Česko zasáhla další vlna onemocnění covid-19. Proč čísla nakažených letí opět nahoru a proč patříme mezi nejméně proočkované země? Odpovídá členka skupiny MeSES profesorka Dagmar Dzúrová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v novém díle Podcastů UK. Podcast vznikl v rámci projektu Česko! A jak dál? a moderuje ho Luboš Palata z Deníku.
Důvodů, proč nás covid opět tolik zasáhl, vidí Dagmar Dzúrová několik, především jde ale o nedostatečnou proočkovanost populace. „Věděli jsme, že nastane podzimní období, že bude zvýšený výskyt infekčních onemocnění, a proto se všechny státy snažily očkovat co nejvíce. Nám se proočkovat populaci příliš nepodařilo,“ říká demografka. Velkou roli v tom podle ní hraje například i nedůvěra k institucím, což je možné považovat za hlavní blokátor očkování nejen u nás, ale i v celém regionu východní Evropy.
Motivujme lidi k očkování
Spíše než povinné očkování by upřednostnila mírnější způsoby přesvědčování. „Osobně velmi nerada a velmi opatrně používám povinnosti a příkazy. Jsem jednoznačně přesvědčená, že povinnost očkování nebo zavádění lockdownů je úplně ta krajní varianta, která má nastat. Spíš bych byla příznivcem toho pozitivně motivovat lidi a vysvětlovat a poučit se z toho, co nám říkají sociologové,“ uvádí s tím, že k povinnému očkování ale zřejmě může dojít u vybraných skupin obyvatel, jako jsou lékaři či pracovníci v sociálních službách. Současná opatření, která v Česku platí, jsou podle profesorky Dzúrové nedostatečná: „Kdyby byla dostatečná, tak bychom se nedostali do té situace, ve které jsme nyní,“ vysvětluje Dzúrová s tím, že na vině je právě nízká proočkovanost.
Rozbíhající se očkování proti covid-19 v pražské Fakultní Nemocnici Bulovka, jak jej na začátku roku 2021 zachytil fotograf Vladimír Šigut.
Velké rozdíly ve zvládání pandemie se ukazují i mezi východními a západními státy Evropy, kdy Rumunsko či Bulharsko mají nižší než třicetiprocentní proočkovanost a naopak Portugalsko dosahuje v nejvyšších věkových kategoriích takřka sta procent. V České republice podle Dzúrové chyběla hlavní tvář očkovací kampaně, jež by oslovila všechny obyvatele. „Pandemie covidu je syndemickou pandemií, což znamená, že umocňuje problémy, které v populaci byly dříve, než nastala pandemie covidu. Záleží na výchozím zdravotním stavu populace, tedy i na tom, kolik chronických onemocnění bylo v populaci,“ vysvětluje profesorka Dzúrová důvody, proč je v ČR vysoká úmrtnost oproti jiným státům Evropské unie.
Pandemie má i vážné sociální dopady
Pandemie souvisí si se sociálními a ekonomickými charakteristikami populace. Ukazuje se to třeba na rozdílech mezi regiony i mezi zeměmi, kde sociálně slabší regiony jsou nejméně proočkované. „A to je bohužel to, co je velkým neštěstím, protože dopady pandemie budou prohlubovat sociální nerovnosti, které byly před pandemií, ty budou zvýrazněny,“ říká. A doplňuje: „Pořád jsou to čísla vysoká, pořád to jsou čísla infekčních onemocnění, jimž jsme se měli snažit zabránit. Je to věc, která ve společnosti je, je vážná, vir Delta je vysoce nakažlivý, tak asi lze jen říct, že tady bude – nevymýtíme ho – stane se asi sezonním virem, jak říkají virologové, ale je důležité se s ním naučit žít, ne umírat,“ vysvětluje vědkyně.
Podcast Univerzity Karlovy vznikl jako součást diskuzní platformy UK Česko! A jak dál? Ta má za cíl definovat zásadní celospolečenská témata, problémy a výzvy naší země. Do debaty chce univerzita zapojit své renomované vědce a experty, ale i osobnosti z řad odborné veřejnosti, politiky a běžné občany. Tento i další díly si můžete poslechnout na webu www.ceskoajakdal.cz a v aplikacích Spotify a Apple Podcasts.
