V rámci soutěže Studentská vědecká a odborná činnost se 13. května na Právnické fakultě UK uskutečnila konference studentů doktorského studijního programu katedry trestního práva. Již čtvrtý rok v řadě díky velkému počtu přihlášených zájemců pořádala katedra trestního práva jako jediná z kateder Právnické fakulty doktorskou sekci soutěže jako samostatnou. Na konferenci bylo předneseno sedm soutěžních příspěvků z různých oblastí trestního práva.
Zahájení konference se ujal prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., vedoucí katedry trestního práva. Úroveň jednotlivých vystoupení hodnotila čtyřčlenná komise, ve které vedle vedoucího katedry usedl doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph. D, doc. JUDr. Jiří Herczeg, Ph. D., a doc. JUDr. Jana Navrátilová, Ph. D. Vystoupení jednotlivých soutěžících zahrnovalo prezentaci příspěvku a odpověď na otázky v diskusi.
Prezentované práce obsahovaly široký okruh témat trestněprávní teorie i praxe, mezi které náleží například problematika obětí trestných činů, trestní odpovědnost právnických osob či neustále se vyvíjející fenomén kyberkriminality. Zajímavé téma zvolil i Mgr. Igor N. Barilik, M. Sc., svým úvodem do problémově orientované policejní činnosti. Porota se shodla, že všechny soutěžní příspěvky měly velmi vysokou úroveň, reagovaly na aktuální vývoj trestněprávní teorie a praxe a jejich autoři využili i zahraniční zkušenosti a aktuální literaturu.
Prvním místem odborná porota ocenila práci JUDr. Bc. Vladimíra Pelce s názvem Zákon o obětech trestných činů z pohledu de lege ferenda. Autor příspěvku upozornil, že pohled na problematiku, zejména odborníků z praxe, se obvykle zužuje na hodnocení míry ochrany nebo rozsahu práv obětí a na druhé straně míry administrativní zátěže orgánů činných v trestním řízení, tj. hodnotí se především kvantitativní stránka problému. JUDr. Pelc se ve své práci zaměřil naopak na kvalitativní aspekty problematiky obětí trestných činů a koncepční otázky zákona o obětech trestných činů. Nedostatky, které v platné právní úpravě účinné necelý rok spatřuje, rozdělil na ty, jež lze překlenout výkladem, a na ty, jež vyžadují legislativní změnu. Postupně se zabýval rozsahem a složitostí zákona o obětech trestných činů, otázkou jeho účelu a terminologickými nedostatky zákona. Následně se podrobněji zaměřil na klíčovou problematiku poskytování informací obětem trestných činů. Závěrem poukázal na vybrané problematické aspekty z hlediska průběhu trestního řízení.
Práce Mgr. Kataríny Dankové, oceněná druhým místem, přinesla kriminologický pohled na trestní odpovědnost právnických osob. Na základě teorií zabývajících se příčinami páchání korporátní kriminality poukázala autorka na teoretické problémy institutu trestní odpovědnosti právnických osob a pozastavila se nad koncepčními otázkami stran povahy právnické osoby, její trestní odpovědnosti a položila si otázku, jaký je vlastně účel trestání právnických osob. Mimo jiné upozornila na to, že nalezení funkčního a spravedlivého modelu trestní odpovědnosti právnických osob tkví, bez ohledu na jeho konkrétní podobu, v pochopení povahy právnické osoby a v respektování odlišností povahy této odpovědnosti oproti odpovědnosti fyzických osob. Ačkoliv má trestní odpovědnost vycházející ze zásady individuální odpovědnosti za zavinění v České republice dlouhou tradici, s ohledem na potřeby a specifika současnosti je třeba přistoupit k přehodnocení podmínek trestní odpovědnosti a možností jejich aplikace na právnické osoby. Bez dalšího hlubšího teoretického zkoumání nebudou podle autorky jakékoli další legislativní snahy v této oblasti ničím víc než pouhým výstřelem naslepo.
K otázce vztahu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu a ústavní stížnosti v judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu – tak nazval svou soutěžní práci Mgr. Michal Sýkora. Jeho příspěvek byl oceněn třetím místem v soutěži. Téma jeho práce je velmi aktuální, neboť reflektuje rozhodovací praxi obou soudů, která je dlouhodobě sporná. Zatímco Ústavní soud ve své rozhodovací praxi stabilně zastává stanovisko, že daný dovolací důvod je nutno interpretovat co nejvíce extenzivně, Nejvyšší soud i nadále setrvává na výkladu restriktivním. Autor předpokládá, že daná otázka bude po širší odborné debatě vyřešena v rámci nastávající rekodifikace trestního řádu.
Konference trestněprávní doktorské sekce v rámci soutěže Studentské vědecké a odborné činnosti proběhla ve velmi příjemné a kolegiální atmosféře. Pro studenty doktorského programu je nedocenitelnou zkušeností a možností, jak prezentovat výsledky své odborné práce a zároveň nad získanými poznatky diskutovat a konfrontovat je s názory ostatních kolegů doktorandů i učitelů katedry. Katedra trestního práva pravidelným konáním doktorandské sekce soutěže SVOČ podněcuje doktorandy k další vědecké činnosti a k prohloubení jejich odborných znalostí a schopností prezentovat výsledky svých bádání.
