Klub K4 se minulou středu stal jedním z 25 míst v republice, kde jste se mohli zúčastnit Maratonu psaní dopisů – celosvětově jedné z největších akcí za lidská práva, kterou již tradičně u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv (10. 12.) pořádá Amnesty International. Zatímco mnozí jiní tou dobou možná chatovali na Facebooku, pročítali tweety nebo kontrolovali svou e-mailovou schránku, chopili se účastníci Maratonu per, tužek a papírů a s odhodláním se pustili do sepisování dopisů na podporu nespravedlivě vězněných, pronásledovaných či utlačovaných lidí ve světě.
V klubu K4 se pozornost soustředila konkrétně na případ etiopského novináře Eskindera Negy (odsouzeného na 18 let za kritiku vlády), Mexičanky Miriam Lópezové (mučené a sexuálně zneužívané vojáky) a na případ stovek obyvatel nigerijské oblasti Badia East (po nucené demolici bez střechy nad hlavou).
Všechny dopisy napsané v rámci dnů Maratonu (6.–16. 12.) poputují k čelním představitelům příslušných zemí s cílem apelovat na ně a dosáhnout tak nápravy situace. Byť se může zdát, že pouhé rozesílání takovýchto apelů nemůže nic ovlivnit, opak je pravdou. V množství je totiž síla a Amnesty International organizuje Maraton psaní dopisů v zemích po celém světě – stačí se přihlásit a svou událost může uspořádat kdokoli, třeba parta kamarádů, škola či firma. Jen loni se tak podařilo odeslat celkem téměř dva miliony psaní, jejichž posláním bylo přimět autority k činu. Mezi dosavadní úspěchy akce se řadí mimo jiné propuštění bloggera Jabbara Savalana (Ázerbájdžán) či zřízení Oddělení pro vyšetřování sexuálního násilí při státním zastupitelství v Guatemale.
I letošní účast v K4 ukázala, že o akci je zájem. Jistě k tomu přispěl i bohatý doprovodný program, který pro zdejší maratonský večer zorganizovala Pražská univerzitní skupina Amnesty International (PUSA) ve spolupráci s Občanským sdružením Lungta, které se zabývá Tibetem a jeho kulturou. Návštěvníci si mohli prohlédnout výstavu fotek o Tibetu, poslechnout si himálajskou pohádku pro dospělé, ochutnat tibetskou polévku Thungpu či shlédnout dokument o 11. pančhenlamovi. Hostem večera byl mimo jiné i tibetský spisovatel a básník Sonam Gyaltso. K psaní dopisů hrála návštěvníkům folková zpěvačka Alena a beatová skupina Podzemníci.
Kladné ohlasy nepřicházely jen ze strany účastníků – rovněž tým PUSA byl s akcí spokojen. Množství vlastnoručně napsaných dopisů jen dokazuje, že se skupině na Maratonu podařilo splnit jeden z jejích hlavních cílů, a sice vzbudit u veřejnosti zájem o tematiku lidských práv. PUSA, první univerzitní skupina Amnesty International u nás vůbec, působí na UK již čtvrtým rokem a nabízí studentům možnost se zapojit do pořádání petic, happeningů a dalších akcí a kampaní na podporu obětí bezpráví.
Jak velké změny na poli lidských práv se podaří dosáhnout díky letošnímu Maratonu psaní dopisů, se teprve uvidí. Jisté však je, že psaní dopisů ani v době SMS, e-mailů a sociálních sítí neztratilo svou vážnost a krásu – obzvlášť pak, pokud píšeme pro dobrou věc. Snad se rovněž ukáže, že maraton nemusí být vždy jen běh na dlouhou trať.
