Mikrobiota – to jsou mikroorganismy, jež máme nejen ve střevech, ale i na povrchu těla. Na zdraví mají větší vliv, než se předpokládalo. Zuzana Jirásková Zákostelská zkoumá hlavně kožní mikrobiom, loni získala ocenění L’Oréal-UNESCO určené ženám ve vědě.
„Vědkyní jsem chtěla být od dětství. Už na základní škole jsem si představovala, že jednou vymyslím lék na lupénku, čímž bych pomohla nejen sobě, ale i své široké rodině,“ popisuje motivaci imunoložka Zuzana Jirásková Zákostelská. Léky sice přímo nevyvíjí, ale výzkumu kožního mikrobiomu v souvislosti s lupénkou (odborně psoriázou) se věnuje v domovském Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR.
| Co je mikrobiota? Správně bychom měli rozlišovat pojmy mikrobiota – konkrétní mikroorganismy – bakterie, houby, viry a protozoa –, žijící uvnitř a vně našeho těla, a mikrobiom – soubor jejich genetické informace. Každý člověk má unikátní složení mikrobioty, které závisí na našich genech, způsobu porodu, stravě, prostředí i životním stylu. Před narozením jsme téměř bezmikrobní, k prvnímu setkání s mikroby dochází až během porodu a složení naší mikrobioty se utváří a stabilizuje do tří let věku. Toto období je klíčové pro nastavení imunitního systému. |
O kožní mikrobiotě se stále mnoho neví – liší se na jednotlivých částech těla i v různých vrstvách kůže. „V jedné studii jsme zkoumali složení kožní mikrobioty v místě postižení a na zdravé kůži pacienta s lupénkou, v porovnání se zdravými jedinci a také v závislosti na způsobu odběru vzorku,“ líčí. Existují totiž tři možnosti: setření štětičkou podobné té, s kterou se testuje na onemocnění covid-19, seškrábnutí skalpelem nebo invazivní biopsie. Ze vzorku následně v laboratoři izolují mikrobiální DNA, již pomocí metody PCR namnoží a takto zpracované vzorky odešlou na sekvenování. „Aby byly výsledky spolehlivé a daly se mezi sebou porovnat, zpracováváme třeba dvě stě vzorků najednou,“ říká imunoložka. Po práci v laborce následuje analýza a zpracování sekvenačních dat, na němž běžně spolupracují s bioinformatiky. Ve zmíněné studii popsali bakterie specifické jen pro místa postižená lupénkou a jako první provedli vzájemnou korelaci bakterií a hub u pacientů s lupénkou.
Kůže jako zrcadlo zdravotního stavu
Vznik a rozvoj chronických zánětlivých onemocnění, kam patří i lupénka, je však daleko komplexnejší. Lupénka je multifaktoriální zánětlivé onemocnění kůže a může být vyvolána nebo zhoršena specifickými bakteriemi nebo možná i změnou ve složení mikrobioty. Kromě toho při jejím vzniku hraje roli genetika a způsob našeho života včetně vlivu prostředí a složení stravy. „Lupénka je též často asociována s výskytem dalších onemocnění, například metabolickým syndromem, obezitou a nespecifickými střevními záněty, kde svoji roli hraje i střevní mikrobiom. A samozřejmě se zhoršuje se stresem,“ dodává. „Ostatně všichni víme, že náš psychický stav se projeví také na kůži – při rozpacích rudneme, drbeme se, když jsme nervózní, a ve stresovém období nás trápí vyrážka,“ vysvětluje Jirásková Zákostelská.
V projektu, s nímž uspěla v soutěži L’Oréal-UNESCO, se chce zaměřit na mechanismy, jež vedou ke vzniku nežádoucích kožních projevů při léčbě onkologických pacientů, u kterých se používá cílená biologická léčba receptory tzn. inhibitory receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR).
| Cena L’Oréal-UNESCO Klání bylo založeno roku 1998 v Paříži za účelem podpory vědkyň na všech úrovních kariéry. Od té doby bylo oceněno již více než 3500 žen ze 118 zemí. V České republice probíhá soutěž od roku 2006. V letošním ročníku porota vybrala z padesáti přihlášených tři vítězky: kromě zpovídané Zuzany Jiráskové Zákostelské také Lucii Augustovičovou z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Zuzanu Musilovou z Přírodovědecké fakulty UK. |
„Tato terapie se využívá především u pacientů s rakovinou plic, slinivky, prsu, hlavy a krku a kolorektálního karcinomu. Ale až sedmdesát procent takto léčených pacientů si vyvine nějaké nežádoucí kožní projevy, které jsou u 30 procent tak závažné, že se léčba musí přerušit,“ popisuje. V projektu se tak chtějí zaměřit na souvislosti mezi imunitní odpovědí a složením kožní a střevní mikrobioty. Větší pochopení by mohlo zvýšit úspěšnost léčby: „Z klinické praxe víme, že u některých pacientů pomůže, pakliže na začátku léčby užívají preventivně antibiotika; zatím ale neznáme mechanismus, proč se tak děje.“ Oceněná výzkumnice má širší sféru zájmů, například aktuálně se s kolegy chystá zkoumat, jak se mění mikrobiom při nošení roušek.
„Přírodověda“ na celý život
„I když pracuji v Akademii věd, s Univerzitou Karlovou jsem stále ve spojení,“ říká aktivní školitelka na 1. lékařské fakultě a Přírodovědecké fakultě. V době, kdy na Albertově studovala, měli všichni studenti první tři roky společné předměty a na podobory se dělili až ve čtvrťáku. „Společně jsme absolvovali sportovní, botanické, entomologické nebo ornitologické kurzy, kde jsme se lépe poznali a skamarádili. Stále se pravidelně scházíme,“ líčí. Zuzana nadále chodí do lezeckého oddílu PřF UK, který není jen o lezení. „Jdeme spolu i do sauny, na jógu, ale klidně i jen tak na pivo nebo s dětmi na pískoviště,“ vypráví matka dvou dětí. Důležité jsou pro ni i jako vědecké kontakty: „Kdykoli něco nevím, třeba z jiných oborů, vím, na koho ze spolužáků se mohu obrátit. Teď jsem takto hledala bioinformatiky.“
Letos dostala cenu pro výborné vědkyně. Jaké to mají ženy ve výzkumu? „Osobně jsem nerovnosti nikdy nepocítila. Samozřejmě vnímám, že je méně žen ve vedoucích pozicích, ale neberu to jako diskriminaci,“ říká Jirásková Zákostelská. Vysvětluje si to i tím, že žena v určité fázi o vedoucí pozice často ani nestojí, neboť to přináší řadu povinností navíc. „I z vlastní zkušenosti vím, že šetřím energii a prioritizuji úkoly, abych byla dobrou matkou i vědkyní, a vedoucí role pro mě není důležitá,“ říká. Kdo má o posty zájem, má dnes i šanci.
Sama se do práce vrátila hned po šestinedělí, a to díky podpoře manžela a širší rodiny. „Mám štěstí na úžasné kolegy v laborce, nesoutěžíme spolu, ale spolupracujeme. První tři měsíce po návratu do práce jsem asi moc produktivní nebyla, ale pak se to postupně rozjelo,“ vypráví.
A dalším ženám radí: „Pokud se rozhodnete, že chcete být vědkyní i matkou, jděte si za tím a neposlouchejte nevyžádané rady okolí. Objeví se totiž mnoho lidí, kteří vám budou říkat, jak by to mělo a nemělo být… Ale to, jak má být uspořádán váš život, víte sama nejlépe.“
| RNDr. Zuzana Jirásková Zákostelská, Ph. D. |
| Vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR se věnuje výzkumu kožního mikrobiomu v patogenezi kožních onemocnění. |
