Absolvovat část studia na prestižní zahraniční univerzitě už není nedostupné ani pro české studenty. O podporu lze požádat například Fond mobility Univerzity Karlovy, tak jako to udělala studentka sociologie Bc. Kristýna Chábová, MSc., která jednoletý magisterský program absolvovala na Oxfordské univerzitě.
Proč jste si zvolila zrovna Oxfordskou univerzitu? A bylo studium v Oxfordu vaší jedinou volbou nebo jste si podávala přihlášku na více škol?
Po dokončení bakalářského studia jsem chtěla vycestovat na magisterské studium do zahraničí a vybírala jsem z evropských univerzit. Popravdě jsem nevkládala velké naděje do mého přijetí na prestižní školu Oxford, a proto jsem ještě podala přihlášku na program Impalla na University of Leuven, kde jsem chtěla studovat obor MSc in Social Policy Analysis. Na obor sociologie na Oxfordu jsem se přihlásila jen zkusmo, a o to více jsem byla překvapená, když jsem byla přijata na obě školy. I když byl program Impalla na University of Leuven velmi zajímavý, musím přiznat, že Oxford byl pro mě jasnou volbou, a to nejen kvůli své pověsti, ale především kvalitou vyučujících.
Jak složité bylo se na Oxford dostat a kolik času jste věnovala přípravě na přijímací řízení?
Myslím si, že co se týče přípravy, podávání přihlášky a přijímacího procesu na magisterské studium, neměl by se člověk ničeho obávat. Naštěstí se vše podává on-line a uchazeč nemusí jet do Oxfordu na žádný pohovor. Já jsem bohužel začala s přípravou relativně pozdě, asi měsíc před deadlinem, ale doporučila bych začít dříve, už z důvodu lepší možnosti získání stipendia.
Když se člověk hlásí na magisterské studium, tak nemusí skládat žádné přijímací zkoušky, pouze doloží několik dokumentů. V mém případě to byl motivační dopis, dvě ukázky mých prací (doložila jsem kus bakalářské práce a semestrální práci), dva doporučující dopisy, životopis, diplomy, výpisy známek a potvrzení o vykonané zkoušce z angličtiny (byla potřeba na úrovni C2). Všechny tyto dokumenty jsem podala přes on-line přihlašovací systém a pak už jsem jen asi čtyři měsíce čekala na vyhodnocení své přihlášky.
A co financování studia – povedlo se vám získat stipendium?
Je více možností, jak získat stipendium na studium v zahraničí. Existují české nadace podporující studenty, ale i samotná Oxfordská univerzita nabízí několik stipendií pro nadané studenty. Mně se povedlo získat podporu z Fondu mobility Univerzity Karlovy, která mi nakonec částečně pokryla náklady.
Bylo studium v Oxfordu náročné?
Studium v Oxfordu je velmi náročné, většinu času jsem trávila v knihovnách. V Oxfordu se zadává mnoho práce z hodiny na hodinu, bylo třeba běžné, že jsem si pouze na jeden předmět musela každý týden přečíst tisíc stran a napsat referát na šest stran. A samozřejmě student nemá pouze jeden předmět, ale třeba tři, takže povinnosti se pak hromadí. Na druhou stranu člověk získá přehled o studovaném tématu opravdu do hloubky.
Od studentů se především očekává zapojení kritického myšlení. Není to tak, že vám profesor řekne, co říká který autor, a vy se to pak na zkoušku naučíte, ale toho autora si přečtete sami a na základě jeho výroků musíte prezentovat osobní názor.
V čem vidíte největší rozdíly oproti studiu v Česku?
Největším rozdílem pro mě bylo asi to, že byl kladen důraz, aby se studenti připravovali v průběhu celého roku. V Česku studenti v průběhu semestru chodí na přednášky, ale jejich koncepce studenty nemotivuje, aby se připravovali průběžně. Následně se ve zkouškovém období snaží dohnat, co se dá.
Mnoho studentů v Česku během akademického roku také pracuje či má nějaké brigády. To v Oxfordu kvůli náročnosti přípravy není zkrátka možné. S tím rovněž souvisí rozdíl v mimoškolním vyžití. V Oxfordu existuje nespočet klubů neboli societies (je zde i česká a slovenská society), které pořádají mnoho akcí, přednášek či sportovních utkání. Bohužel u nás toto není obvyklé.
Co vás při studiu na Oxfordu nejvíce překvapilo?
Nejvíce mě překvapil ten opravdu celistvý a bohatý studentský život, který vás úplně pohltí. Běžný den vypadal tak, že člověk šel ráno do knihovny, odpoledne na přednášku do školy, potom zpět do knihovny a večer na přednášku politika či špičkového vědce, který přijel do Oxfordu na návštěvu.
Co vám studium v zahraničí dalo?
Studium v zahraničí mě obohatilo po všech směrech a mohu ho každému jen doporučit. Kromě jazykové vybavenosti jsem si odvezla i hlubší znalosti o sociologii, větší přehled o světovém dění a také mnoho nových přátelství. Studium v zahraničí rovněž otvírá nové možnosti, například zahraniční stáže či pracovní příležitosti.
Máte už představu, co byste chtěla dělat, až dokončíte studium?
Nyní studuji doktorský program v oboru sociologie na Filozofické fakultě UK, kde se věnuji tématu korupce a jejímu vlivu na demokracii. O budoucnosti ještě nemám úplně jasnou představu. Velmi mě baví výzkum a věda, tak půjdu asi tímto směrem.
