Přišla a zvítězila. Tereza Kmochová, studentka oboru Molekulární biologie a biochemie organismů PřF UK, se stala nejlepší hendikepovanou sportovkyní ČR. Na Mistrovství světa neslyšících alpských lyžařů v německém Nesselwangu získala pět zlatých medailí a vyhrála každou disciplínu, do níž nastoupila.
V počtu medailí patříte mezi nejúspěšnější lyžařky v České republice. Co vám v poslední sezoně udělalo největší radost?
Největší radost jsem měla z 2. místa na mezinárodním mistrovství ČR ve slalomu ve Špindlerově Mlýně, protože jsem toto umístění opravdu nečekala. Radost jsem měla i z toho, že se mi povedlo vylepšit mé FIS body ve všech disciplínách, což se mi nepodařilo již tři roky.
Minulý rok se změnil systém asistence pro studenty s postižením. Předtím byla asistence neregistrovaná a kdokoli mi mohl pomáhat poznámkami, které mi po přednášce posílal e-mailem. Bohužel jsem takhle přišla o veškerou asistenci na zapisování.
Tereza Kmochová
Od patnácti jezdíte mezinárodní FIS závody, byla jste na univerziádě v Turecku, deaflympiádě v Solt Lake City. Jaké máte závodní plány na nejbližší dva roky?
Příští rok mě čeká deaflympiáda v Rusku, kde chci obhájit své medaile ze Salt Lake City. Před deaflympiádou je univerziáda ve Španělsku a doufám, že se na ni kvalifikuji. Na sezonu za dva roky se vůbec nedívám, to je ještě moc daleko.
Sněhové podmínky v letošní zimě nebyly v Čechách ideální. Kde probíhá vaše zimní a letní příprava a s jakými týmy trénujete?
Trénuji, kde se dá, například přes zimu ve Špindlerově Mlýně, kde se spojíme s ostatními týmy. Po sezoně mám měsíc volno, kdy doháním školu a odpočívám od lyží. V květnu začínám s kondičním tréninkem, běhám, plavu, jezdím na kole, hraji tenis nebo posiluji. Na první lyžařské soustředění v červenci jezdím většinou s Kateřinou Pauláthovou, která je českou jedničkou v obřím slalomu, do francouzského Les Deux Alpes, kde jsou úžasné podmínky. Na podzim trénujeme s různými českými týmy na rakouských ledovcích, než napadne sníh v Čechách. Na lyžích trénujeme celé dopoledne za každého počasí a odpoledne jdeme ještě na kondiční trénink.
Budou mít lidé možnost vás vidět při tréninku na rodinné základně v Harrachově?
V Harrachově bohužel moc často netrénuji na lyžích v trati, protože na trénink jsem sama s mámou a jen my dvě nemůžeme zvládnout postavit trať, ohlídat ji, aby se v ní nepletli lidi, podávat informace vysílačkou atd. Ale loni jsme asi třikrát trénovali na mé domovské sjezdovce s českým reprezentantem Ondrou Berndtem a bylo to vynikající. Jinak nám harrachovský areál vychází velmi vstříc. Když jsem doma, moc ráda si v Harrachově zalyžuji aspoň volně. Jinak v Harrachově dělám velkou část letního kondičního tréninku.
S přípravou lyží na závody vám pomáhá otec. Máte nějaký tajný rodinný recept na mazání?
Lyže mažeme a brousíme stejně jako všichni ostatní, podle podmínek které zrovna jsou a podle předpovědi počasí. A tajné recepty se přece nesmí prozradit :-)
Většina špičkových sportovců složitě kombinuje univerzitní studium a časové nároky tréninkové přípravy. Studium molekulární biologie nepatří na UK k nejsnazším a Vám se daří úspěšně zvládat obojí. V čem spočívá onen trik?
Studium MOBIBO je opravdu náročné, ale mám silnou vůli a schopnost se překonat. Tomu mě naučil sport, který dělám od mládí. Studium zvládám s pomocí poznámek od ostatních, které si projíždím společně s prezentacemi, a když něčemu nerozumím, můžu se vždycky zeptat mého táty, který je genetikem a molekulárním biologem na 1. lékařské fakultě. Zkoušky také většinou dělám nadvakrát.
Pokud byste mohla na univerzitě něco změnit, co by to bylo?
Minulý rok se změnil systém asistence pro studenty s postižením. Předtím asistence byla neregistrovaná a kdokoli mi mohl pomáhat poznámkami, které mi po přednášce posílal e-mailem. Kolegové pak jen vyplnili výkazy podle sebe a podle odpracovaných hodin dostali odměnu. Teď je povinná registrace a výkazy musí vyplňovat ti, kterým se pomáhá, a asistenti pak dostanou odměnu.
Bohužel jsem takhle přišla o veškerou asistenci na zapisování, protože to dělali studenti, kteří chodí na stejný předmět jako já. Ti ale odmítli registraci, protože nemají čas obcházet úřady a vyřizovat papírování. Vím, že to bylo myšleno k lepšímu, ale bohužel u mě to udělalo pravý opak a poznámky teď musím sama složitě shánět přes primáta, a to ani nevím, jestli jsou dostačující ke zkouškám.
