Bez úzké mezinárodní spolupráce nejsou v současnosti kvalitní vzdělání a věda představitelné. Projekty internacionalizace Univerzity Karlovy přibližují Mgr. Ing. Martina Kotasová Ferreira, koordinátorka podpory internacionalizace a cizojazyčných studijních programů UK, a Ing. Lenka Henebergová, členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj. Pořad moderuje Martina Hynková Vrbová.
Ing. Lenka Henebergová, členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj.
Pravidelný Stop-time (čili minuty věnované současným i budoucím výzvám Univerzity Karlovy) zve zajímavé hosty z vedení UK, aby informovali o tom, co právě řeší a chystají. Odpovídají nejen na tyto otázky: Co čeká univerzitu v nejbližších měsících a letech? Čím mohou přispět současné společnosti a o co se zajímají? Jsme rádi, že následující krátkou pauzu, váš osobní stop-time, věnujete právě setkání s některým z nich.
Jaké benefity přináší internacionalizace?
„Studenti i akademici, kteří vyjedou do zahraničí, se osamostatní, změna prostředí jim rozšíří obzory: mohou se naučit jiný jazyk, poznají jinou kulturu a jiné lidi. Díky tomu mohou vidět, jaké možnosti nám Evropa potažmo Evropská unie dává a svými novými zkušenostmi a názory zase obohatit své okolí po návratu do České republiky,“ říká Martina Kotasová Ferreira. A vyjmenovává programy internacionalizace, které jsou na Univerzitě Karlově k dispozici: „Především je to program Evropské unie Erasmus+, do kterého se může zapojit v podstatě každý, a pak jsou tu další mobilitní programy, a studenti mohou také využít různé mezifakultní dohody v rámci dalších stipendií.“
Jak se ale ve všech nabídkách zorientovat? „Snažíme se na úrovni univerzity i na fakultách dělat setkání se studenty, kteří už vycestovali a zprostředkovávat zájemcům jejich zkušenosti. Nejlepší je vycestovat v rámci oboru, který už studují, a vybrat si destinaci, po které touží. Tím se snižuje ten jakýsi "náraz" s jinou kulturou a prostředím a studenti mají větší motivaci úvodní nesnáze překonat,“ doplňuje Lenka Henebergová, která promluvila rovněž o zájmu vycestovat mezi akademiky. „Záleží na jejich jazykové vybavenosti a také, v jaké části života se zrovna nacházejí - pokud mají menší děti, tak to samozřejmě může být komplikovanější. Ale i v takových situacích jim jsme nápomocni,“ doplnila členka kolegia rektorky.
V moderování pořadu Stop-time se střídají dva zkušení novináři a „rozhlasáci“.
Vystudovala klasickou kytaru na Státní konzervatoři v Praze a na konzervatoři Reina Sofia v Madridu. Táhlo ji to však k mikrofonu a před televizní kameru. Začínala jako programová hlasatelka v České televizi a na stanici Český rozhlas Praha. Postupně moderovala řadu pořadů. V roce 2009 získal cyklus pořadů Retro, který uváděla, televizní cenu Elsa za nejlepší magazín. V současnosti uvádí live magazín Sama doma na ČT. Spolupracuje na vzniku pořadu 13. komnata, píše scénáře a stojí u zrodu některých nových televizních projektů.
Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK. V průběhu novinářské dráhy se zaměřoval především na popularizaci vědy a techniky, například v Lidových novinách. V letech 2005 až 2012 působil v Českém rozhlase Leonardo jako redaktor a později šéfredaktor, odvysílal několik set premiérových živých diskusí z cyklu Třetí dimenze a moderoval také další pořady včetně živých nahrávek s publikem. Spolupracoval na přípravě titulů z knižní Edice Leonardo. Od roku 2013 působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde pracuje v Oddělení propagace a mediální komunikace. Autorsky spolupracoval na některých titulech z edice popularizace nakladatelství MatfyzPress (Cesty nesmrtelných, Tenkrát v listopadu).
Pravidelně a na více zvukových kanálech
Na příští zastavení, váš Stop-time, se můžete těšit opět na témže místě: na webu magazínu Forum a dalších zvukových kanálech Spotify nebo Soundcloud. Udělejte si čas a brzy na slyšenou!
