Když 24. února 2022 ve čtyři ráno slyšela dopadat první bomby, vydala se Vira Tovazhnianska (česky psáno Tovažňanská), docentka patologie z Charkova, spolu s manželem, dvouletou dcerkou a tchyní okamžitě pryč. Manžel je doprovodil do Lvova; tam se ale museli rozloučit. Opustit Ukrajinu nemohl. Vira s částí rodiny pokračovala dál. Původně do Polska, nakonec dojeli do Prahy. Od loňského dubna učí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy mediky patologii.
Profesor Josef Zámečník, přednosta Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK, pomohl Viře Tovazhnianské k rychlému nástupu.
Byl pro ni začátek války překvapením? „Týdny jsme vnímali narůstající napětí. Už od událostí na Krymu a Donbase mělo mnoho rodin – my také – připravená pohotovostní zavazadla pro případ, že bychom museli rychle prchat,“ líčí doktorka Tovazhnianska. Do Lvova na západě Ukrajiny cestovali z Charkova dva dny, posledních 22 kilometrů na polské hranice jim ovšem trvalo dvakrát tak dlouho. „Lidé v koloně byli nesmírně solidární, všichni si navzájem pomáhali,“ vzpomíná. Přes Krakov nakonec 7. března loňského roku doputovali až do Prahy.
Přijela s nimi i kočka Soňa: „Adoptovala jsem ji z ulice před devíti lety. Je součástí rodiny, nemohla jsem ji nechat ve městě, kde začala válka...“ Česko však nebylo tou první volbou. „Původně jsme mířili do Polska, ale pak mě kontaktovali přátelé z Prahy, že pro nás našli byt, a tak jsme přijeli sem. Mnoho věcí v mém životě se děje trochu náhodou, a tahle náhoda dopadla moc dobře. Jsem šťastná, že jsme tady,“ vypráví milá vědkyně a matka.
Zaměstnání? Do dvou týdnů
Vira se tu hned pustila do hledání práce, rozeslala desítky životopisů... Zaměstnání na 2. LF UK našla během dvou týdnů. Čím to? Velikou zásluhu na tom má profesor Josef Zámečník, přednosta Ústavu patologie a molekulární medicíny: „Dostalo se ke mně víc životopisů ukrajinských lékařek. Chtěl jsem pomoci, narážel jsem ale na jazykovou bariéru i problémy s uznáváním lékařského vzdělání. Pak přišlo CV, kdy to najednou začalo dávat smysl – docentka patologie s perfektní angličtinou a pedagogickými zkušenostmi se zahraničními studenty,“ popisuje. Ještě nikdy se nestalo, že by musel někoho takhle rychle zaměstnat.
„Složité bylo, že paní doktorka nemohla být zaměstnaná v nemocnici, jen na fakultě. V nemocnici bychom jí mohli nabídnout jen nekvalifikovanou práci a nabízet zkušeným atestovaným ukrajinským lékařům pozice pomocných sanitářů mi přišlo nedůstojné... Na univerzitě existoval program podpory. Takže jsem aktivoval naše personální, tajemnici, děkana, a snažili jsme se vymyslet, jak bychom to mohli udělat. Že se to podařilo během pár dní, považuji za neuvěřitelné. Ale říkali jsme si, že pomoc, která má mít smysl, musí být rychlá. Nešlo říct: stavte se na podzim, něco vymyslíme,“ vzpomíná Zámečník, že rychle pomohli i personalisté na fakultě i rektorátu. Tovazhnianska tak díky úsilí všech mohla rychle nastoupit na 2. lékařskou fakultu jako plnohodnotný pracovník na akademickou pozici.
Výuka pro zahraniční mediky
Ukrajinská docentka tak dostala šanci ihned učit zahraniční mediky ve 3. ročníku. Využít mohla též vlastní připravené přednášky z Charkova, neboť výuka patologie v anglických programech v Česku i na Ukrajině vychází ze stejné učebnice. V češtině zatím nepřednáší. „Po příjezdu jsem absolvovala dvoutýdenní intenzivní kurz češtiny, třikrát týdně mám soukromé hodiny, snažím se mluvit česky s kolegy v práci, se sousedy... Doufám, že během pár měsíců budu hovořit plynně,“ věří Vira Tovazhnianska, která se však česky domluví už teď.
Nyní především učí a v rámci fakultního úvazku se může dokonce připojit i k vědeckým projektům. „Rádi bychom využili i její zkušenosti diagnostické, to je ale mimořádně složitý proces. Ačkoli je Vira docentka a má atestaci z patologie, jelikož je ze země mimo Evropské unie, nic z toho u nás neplatí,“ konstatuje profesor. Uznávání kvalifikací lékařů se vzděláním ve státech za hranicemi EU je totiž velice komplikované. Nostrifikace diplomu trvá až tři měsíce! Lékař pak může absolvovat takzvanou stáž za nabytím poznatků a zkušeností a během té doby se připravit na aprobační zkoušku, jejíž úspěšné absolvování se pohybuje jen okolo zhruba deseti procent. Teprve poté smí začít pracovat jako samostatný specialista.
Výhra pro obě strany
„Pokud se Vira rozhodne s námi zůstat, budeme moc rádi. Ono to vypadá, že jsme jí pomohli, ale ve skutečnosti pomáhá ona nám. Je to výhra pro obě strany. Já jsem získal do týmu velmi zkušenou pedagožku, kterou bych si chtěl udržet. Jen bych byl do budoucna rád, aby mohla praktikovat i klinickou medicínu. Patologů je obecně málo, potřebuji každou sílu. Atestovaný patolog je vzácná věc. A teď tady se mnou jedna patoložka sedí a já jí nemohu nabídnout diagnostickou práci,“ shrnuje složitou situaci přednosta patologického ústavu 2. LF UK.
S příchodem mnoha lékařů z Ukrajiny se na ministerstvu zdravotnictví diskutuje o úpravě podmínek. Doktorů je v některých specializacích nedostatek, rychlejší zapojení ukrajinských kolegů do praxe by leckde uvítali. Změna zákona je však zatím v nedohlednu. Tovazhnianska, atestovaná patoložka a autorka odborných publikací a jednoho patentu, tak kromě zkoušky z češtiny – jejíž znalost je logickým požadavkem (a kterou po pár měsících od příjezdu absolvovala) – nejspíš bude muset znovu dělat zkoušky z pediatrie, interny anebo chirurgie.
„Moje rodina tu může žít“
A proč si vlastně zvolila patologii? „Na Ukrajině rozhoduje o specializaci stát, pokud studia medicíny platí. Studenti dostanou půl roku před státnicemi nabídky. Patologie se mi zdála nejzajímavější, i jako dobrá příprava pro chirurgii, kterou jsem chtěla dělat. Začala jsem pracovat v nemocnici i na univerzitě a bylo to tak fascinující, že jsem se rozhodla věnovat patologii po zbytek života,“ líčí. Jen si donedávna myslela, že kariéru vybuduje v Charkově.
Chystá se zůstat v České republice? Vira Tovazhnianska má jasno: „Ano, zatím ano. Jsem tady, chci pracovat, dělat, co jsem vystudovala, v čem mám kvalifikaci a co mě baví. Učím se jazyk. Věřím, že moje rodina tu může žít. Manžel nemohl opustit Ukrajinu, ale doufáme, že až válka skončí, přijede za námi a jako IT specialista si bude schopen najít práci i tady. Nevím ale, jak dlouho bude válka trvat. Takže teď plánuju maximálně na pár dní, týden dopředu.“
| Vira Tovazhnianska, M. D., Ph. D. |
| Jako patoložka se specializuje na urologické nádory. Před válkou pracovala v charkovské Oblastní urologické a nefrologické nemocnici a vyučovala na Lékařské akademii postgraduálního vzdělávání. Od 1. dubna 2022 působí jako akademická a vědecká pracovnice Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol. |
