Je to přesně rok. Brzy ráno, dne 24. února 2022, vzbudil vibrující mobil ukrajinského studenta Valentyna Shkribu, jenž přijel na erasmovskou stáž na Fakultě sociálních věd UK.
„Vzpomínám si, jak jsem byl na koleji, a někdy o půl páté mi volal ocino, táta, přes Viber, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo a něco se děje. Nejdříve mi říkal, ať se nevracím domů. Zatím. První hodiny jsem byl úplně v šoku! Nevěděl jsem, co mám dělat, co udělat. Pak jsme měli brzy nato první mítink s dalšími Ukrajinci vedle koně na Václavském náměstí. A do konce února a v březnu se věnovali sběru humanitární pomoci,“ vzpomíná Valentyn na měsíce, kdy začali do Prahy jezdit první uprchlíci z napadené země. Sám pochází z Užhorodu, ze západní části, takže známé ještě nepotkával – přijížděly hlavně ženy a děti z východu země.
Pomoc i výzkumnému centru
A nejen na Karlovce začaly vznikat pospolitosti ukrajinských studentů. „Nejprve jsme se komunikačně sdružovali v hromadné WhatsApp skupině, pak na Telegram, kde už je nyní asi 230 ukrajinských studentů, komunikují, sdílejí novinky,“ vypráví rok poté Valentyn Shkriba, jenž do Prahy přijel ze Slovenska na studijní pobyt.
Po loňském ruském útoku zůstává na stáži jako exchange student a zapojuje se do řady aktivit: pomáhá třeba v nově vzniklém centru FSV UK s názvem Ukrajina v měnící se Evropě, za jehož vznikem stojí Institut mezinárodních studií téže fakulty. Přijíždět do něj budou hosté, lektoři i zajímaví vědci, o něž se bude starat nejen Valentyn jako průvodce, tlumočník; koordinuje jiné akce, přispívá k PR či dělá grafiku.
Za jeho četné zapojení jej mateřská fakulta navrhla na Cenu Domu zahraniční spolupráce (DZS) v kategorii „zahraniční účastník přijíždějící do České republiky“, jak magazín Forum informovala Michaela Rudinská, vedoucí zahraničního oddělení Fakulty sociálních věd UK.
Takřka prvorepubliková pouť Československem
Valentyn je původem z Užhorodu, ze Zakarpatské Rusi, ale vysokou školu začal studovat v Banské Bystrici. Proč?
„Vybral jsem si Slovensko, a to i z jazykových důvodů, nebylo až tak náročné se naučit jazyk. Otázka zněla: kam? Košice byly jakoby až moc blízko domů, a do Bratislavy mě rodiče nechtěli pustit, že to už je veliké město i moc daleko. Do Banské Bystrice jsem se dostal už v roce 2016 a jel tam na jazykovou školu,“ vypráví Valentyn, který hovoří opravdu výborně slovensky. Do Bystrice se po zvládnuté maturitě zakoukal.
Nastoupil tam na Univerzitu Mateja Bela (UMB) k bakalářskému studiu mezinárodních vztahů a politologie. Dnes již pokračuje tamtéž v magisterském studiu bezpečnostních studií, diplomku píše ve slovenštině a věnuje se analýze přechodu energetiky na udržitelné zdroje z hlediska bezpečnosti státu. A je zjevné, že ruský útok na Ukrajinu mu přinesl věru opravdu hodně témat k přemýšlení.
„Zajímavá je i takzvaná weaponizace energetických zdrojů,“ říká Valentyn o postupu, kdy se z (ne)dostupného plynu či ropy stává další nástroj vedení hybridních válek.
Praha? Atraktivní destinace
O možnostech jít na Karlovku se dozvěděl během pracovní stáže na zahraničním odboru fakulty UMB. „Pro mě, jako člověka ze Zakarpatské oblasti, je Praha a Česko vnímáno úplně jinak, emočně. Byli jsme přece jen součástí Československa! Hodně mých přátel ji chválilo, jak je to nádherné město, jezdili sem na brigády, byl jsem dobře informován. Volba byla jasná. Je to blízko, jazyk je spřízněný a Praha je krásná, o čemž jsem byl vlastně přesvědčen ještě dříve, než jsem na nádraží vystoupil,“ vypráví Valentyn Shkriba, který se na UK zapsal do programů teritoriálních a následně bezpečnostních studií. Stále je ale studentem banskobystrické Univerzity Mateja Bela.
Jak hodnotí český přístup k ruské agresi? „Česko patří mezi nejlepší státy v podpoře Ukrajiny, spolu s Polskem, USA a pobaltskými státy. To je docela v rozporu s tím, jak se chová slovenské obyvatelstvo. I Slovensko pomáhá, určitě ano, ale ve vnímání běžných lidí je to úplně jiné – zvláště tam, kde jsou silné nacionalistické a proruské nálady,“ říká Valentyn.
Ke skvělé slovenštině zkouší sem tam přidávat česká slova, ale – jak sám říká – je to „komplikovanější, hlavně gramatika. A co doktorská studia, kam na ně chce? Valentyn nemlží: „Zvažuji Univerzitu Karlovu.“
