Univerzita Karlova nedávno představila rozsáhlý výzkumný projekt Beyond security: The role of conflict in building resilience (CoRe), v překladu Nad rámec bezpečnosti: Úloha konfliktů při budování odolnosti (CoRe). V rámci tohoto projektu, který je spolufinancován z prostředků Evropské unie částkou půl miliardy korun a jehož cílem je prozkoumat dopady krizí, se uskuteční nesčetné množství studií mnoha účastníků napříč obory.
Koordinátor projektu Petr Kratochvíl byl jedním z řečníků na konferenci CoRe, která se konala v pátek 9. února ve Vlasteneckém sále Karolina. Foto: Martin Hundák
Výzkumný projekt CoRe je jedním z 15 projektů, které uspěly v loňské výzvě Top výzkum v Operačním programu Jana Amose Komenského (OP JAK), zaměřené na podporu excelentního českého výzkumu. V reakci na válku na Ukrajině, současnou klimatickou, energetickou nebo migrační krizi budou výzkumníci napříč obory zkoumat mechanismy, které ovlivňují nebo dokonce posilují odolnost společnosti vůči pokračujícím konfliktům či krizím. Pětiletý projekt za téměř půl miliardou korun spojí více než dvě stovky vědců z devíti institucí koordinovaných Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Dalšími krizemi, kterým bude věnována náležitá pozornost, jsou pandemie, která udeřila v roce 2020, a také bezprecedentní tragédie na Filozofické fakultě 21. prosince 2023, kde zemřelo 14 lidí. Bezpečnost a odolnost jsou nyní témata, která jsou v popředí zájmu mnoha lidí, stejně jako bolestné uvědomění, že hrůzy a agrese nejsou doménou pouze „jiných“ zemí, ale stejně snadno mohou udeřit i přímo „u nás doma“. Půldenní konference odhalila, že rozsah tématu je v jeho multidisciplinárních či interdisciplinárních aspektech velmi ambiciózní. O projektu hovořili jeho koordinátor Petr Kratochvíl a proděkan Filozofické fakulty Jan Čermák. Oba přivítali vážené hosty osobně i online – program byl streamován (videozáznam najdete na konci článku).
„Zahájení tohoto projektu a návrat k výzkumu po tragických událostech, které se odehrály 21. prosince má pro nás další symbolický význam,“ uvedl proděkan Jan Čermák.
Podle proděkana bylo od počátku cílem prozkoumat souvislost mezi konfliktem a odolností, ovlivněnou bezprecedentní agresí na Ukrajině, ale také klimatickou, energetickou, migrační a epidemiologickou krizí. V zásadě obtížné nebo šokující krize mohou mít – paradoxně – čistý pozitivní dopad: zvyšují odolnost, pravděpodobně v dlouhodobém horizontu. Neštěstí nebo agrese, ačkoli jsou zničující, uvádějí do pohybu jiné síly nebo reakce či odpovědi, jako je touha zvítězit a překonat.
Proděkan pro vědu a výzkum Filozofické fakulty UK Jan Čermák v roce 2022. Foto: Hynek Glos
Devět řečníků – diskutujících o jednotlivých projektech – představilo v průběhu dopoledne své pohledy a nastínilo aspekty výzkumu, kterým se budou věnovat: vše od konfliktů a odolnosti v politických krizích a geopolitice až po manipulaci a dezinformace a vliv měnících se technologií, z mnoha interdisciplinárních hledisek, spojujících sociologii, náboženství, filozofii, etnologii, lingvistiku, historii a další.
Konflikt může mít své kořeny už v počátcích, a to i v něčem tak zdánlivě nevinném, jako je mluvené slovo. Jednou z badatelek, které v pátek vystoupily, byla Kateřina Chládková, známá svou prací s dětmi a zaměřením na osvojování jazyka. Její prezentace měla název „Konflikt v komunikaci: vícejazyčnost a psycholingvistika“. Na ukázkách cizích mluvčích se silným přízvukem demonstrovala, jak snadno si mohou domácí posluchači na základě cizího projevu, tj. špatně mluvené češtiny, vytvářet falešné domněnky, vyvozovat závěry nebo se prostě vracet do výchozích pozic. Silný přízvuk, neobratná výslovnost a další faktory nastiňují mluvčího jako něco „jiného“, co není součástí běžné zkušenosti, což může vést k nepochopení a nedůvěře. Jak už to bývá, vystavení více přízvukům, kulturám, odlišnostem od raného dětství je obranou či určitým očkováním proti pozdějším stereotypům a předsudkům. Součástí jejího výzkumu a výzkumu jejího týmu bude zkoumání způsobů, jak může společnost odbourávat bariéry a podporovat větší porozumění a toleranci. Po její prezentaci ji časopis Forum požádal, aby upřesnila, jak přízvuk vyvolává určité reakce.
Výzkumnice Kateřina Chládková provedla rozsáhlý výzkum toho, jak si člověk osvojuje jazyky od nejútlejšího věku.
„Do hry vstupují dvě věci: za prvé, když poprvé slyšíte někoho mluvit s přízvukem, první, co uděláte, je, že se snažíte zařadit, odkud pochází. Proč mluví jinak? Mají nějakou vadu řeči? Děje se něco? Za druhé, pokud mluví opravdu špatně, může jim být nemožné porozumět, a to je frustrující. Pokud někomu vůbec nerozumím, reakcí je mu nevěřit, a pokud se mnou mluví po telefonu, jako v mnou uvedeném příkladu, odmítnout ho a zavěsit,“ vysvětluje Chládková.
Forum: Je to normální reakce? Je ve hře nějaký podvědomý tribalismus (kmenová příslušnost)?
Existuje okamžité pochopení, že jsou z „venčí“ vaší skupiny, něco hluboce zakořeněného evolucí. Instinktivně nedůvěřujeme tomu, čemu nerozumíme... Náš výzkum mezi dětmi v bilingvním prostředí ukazuje, že tam jsou takové reakce mnohem méně výrazné. To se neprokázalo v některých studiích v USA nebo v Kanadě, kde někteří lidé již vícejazyční jsou, nebo pokud jazykem nemluví, jsou si vědomi svého odlišného původu nebo dědictví. Myslím, že vystavení více jazykům by pro české děti mohlo být pozitivní. Nejde o to, aby se ve společnosti vymazala variabilita, ale naopak. Je důležité, abychom si na cizojazyčné mluvčí zvykli a aby společnost byla vstřícnější a chápavější. Zvuková aplikace a videa, která budeme v rámci našeho projektu prezentovat, dají přízvukům tváře a ukáží posluchačům, o koho se jedná. Lidé by neměli být odmítnuti jen proto, že mluví trochu jinak nebo s přízvukem.
Forum: Když jste dnes mluvila na pódiu, nemohl jsem si nevzpomenout na situaci, kdy se paradigma obrátilo naruby: šlo o supermarket, kde se africký pokladní navzdory silnému přízvuku snažil být přátelský, a dokonce zábavný, vůči klientům čekajícím na zaplacení. Zejména narozdíl od tehdy běžného klišé nevrlého českého pokladníka překonával veškeré předsudky, zdálo se, s grácií a humorem... a získával si lidi.
„Podle toho, co říkáte, myslím, že pro nás udělal hodně práce, aby změnil vnímání. Připomíná to další bod, který bychom chtěli v našem výzkumu také prozkoumat, a sice když se situace obrátí. Mnoho Čechů odjíždí do zahraničí za prací nebo studiem a najednou jsou to oni, kdo má problém se v cizím jazyce vyjádřit. Najednou jsou to oni, kdo je v nevýhodě. Když se později vrátí do Česka, bývají tolerantnější, protože zažili podobnou situaci na vlastní kůži.“
Za současného stavu čeká všechny výzkumníky zabývající se problematikou Beyond security spousta fascinující práce: Úloha konfliktů při budování odolnosti. Rozsah projektu a nasazení všech zúčastněných slibuje, že by mohlo dojít k pozoruhodným výsledkům v mnoha oblastech. Očekávejte, že se zde, na stránkách magazínu Forum, v příštích letech dočtete mnohem více o souvisejícím výzkumu.
Název a registrační číslo projektu: Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti, Reg. č. CZ.02.01.01/00/22_008/0004595
