Studenti UK Pavel Šára a Vít Pokorný uspěli v dalším ročníku soutěže o Iberoamerickou cenu. Vyhlášení autorů nejlepších studentských prací se vztahem k Latinské Americe či Pyrenejskému poloostrovu se uskutečnilo v reprezentačních prostorách Vlasteneckého sálu UK ve čtvrtek 19. března.
Nejvyšší ocenění Premio Iberoamericano za práci Jsem snad zodpovědný za svého bratra? Kain podle Saramanga: Přerod biblického antihrdiny v literárního hrdinu získala Barbora Kosinová z Masarykovy univerzity v Brně.
Dílo Pavla Šáry z Fakulty sociálních věd UK Státní převrat v Guatemale v roce 1954: Motivy a strategie Spojených států se stalo druhou nejúspěšnější prací roku. Na třetím místě se umístil student Filozofické fakulty UK Vít Pokorný s prací Unamuno a Republika intelektuálů.
Soutěž pro vysokoškolské studenty pořádali již podvacáté zástupci diplomatických misí iberoamerických zemí akreditovaných v ČR. Porota, složená z nejvyšších zástupců velvyslanectví iberoamerických zemí, tentokrát vybírala z 20 přihlášených textů zaměřených na problematiku latinskoamerických zemí a zemí Pyrenejského poloostrova, psaných ve španělském či portugalském jazyce.
Iberoamerická cena se udílí od roku 1994 a je jedinou svého druhu v Evropě. Zúčastnit se jí mohou vysokoškolští studenti bakalářského a magisterského programu, kteří jsou české národnosti, žijí v České republice a předloží vlastní vědeckou práci s přímým vztahem k Latinské Americe nebo Pyrenejskému poloostrovu.
Anotace práce Pavla Šáry Státní převrat v Guatemale v roce 1954: Motivy a strategie Spojených států Práce Státní převrat v Guatemale v roce 1954: motivy a strategie Spojených států analyzuje na základě teoretického konceptu doktríny národní bezpečnosti politiku USA v Guatemale se zaměřením na kritický rok 1954. Svržení revolučních sil, které ohrožovaly zájmy Spojených států a monopolní postavení United Fruit Company, zosnované Washingtonem je jedním z příkladů intervencí USA v Latinské Americe v průběhu studené války. Motivy USA byly spojeny jak s mezinárodní situací v kontextu studené války (porážka Západu ve Vietnamu, přesvědčení o mezinárodním komunistickém spiknutí řízeném SSSR), tak s domácí politikou (mccarthismus, propojení byznysu a politiky, upevňování pozice CIA pomocí tajných operací). USA v boji proti guatemalskému režimu využily strategie psychologické války, jako jsou např. propaganda a očerňování ve světových médiích a v mezinárodních organizacích, podpora vojska rebelů, rušení vysílání oficiálního rádia či falzifikace důkazů spojujících Guatemalu se SSSR. |
Anotace práce Víta Pokorného Unamuno a Republika intelektuálů Článek Unamuno a republika intelektuálů zpracovává korespondenci španělského akademika, spisovatele a filozofa Miguela de Unamuna s československými hispanisty, překladateli, novináři či nakladateli. Miguel de Unamuno pronikl na československý knižní trh jako vůbec první z moderních španělských autorů a jeho knihy se v naší zemi setkaly s velkým zájmem. Korpus dopisů z let 1922 až 1936 dokládá, jaké strategie a motivace vstupovaly do hry při přípravě prvních českých a slovenských překladů Unamunových děl, odráží utváření autorova obrazu v Československu, vývoj československo-španělských kulturních vztahů i Unamunovo vidění české kultury a historie. |
