Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. Ve třetí epizodě hovoří doktor Pavel Doleček, prorektor UK pro strategickou spolupráci a rozvoj. Jak se někdejší náměstek ministra školství vyrovnal se specifiky akademického prostředí? Které institucionální spolupráce považuje za klíčové? A mají studenti možnost ovlivnit rozvoj UK? Pořadem provází Martina Vrbová.
Prorektor Pavel Doleček působil v letech 2014 až 2022 na ministerstvu školství, od letošního února už pracuje pro Univerzitu Karlovu.
Pravidelný Stop-time (čili minuty věnované současným i budoucím výzvám Univerzity Karlovy) zve zajímavé hosty z vedení UK, aby informovali o tom, co právě řeší a chystají. Odpovídají nejen na tyto otázky: Co čeká univerzitu v nejbližších měsících a letech? Čím mohou přispět současné společnosti a o co se zajímají? Jsme rádi, že následující krátkou pauzu, váš osobní stop-time, věnujete právě setkání s některým z nich.
Z ministerstva na největší univerzitu v zemi
Prorektor Doleček v úvodu představuje tři stěžejní oblasti své práce: prvou je péče o investiční rozvoj a výstavbu. „Mým úkolem je mimo jiné koordinovat projekty, které Univerzita Karlova dělá nebo plánuje a získávat na ně prostředky i komunikovat s poskytovateli,“ říká Doleček, vystudovaný filozof a politolog. Taková specializace se mu i hodí. Druhým segmentem jeho agendy je neinvestiční rozvoj UK čili zajištění dostatku peněz na univerzitní aktivity včetně výzkumu a výuky. Třetí je pak strategická spolupráce napříč zemí. „UK je velká a významná instituce a chce se podílet na rozvoji celého prostředí, legislativního a rozpočtového,“ doplňuje prorektor. Pravidelně proto jedná se zástupci ministerstev školství, průmyslu i ministryní pro výzkum či zástupci měst, v nichž má Karlovka své fakulty (Praha, Plzeň, Hradec Králové).
Pavel Doleček vystudoval filozofii a politologii na FF UK, doktorát získal v roce 2018. V letech 2014 až 2022 působil na MŠMT, přičemž od roku 2017 vykonával funkci náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum. Podílel na mimo jiné na koncepci a realizaci vysokoškolské a vědní politiky státu v gesci ministerstva, tedy mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráci, legislativě a financování. Měl na starosti rovněž tvorbu nových finančních nástrojů a projektů, národních koncepčních dokumentů s dopadem na vzdělávání a vědu napříč státní správou. Jaké má své další plány? Poslechněte si celou epizodu na vlnách Forum Radio:
V moderování pořadu Stop-time se budou střídat dva zkušení novináři a „rozhlasáci“.
Vystudovala klasickou kytaru na Státní konzervatoři v Praze a na konzervatoři Reina Sofia v Madridu. Táhlo ji to však k mikrofonu a před televizní kameru. Začínala jako programová hlasatelka v České televizi a na stanici Český rozhlas Praha. Postupně moderovala řadu pořadů. V roce 2009 získal cyklus pořadů Retro, který uváděla, televizní cenu Elsa za nejlepší magazín. V současnosti uvádí live magazín Sama doma na ČT. Spolupracuje na vzniku pořadu 13. komnata, píše scénáře a stojí u zrodu některých nových televizních projektů.
Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK. V průběhu novinářské dráhy se zaměřoval především na popularizaci vědy a techniky, například v Lidových novinách. V letech 2005 až 2012 působil v Českém rozhlase Leonardo jako redaktor a později šéfredaktor, odvysílal několik set premiérových živých diskusí z cyklu Třetí dimenze a moderoval také další pořady včetně živých nahrávek s publikem. Spolupracoval na přípravě titulů z knižní Edice Leonardo. Od roku 2013 působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde pracuje v Oddělení propagace a mediální komunikace. Autorsky spolupracoval na některých titulech z edice popularizace nakladatelství MatfyzPress (Cesty nesmrtelných, Tenkrát v listopadu).
Pravidelně a na více zvukových kanálech
Na příští zastavení, váš Stop-time, se můžete těšit opět za čtrnáct dnů na témže místě: na webu magazínu Forum a dalších zvukových kanálech Spotify nebo Soundcloud. Udělejte si čas a brzy na slyšenou!