Web Univerzity Karlovy

  • Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • BlueSky
  • LinkedIn
  • YouTube
  • RSS
  • EN
  •  
  •  

Odložit mobily věčně se dožadující naší pozornosti, pohodlně se usadit, otevřít knihu a začíst se. Student adiktologie na 1. lékařské fakultě UK Antonín Svoboda stojí za úspěšnou iniciativou Offline čtení. To, co začalo jako jeden pokusný večer v Kampusu Hybernská, se rozrostlo v pravidelnou akci, na kterou si chodí „začíst“ desítky lidí.

Krátce před Vánocemi Antonínu Svobodovi, tedy Tondovi, jak mu všichni říkají, zavolala kamarádka Ema Janoušková s tím, že spolu musí vymyslet nějakou akci. „Nejdřív jsme si říkali, že bychom lidi prostě zavřeli do jedné místnosti bez mobilů a nechali je, ať dělají cokoliv, co budou chtít – hrají deskovky, povídají si nebo čtou. Došlo nám ale, že by to mohl být až moc nekontrolovaný výstup z komfortní zóny. Čtení nám z toho však tak nějak nejvíc vystupovalo svou jednoduchostí,“ vzpomíná Tonda na začátky projektu Offline čtení.

Na pilotní setkání, které se konalo letos v lednu v Kampusu Hybernská, dorazilo mnohonásobně víc lidí, než očekávali. „Přinesli jsme si tam čaj a sušenky, seznámili se a pak si každý hodinu četl knihu, kterou si přinesl. To nejlepší ale přišlo pak, protože další tři hodiny jsme si prostě povídali. Bylo to naprosto spontánní, nemuseli jsme nic dalšího koordinovat nebo organizovat,“ usmívá se Tonda.

Ukázalo se, že se s Emou trefili přesně do toho, co dnes ve společnosti chybí. Rozhodli se proto v pořádání akce pokračovat. Nápad, který původně vznikl z dlouhé chvíle, se během uplynulého semestru rozrostl v pravidelnou událost s relativně pevným scénářem.

Na začátku nechá Tonda nebo Ema po místnosti kolovat krabici, do níž všichni musejí symbolicky odložit své ztišené telefony. Pak se každý představí a ukáže knihu, kterou bude následující hodinu číst. Čas vyhrazený četbě měří budík.

„Jsme jako takový kroužek anonymních alkoholiků, akorát my odkládáme mobily,“ směje se Tonda a dodává: „Při čtení už nesedíme v kroužku proti sobě jako na začátku, každý si v místnosti najde místečko, kde se cítí pohodlně. Když pak po hodině začne pípat budík, obvykle to všechny rozesměje.“

Všichni na jedné vlně

Po čtení přichází na řadu sdílení. Každý popíše, jaká pro něj uplynulá hodina byla a co nejlepšího se dočetl. Účastníci si povídají o knihách, občas někdo přečte úryvek, ale nakonec se debata obvykle stočí k reálným tématům ze života. Kolem takového jednoduchého konceptu se začne tvořit komunita.

„Tím, že tam bez rušení děláme všichni to samé, najednou se ocitneme na stejné vlně. I přesto, že si pak mobily vezmeme zpátky, nikdo nemá potřebu se na ně dívat. Dál si spolu povídáme nebo začneme dělat i jiné věci. Jednou jsme si společně po čtení zacvičili jógu, jindy zase zahráli šachy. Čtení se nestalo cílem, ale prostředkem k tomu, jak se propojit.“

Přestože Tonda studuje adiktologii, projekt nikdy nezamýšlel jako formu léčby závislosti na technologiích. Podvědomě spíše vycházel ze známé Harvardské studie o dlouhověkosti. „Její hlavní zjištění spočívá v tom, že to, jak moc bude člověk zdravý a šťastný, vychází z kvality a naplněnosti jeho vztahů. Tvorba komunity pak tuhle myšlenku naplňuje dokonale. Myslím, že podobně díky tomu funguje komunita kolem Sidequestů nebo soutěže Středoškolák roku, kde jsme se s Emou seznámili,“ zdůrazňuje.

Na Offline čtení nechodí jen vysokoškoláci. Mezi účastníky se objevují středoškoláci nebo lidé, kteří si na něj přijdou vydechnout po práci. A čte se opravdu všechno – od beletrie přes populárně-naučnou a odbornou literaturu až po pohádky.

„Měli jsme tu kluka, který četl knížku o všech možných typech řetězů a o tom, jak fungují. Nebo k nám chodí paní, která si čte pohádkové knížky. Pokaždé má jinou. Prý má doma celé série, protože má pohádky odjakživa ráda. Doma by je všechny nepřečetla, tak si je nosí na naše setkání,“ popisuje Tonda. On sám si na první čtení přinesl atlas farmakologie, který si nutně potřeboval projít ke zkoušce. Dnes už ale raději dává přednost oddechovější literatuře, aby během studijního zápřahu přišel na jiné myšlenky.

Od lidské kalkulačky k moderování

Jen u studia a čtení ale Tonda nezůstává. Do různých projektů se se svým podobně akčním bratrem Metodějem pouští už od střední školy. Dvakrát po sobě také vyhráli mezinárodní kolo soutěže Prezentiáda pro žáky základních a středních škol zaměřené na prezentační dovednosti.

„Když jsem se poprvé v Kampusu Hybernská setkal s Jakubem Kosem ze Studentské Hybernské, ptal se mě, co umíme. Říkal jsem mu, že s bráchou umíme docela dobře mluvit. Tak nás pozval na Akademii Díky, že můžem a začali jsme tady dělat různé workshopy zaměřené na komunikaci, emoce nebo vyjednávání,“ připomíná Antonín. Spolu se svým bratrem, který stále ještě studuje na střední škole, svoje prezentační dovednosti dotáhli k takové dokonalosti, že letos na jaře dokonce moderovali akci TEDx Prague Youth. 

Na otázku, jestli si s bratrem někdy nelezou na nervy, když spolu podnikají tolik věcí, se Tonda jen zasměje. „Během covidu jsme si na nervy lezli strašně. Ale pak jsme jednou spolu jeli na kole a začali jsme si povídat o tom, že se na naší škole nic neděje a že s tím musíme něco udělat. Inspirovali jsme se knihou Problém tří těles a rozhodli se udělat ze spolužáků lidskou kalkulačku. Šli jsme do ředitelny a řekli jsme, že potřebujeme sto studentů a volnou tělocvičnu. Paní ředitelka nám k našemu překvapení hned vyhověla a nechala nám volnou ruku.“ 

Studenty tehdy naučili, jak se proměnit v počítač a fungovat jako logické obvody pomocí zvedání černých a bílých papírků. „První řadě jsme zadali příklad v podobě jedniček a nul a na konci náš lidský počítač vyplivl výsledek,“ usmívá se.

Nedlouho na to založili i Diskuzní kroužek, který dva roky vedli. Zorganizovali také několik přednášek. „Myslím, že jsme uspořádali jednu z vůbec prvních přednášek o využití umělé inteligence ve škole v Česku,“ vzpomíná Tonda.

A protože zahálet ve svém životě Tonda zjevně neumí, už od první třídy se věnuje hře na housle (nyní v Orchestru UK). Vedle toho také vede obchodní oddělení ve spolku ProStředoškoláky, fotí, žongluje, píše poezii a jezdí stopem po světě.

Antonín Svoboda
Studuje třetím rokem adiktologii na 1. lékařské fakultě UK. Pod záštitou Studentské Hybernské pořádá akce Offline čtení určené všem, kdo se chtějí nerušeně věnovat čtení a seznámit se při tom s novými lidmi. Už během studia na Gymnáziu Zikmunda Wintra Rakovník spolu se svým bratrem Metodějem pořádali na své škole různé akce, přednášky či Diskuzní kroužek. Dvakrát po sobě zvítězili v prezentační soutěži Prezentiáda a spoluorganizují soutěž Středoškolák roku. Antonín navíc hraje na housle v Orchestru UK. 

Foto: Vladimír Šigut
Vědavýzkum.cz
UNICEF Česká republika
Vesmír.cz
Česká televize
ČTK
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Finmag
Novinářský inkubátor
Universitas - magazín vysokých škol
Lidové noviny
Czexpats in Science
›
‹