Jak by asi uvedla tenhle podcast sama umělá inteligence? Co by k němu napsala? Volný cyklus Podcasty z Matfyzu, které bude jednou měsíčně magazín Forum sdílet, se tentokrát zaměřil na téma aplikované lingvistiky a hovořil s informatiky Rudolfem Rosou, Ondřejem Duškem a studentkou Patricií Schmidtovou, kteří nedávno spolupracovali na divadelní hře psané robotem. Moderuje Andrej Farkaš.
Rudolf Rosa, Ondřej Dušek a studentka Patricia Schmidtová, všichni tři z Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL) na informatické sekci MFF UK, vyprávěji v půlhodinovém podcastu o lidském kontextu za umělou inteligencí, o matematické lingvistice i důvodech, proč šli studovat právě na tuto fakultu. „Na Maftyz jsem šel speciálně s tím, že chci dělat konkrétně matematickou lingvistiku,“ vypráví na úvod Rosa, jak se k tak zajímavému oboru dostal. Baví jej matemtika, počítače i práce s jazykem, což se právě v této disciplíně spojuje dohromady. Ondřej se k lingvistice dostal přes zájem o programování, jež ho bavilo na gymnáziu - vyvíjel i počítačové hry. Věnoval se softwarovým systémům, ale ještě k tomu studoval germanistiku. A posléze zjistil, že nechce být jen vývojář, developer.
Společně s Patricií se v projektu THEaiTRE postarali o umělou inteligenci, jež napsala ke stému výročí slova „robot“ divadelní hru. Ta měla nedávno premiéru ve Švandově divadle, o čemž jsme psali i v magazínu Forum. Jak informatici v novém pořadu prozrazují, počítač ji vytvořil tak z devadesáti procent, deset muselo být lidsky usměrněno. „Chtěli jsme trochu otočit role: místo aby člověk psal o robotech, tak roboti píší o člověku," říkají vědci v novém podcastu z Matfyzu.
