Univerziáda je jedním z vrcholů letošní sezóny, těší se judista Jaromír Ježek

V Kazani, hlavním městě Tatarstánu patřícího do Ruské federace, začíná 6. července sedmadvacátý ročník Světové letní univerziády. Na vrcholný sportovní mítink studentů vysokých škol míří i velká medailová naděje Univerzity Karlovy judista Jaromír Ježek. „Když se dostanu na ‚bednu‘, budu rád,“ říká bronzový medailista z univerziády v Bělehradě 2009 a z mistrovství Evropy v Istanbulu 2011 a také student Fakulty tělesné výchovy a sportu UK.

S jakým cílem míříte na univerziádu?

V Kazani jsem v životě nebyl, takže vůbec nevím, co mám čekat. Každý závod je specifický a má svá pro i proti. Samozřejmě bych chtěl obhájit bronz z univerziády v Bělehradě, rád budu za jakékoliv umístění na „bedně“. Všechno ale záleží na losu a na tom, kdo bude v mé váhové kategorii. Myslím totiž, že mě čeká docela velká konkurence. Každý závod je ale úplně jiný, můžu vypadnout hned v prvním kole, nebo se můžu dostat až do finále.

Na co se na univerziádě nejvíce těšíte? Soustředíte se především na svůj vlastní sportovní výkon, nebo stíháte na těchto mítincích zajít i na jiné sporty?

Z Prahy odlétáme ve čtvrtek 4. července, pak se zúčastním slavnostního zahájení univerziády, soustředit se ale budu především na svůj závodní den, který je 8. července. Chtěl bych vidět i další sporty a fandit českým reprezentantům, program je ale velmi nabitý, takže na co přesně se zajdu podívat, se rozhodnu až na místě. Bude tam hodně kamarádů, které bych chtěl vidět závodit.

Dá se srovnávat univerziáda s olympiádou, nebo jsou to dvě naprosto odlišné akce?

Olympiáda je více přitažlivá pro média než univerziáda. Atmosféra na obou těchto sportovních akcích je ale uvolněná a dá se srovnat. Všichni bydlíme ve vesničkách, potkáváme se jak s dalšími sportovci, tak i s různými dalšími sporty, ke kterým se jinak nemáme příležitost dostat.

Který závod považujete za vrchol letošní sezóny?

Vrcholy na letošní rok jsou naplánovány tři. Prvním z nich bylo mistrovství Evropy v Maďarsku, kde jsem vypadl ve druhém kole. Univerziáda je druhý vrchol. Na konci srpna pak máme mistrovství světa v Riu de Janeiru, což bude pro mě ten úplně největší vrchol.

V Riu de Janeiru bude i příští letní olympiáda. Už na ni pomýšlíte?

Mám v podvědomí uloženo, že olympiáda bude, chtěl bych se tam podívat. Kvalifikace ale začnou až od příštího roku. Záleží na zdraví. Letos mi bude sice teprve sedmadvacet, ale každý rok je znát, není to jednoduché dát se do kupy a připravit se na vrcholné závody.

Podívat bych se tam ale chtěl. Brazílie je pěkná země, myslím si, že to bude velkolepá akce.

Jak se daří vašemu loktu? Před loňskými olympijskými hrami vás dost potrápil…

Na konci minulého roku jsem byl na operaci. Musím zaklepat, od té doby je loket v pořádku. Na začátku ledna jsem začal trénovat na plno. Podařilo se mi získat jeden cenný kov na Grand Prix, takže myslím, že drží, a doufám, že vydrží ještě pár let mé judistické kariéry.

Po olympiádě jste přešel z váhové kategorie do 73 kg do kategorie do 81 kg. Před závody jste dříve musel shazovat přebytečné kilogramy, je úleva, že to již nemusíte podstupovat?

Nemusím shazovat, což se mi líbí. Má to ale svá pro i proti. Fyzicky mám teď na soupeře rezervu. Peru se jinak než v nižší váhové kategorii. Myslím si, že jsem teď rychlejší a pohyblivější než předtím. Užívám si to, ale musím trochu přibrat. Psychicky jsem takhle v pohodě, tak teď už jen vše lehce doladit a připravit se na Rio 2016 (smích).