho procenta. U absolventů brněnských práv už je to ale 2,1 % a u těch, kdo ukončili olomouckou právnickou fakultu Univerzity Palackého, 5,2 procenta.
To souvisí s nabídkou pracovních příležitostí, která je pro právníky v Praze největší.
Otázka je, jestli se nebude zmenšovat objem práce. Když ekonomika roste, kupují se firmy, s čímž je spojeno spousta právnických úkonů, když neroste, práce ubývá. Na druhou stranu, když ubude nákupů firem, přibude podle advokátů insolvencí, což se bez právních služeb taky neobejde.
Faktem je, že některé firmy už nedávají veškerou právní agendu advokátním kancelářím, ale posilují svá interní právní oddělení. To znamená, že absolventi právnických fakult mohou mít menší šanci v advokacii, ale větší v podnicích. Lze tedy shrnout, že právnické fakulty, na které se hlásí tisíce uchazečů, nejsou v zásadě špatnou volbou, konkurence však narůstá a získání dobrého místa není samozřejmostí. Už taky nelze očekávat bůhvíjaké výdělky. Byly doby, kdy advokáti a třeba komerční právníci vydělávali podstatně víc než jiní vysokoškolsky vzdělaní odborníci. Teď se to vyrovnává.
Lidové noviny vyhlásily stipendium V rámci 120. výročí založení LN vyhlásily pro studenty a absolventy vysokých škol stipendium za nejlepší práci na téma Vliv médií na současnou českou společnost. Může to být seminární, bakalářská, diplomová či disertační práce v minimálním rozsahu 30 normostran, napsaná od roku 2008. Nemusí být ale obhájena. Za vítěznou práci lze získat 35 000, 10 000 a 5000 Kč podle umístění na prvních třech místech. Práce zasílejte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo poštou na MAFRA, a.s., Ilona Proboštová, Karla Engliše 11, Praha 5 do 15. září 2013. Vyhodnocení proběhne v listopadu a vítězná práce bude otištěna v rámci mimořádného vydání LN.
