ČT 24 | 30.1.2013 | 22:00 | Pořad: Události, komentáře | Téma: Univerzita Karlova
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Čestný doktorát Univerzity Karlovy dnes obdržel v Praze přední světový virolog, Švéd Erling Norrby. Je členem výboru udělujících Nobelovy ceny a mimo jiné i organizátor první vědecké konference o AIDS v roce 1986. A právě Erling Norrby je exkluzivním hostem Událostí, komentářů. Dobrý večer, pane profesore.
Erling NORRBY, švédský virolog, člen Nobelova výboru pro přírodní vědy
--------------------
Děkuji za pozvání, dobrý večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
S vaším oborem souvisí ta dnešní zpráva důležitá z oblasti virologie v České republice, a to je fakt, že v Česku loni přibylo nejvíce nových případů infekce virem HIV za v podstatě celou dobu vyšetřování. Máte představu, čím se může řídit četnost výskytu viru a případného nakažení?
Erling NORRBY, švédský virolog, člen Nobelova výboru pro přírodní vědy
--------------------
To bohužel jsou smutné zprávy. Může to být výsledek toho našeho úspěchu, že poskytujeme skutečně efektivní účinné léky. Lidé mají takový více laxní přístup k viru HIV. Myslí si, že to je něco, co se dá léčit a nejsou už tak opatrní, nemají se tolik na pozoru, nicméně to je jenom spekulace.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Máte představu, nebo mají vůbec vědci představu, čím se řídí pohyb viru HIV po planetě Zemi? Jestli je to například něco podobného jako virus, řekněme, té klasické sezónní chřipky, který přichází ve vlnách z jedné polokoule na druhou?
Erling NORRBY, švédský virolog, člen Nobelova výboru pro přírodní vědy
--------------------
Myslím si, že je to opravdu něco jiného než chřipka. Přenos, ty kanály přenosu jsou úplně jiné, prostě HIV se přenáší sexuálním stykem, kdežto chřipka pouze, tam se jedná o přenos kapénkový. To, co je podobné, je, že zde existuje kapacita měnit povrchové charakteristiky a vlastně jsou schopny určitým způsobem obelhat imunitní systém a jeho reakce. Zásadní rozdíl je, že HIV má celou řadu dalších možností, schopností, například zůstat, atakovat bílé krvinky, což samozřejmě virus chřipky nedělá.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Od roku 1981, kdy byl virus HIV poprvé identifikován u člověka, změnil se ten samotný virus nějakým způsobem, zmutoval?
Erling NORRBY, švédský virolog, člen Nobelova výboru pro přírodní vědy
--------------------
To byla velice zajímavá doba, jak se učit o tomto virusu, viru, který vlastně lidé neznali do té doby. A od té doby proběhly skutečně detailní studie o diverzitě viru a samozřejmě ten virus se rychle mění. Existují různé zdroje, různé geografické lokality, je zde také rozdíl v intenzitě, jak může tento virus napadnout jednotlivce. HIV stále zůstává velice závažným virem, prostě nikdy se ho nezbavíte, jakmile se jednou nakazíte, zůstane to s vámi celý život.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste sám, pane profesore, v té první odpovědi říkal, že není vyloučeno, že lidé si zvykli na to, že vědci produkují relativně úspěšné prostředky proti viru HIV a případně proti onemocnění AIDS, ale kam je zaměřena tedy vědecká pozornost při výzkumu tohoto onemocnění? Je zaměřena například k vakcíně proti viru HIV, nebo spíš k léčení AIDS?
Erling NORRBY, švédský virolog, člen Nobelova výboru pro přírodní vědy
--------------------
My jsme měli značné úspěchy v léčení AIDS, takže ta pozornost není upřena směrem k vakcínám. Boj je nelehký, zažili jsme celou řadu zklamání, museli jsme změnit přístup, propracovat techniky. Snažíme se nalézt unikátní součásti viru, které vlastně ukazují reakce napříč jednotlivými kmeny v těch rodinách virů. A doufejme, že dosáhneme dříve, či později úspěchu, každopádně před sebou ještě máme dlouhou cestu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Co to je dlouhá cesta? Dá se to, dá se to omezit na léta?
Erling NORRBY, švédský virolog, člen Nobelova výboru pro přírodní vědy
--------------------
Já jsem se naučil na podobnou otázku neodpovídat. V roce 1987 jsem řekl, že věřím, že do 10 let získáme vakcínu a pak se to použilo proti mně, nechci tedy nijak spekulovat o časovém rámci, každopádně se na tom usilovně pracuje.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A pak ještě jedno téma, které má Česká republika teď opět, opět za sebou, a to je chřipkové onemocnění a očkování proti němu, tedy proti klasické sezónní chřipce. Každý rok na podzim v české společnosti vypukne debata o tom, jestli je očkování správně, jestli má být více očkování, nebo jestli očkování je špatně a v podstatě působí jaksi pro šíření daného viru chřipky. Tak jaký je, pane profesore, váš názor na to?
Erling NORRBY, švédský virolog, člen Nobelova výboru pro přírodní vědy
--------------------
To je zásadní otázka. Chřipka se dokáže rychle měnit, co se týče těch vnějších charakteristik. Každý rok my se snažíme nastavit konkrétní vakcínu na konkrétní kmen chřipky. Taková vakcína by se měla používat, nicméně lidé od 60 let a více by měli být očkováni, protože vlastně jejich imunitní reakce se snižuje a mohou být snáze nakaženi. To, co komplikuje celou tu otázku, je, že jsme měli před dvěma lety velkou změnu chování toho viru chřipky. Šlo o to, že ten virus nenapadal seniory, ty měli imunitu, a napadal děti. A je zde právě ta otázka, jak ty změny podchytit. Nicméně si myslím, že přínosy pro očkování jsou zásadní zejména pro tu věkovou skupinu od 60 let nahoru.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane profesore, díky za komentář a za návštěvu ve studiu, hezký večer.
Erling NORRBY, švédský virolog, člen Nobelova výboru pro přírodní vědy
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.
