8.1.2014, Rubrika: Názory, Strana: 11, Autor: Daniel Münich, Téma: Ostatní
Jmenování profesorů je jedním z privilegií, která veřejně nasvěcují prezidentský majestát. Není součástí demokratických mechanismů vzájemné kontroly mocí. Pokud Miloš Zeman toto privilegium využívat nechce, nenuťme ho. Profesory si klidně mohou jmenovat školy samy. Rektoři dodatečný úkol jistě snadno a rádi zvládnou.
Odborné nároky na profesury se diametrálně liší škola od školy. Co někde stačí na profesuru, jinde nemusí stačit ani na doktorát. Proč by měl tak rozdílným profesurám a osobnostem žehnat rukou prezidenta stát, který do náročnosti profesur nemůže mluvit? Ať si za vlastní standardy ručí a případně i dělá ostudu škola. Bylo by to zcela v souladu s oprávněným požadavkem na akademickou autonomii vysokých škol, kterou si ve většině ostatních ohledů, snad kromě financování, školy tvrdě hájí. Převedení prezidentské jmenovací pravomoci na jiného politika (hovoří se o předsedovi Senátu nebo ministrovi školství) problém nevyřeší. I ti si dříve či později mohou postavit hlavu.
Pro konzervativnější nátury si lze představit i kompromisy. Například by škola mohla, ale nemusela jmenovací právo prezidentovi z vlastní vůle postoupit. Nebyla by tak jako dnes odkázána na jeho vůli či nevůli. Nemohla by se tak opakovat trapná „kauza Putna“ a stav, kdy se ministrovi školství v šuplíku vrší návrhy na profesury v obavě, že by některé z nich prezident odmítl jmenovat. Stejně si lze představit, že náhradou vznikne něco jako státní čestná profesura. Takových by prezident uděloval jako šafránu, za velmi zásadní akademické zásluhy pro celou zemi či svět, a bylo by čistě na něm, komu by ji udělil.
Naše vysoké školství potřebuje zásadní změny. Je třeba zavést funkční systém hodnocení kvality výuky a výzkumu. Musí se skoncovat s rovnostářským, kvalitu nerozlišujícím systémem veřejné finanční podpory. Máme příliš dlouhou průměrnou dobu studia a vysokou míru jeho neúspěšného dokončování. Vysoké školy potřebují více motivací k interakcím s životem společnosti a vývojem světa. Proti tomu je spor o způsob jmenování profesorů absurdně nedůležitý.
