Rozhovor s Miroslavem Bártou

středa, 22. leden 2014 07:13

cro210

21.1.2014 | 10:05 | Pořad: Host radiožurnálu | Téma: Ostatní

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

A tím naším hostem dnes v dopoledním Radiožurnálu je muž, který vede českou egyptologickou misi v Abúsíru Miroslav Bárta. Vítám vás u nás, dobrý den.

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

Dobrý den.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Milovníci egyptologie teď spolu s vámi a  vaším týmem oslavovali, protože máte za sebou opravdu velký úspěch. Objev hrobu královského lékaře, který se zařadil mezi 10 nejvýznamnějších archeologických objevů loňského roku. Jaký to byl pocit ten hrob najít a taky se dostat do té desítky a skončit na šesté příčce?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

Na jedné straně samozřejmě ty pocity byly vynikající, protože s nálezem jsme nepočítali, věděli jsme, že se bude jednat o významnou hrobku, ale že půjde o tak významný objekt, jsme v době architektonických prací netušili. A samozřejmě i to umístění se v  žebříčku jakési top ten poměrně významné, alespoň v anglosaském světě, je o to krásnější nebo příjemnější, že jsme s ním vůbec nepočítali. Takže já si myslím, že můžeme být jenom rádi, že se povedlo takto práci nejen české egyptologie, ale české vědy obecně prodat, i "prodat" do zahraničí.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

My se o něm budeme bavit i s našimi posluchači, protože ti mají možnost vám posílat svoje otázky a už to dělají. V  Egyptě byl vlastně v krátké době za sebou váš objev znovu označen za mimořádný. Co to pro vaši práci znamená? Budete tam mít teďko víc možností? Zlepšuje to vaši, řekněme, vyjednávací pozici v Egyptě?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

V Egyptě to do značné míry je přirozeně přínosem, přestože my jsme poměrně silnými a stabilními poměry egyptské vlády, respektive egyptského ministerstva pro památky už téměř 50 let, tak samozřejmě zejména v této době Egypťané oceňují jakoukoli dobrou vědeckou práci a ta naše práce k tomu, doufám, patří.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Když jste se nadechl, tak tu větu jste začínal v Egyptě, to bezpochyby přínosem je. Mně tam chybí od vás jakési ale a  pokračování, tak co u nás doma? Tam mířil ten nádech. Jaký je to, řekněme, teď pro českou vědu význam? Pomůže vám to tady?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

Já doufám, že jo, ale tak jak víte i sama, tak příliš úspěchu v Čechách se netrpí rádo. Takže já už jsem se taky setkal s tím, že ty negace a ty reakce obecně k naší práci nejsou až tak pozitivní. A na druhé straně nás tady všichni roky chválí, vyhráváme ceny rektora Univerzity Karlovy za vědecké výkony a tak dál, ale reálně jsme přišli během dvou let o třetinu rozpočtu, propouštím lidi a když se to pokouším řešit, tak to de facto nikoho až tak nezajímá.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká náš dnešní host ve vysílání dopoledního Radiožurnálu, profesor Miroslav Bárta.

/ Písnička /

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Hostem v  dopoledním Radiožurnálu je profesor Miroslav Bárta, vedoucí české egyptologické mise. My se bavíme o tom unikátním nálezu v Abúsíru, nález hrobky královského lékaře, který se jmenoval Šepseskafanch a mě zajímá, jak jste na ni narazili, jestli je to tak dobrodružné, jako když se se svým malým synem dívám na Příběhy Indiana Jonese.

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Tak já bych hrozně rád řek, že to je přinejmenším stejně dobrodružné, ale to říct nemůžu, protože i když máme klobouky, tak nemáme ty biče a většinou nám nejde o život, takže není to tak dobrodružné. Na druhou stranu to, jak vzniká objev nebo jak probíhá ten primární základní výzkum v archeologii, je velmi napínavé, dobrodružné a spoustu lidí to úžasným způsobem baví, protože kombinujete metody klasické archeologie, z nichž některé je možné zahlédnout i u toho Indiana Jonese, i když tam jsou metody úplně jiné v principu. A na druhé straně používáte ty nejvyspělejší technologie typu geofyzikálního průzkumu, satelitního snímkování lokalit a tak dál. A to všechno dohromady vám skládá jakýsi obraz ještě předtím, než vyrazíte takzvaně do terénu. No a potom, když jste na té lokalitě, která je obrovská, představte si území dvakrát jeden kilometr, zaváté pouští, na pokraji Nilského údolí, tak se musíte velmi dobře rozhodovat a vážit, protože máte jako v každém lidském oboru omezené lidské zdroje, omezené finance, omezený čas a musíte se rozhodnout, kde ta vaše práce přinese nejvíc těch vědeckých poznatků, aby to bylo co nejoptimálnější řešení pro to, co chcete dosáhnout, a zároveň prezentovat svoji práci. A na základě toho zase získávat v tom mechanismu české vědy další finance. Takže ...

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

A jak dlouho jste odkrývali právě tuhle hrobku?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Jednak my jsme o ní věděli několik let dopředu, protože tvoří předposlední kamínek do mozaiky velkého hrobového komplexu poměrně vlivné úřednické rodiny lékařů, písařů a správců královského paláce ze čtyřiadvacátého století. A loni na podzim jsme tady začali s jejím výzkumem, během září, října. Věděli jsme, že půjde o velkou stavbu, ale netušili jsme samozřejmě, že bude tak dobře dochovaná a co všechno bude obsahovat.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže co všechno jste našli?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Musíte si představit plochu asi 20x15 metrů, na níž stojí stavba z vápencových bloků dochovaná do výše 4, 5 metrů. Je tam několik různých místností, vesměs chodby, které vedou do té centrální místnosti, kde probíhal kult zesnulého, protože Egypťané věřili na posmrtný kult. A právě na tomto místě se dochovala velká stéla, brána, kterou procházel duch zesnulého z onoho světa na tento a účastnil se rituálů v kapli na svou počest, která byla pokryta nápisy a zobrazeními zesnulého majitele, který byl vrchním lékařem svého Egypta, Šepseskafanchem.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Co to bylo za dobu těch 24 století před Kristem?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Byla to doba, kdy Egypt byl již nějakou, několik let nebo desetiletí na vrcholu svého vývoje, propracované administrativy, státního aparátu, výběru daní, technologicky byl schopen neuvěřitelných výkonů, tak jak to známe třeba z pyramid v Gíze a z jiných. Vznikla první sypaná přehrada v dějinách této planety. Na druhé straně se postupně ten staroegyptský stát dostával na sestupnou trajektorii svého vývoje, protože tak jak rostla vrstva úředníků, tak nepřiměřeně posilovaly i některé vlivné rodin, které stále více a více přejímaly vliv a výkon toho státu.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Jaké postavení měli právě lékaři jako tento, řekněme, v rodině panovníka? Kolik jich ten panovník měl?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Panovník měl přirozeně jednoho vrchního lékaře, i když ten měl zase k ruce několik dalších. Podobně třeba jako v  moderních společnosti lékaři hrají z jistých sociologických důvodů poměrně významnou roli i v politice a rodina tohoto lékaře, Šepseskafancha, také hrála velmi významnou roli ve staroegyptském státě. Byla to skutečně rodina, která například měla možnost některým svým příslušníkům získat za ženy i královské dcery, což bylo velmi důležité politické pouto, které vzniklo mezi panovníkem a  těmito rodinami. A vzniklo proto, aby v tom státě byl takzvaně klid, aby ty rodiny nevyváděly víc, než by měly. Takže to je, máme před očima v Abúsíru několikagenerační pohřebiště velmi silné rodiny, která velmi dobře ilustruje moderní ekonomické teorie zájmových skupin. Tak jak to bylo ve starém Egyptě, tak to funguje i dneska.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Našeho hosta, kterým je Miroslav Bárta, se můžete ptát a posílejte svoje otázky na Facebook, anebo na Radiozurnal.cz. My na ně budeme v průběhu našeho povídání, tedy až do té jedenácté hodiny, odpovídat. A díky za ně už teď.

/ Písnička /

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Naším hostem je dnes v dopoledním Radiožurnálu Miroslav Bárta. Bavíme se o tom, že Češi se dostali na šestou příčku díky nálezu unikátní hrobky královského lékaře v Abúsíru. Když jsme zmínili to čtyřiadvacáté století před Kristem, tedy sklony k egyptské říši za vlády faraonů páté dynastie, jak vlastně žili lidé, kteří nepatřili mezi tu lepší vyvolenou společnost?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

Přirozeně ten sociální systém nebyl tak prostupný, nebyl tak pestrý jako třeba v dnešních společnostech. Existovala tam elita činící 1, 2% populace. To byli vzdělaní lidé, kteří uměli číst a psát, byli zaměstnáváni v centrálním státním aparátu a de facto obávali se o tu zemi, celou tu zemi. A zbytek populace, absolutní většina, přibližně milion lidí byl rozprostraněn po celé zemi, byli to především zemědělci, kteří buďto měli na starosti pole, jejich zavlažování, úrody, které bývaly dvě do roka, anebo potom chovatelé dobytka na speciálních farmách.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste říkal, že vlastně tahle vládnoucí dynastie, tak za ní ta stará říše byla na vrcholu svojí slávy. Když se na to podíváme tou dnešní optikou, tak když pokračoval potom ten pozvolný proces, tak vy jste o tom mluvil, že se oslabovala ta moc panovníka a narůstal ten počet úředníků a kněžích. Tak jak bychom měli tady ty dějiny číst? Jak vlastně to vidět tou spirálou historickou, že se vždycky všechno opakuje a bude opakovat?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Ne tak docela. Historie se přirozeně neopakuje přesně v kopiích, ale jsou určité mechanismy, poměrně hluboké, které ty sofistikované komplexní společnosti nebo chcete-li civilizace, charakterizují. A v první řadě není potřeba propadat panice, protože jsou přirozené cykly, kdy chvíli jste na vrcholu, chvíli jste v jakémsi pomocném údolíčku a především ta údolí, kde se nedaří, jsou velmi důležitá, protože dochází vlastně k přenastavení toho systému, aby mohl fungovat znovu a lépe. Může to vypadat trochu cimrmanovsky, ale co se ukázalo, co jsme objevili, je například to, že vesměs ty faktory, které vás přivedou na vrchol, jsou právě ty, které vás přivedou potom k jakési krizi nebo "úpadku".

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy pracujete vlastně na výzkumech bezpečnostních strategií. Jednoduše bych k tomu znovu použila to ponaučení se z historie.

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

Ponaučení neexistuje, respektive my nejsme ochotni se ponaučit, tak tohle by byla asi taková bezbřehá diskuse. Máme to v  podstatě zakódováno, že ty negativní impulsy nechceme vnímat, ale když se na to, když se na ty procesy, na ty vývojové tendence díváte z hlediska opravdu dlouhodobých tendencí, a tady nemluvím o nějakých komunistických pětiletkách nebo kapitalistických čtyrletkách, tak opravdu vidíte, že tam jsou procesy, které nastávají znovu a znovu. A byl by minimálně asi úspěch, kdybysme o nich aspoň mluvili. Ale tady ta společnost nedělá mnoho pro to, aby byla stabilní a  silná.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Píšou vám posluchači, my se po zprávách po půl jedenácté k těm dotazům dostaneme. Jinak Pavel Musílek z Mokré u Brna vám moc děkuje za šíření našeho dobrého českého jména v zahraničí. Tak i o tom se budeme bavit. Naším hostem zůstává egyptolog Miroslav Bárta.

/ Písnička /

/ Reklama /

/ Zprávy /

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

No a tím hostem je egyptolog Miroslav Bárta. Jeho se ptáte, přicházejí otázky, tak na jednu z nich teď odpovíme Pavlu Musílkovi. Ten se vás ptá, jak vypadá pomoc z  řad místních obyvatel, jestli s nimi vycházíte stejně tak dobře jako na začátku vaší práce.

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Je to tak. My si v žádném případě nemůžeme stěžovat a naopak třeba v tom velmi dynamickém roce 2011 na jaře to byli někteří naši místní dělníci, které já znám od roku 91, kteří nám pomáhali jaksi tu lokalitu hlídat a umenšovat škody, které hrozily. Takže pokud jde o místní obyvatele, místní naše kolegy, tak opravdu jenom superlativy.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Ptáte se i na vnitropolitickou situaci v Egyptě, tak i o ní se budeme bavit.

/ Písnička /

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Naším hostem je egyptolog, profesor Miroslav Bárta. My se bavíme o české egyptologii a  o jejích posledních úspěších. Byl tenhle ten poslední objev opravdu tím vaším největším úspěchem za poslední práci?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

Rozhodně nebyl. My jsme třeba měli vynikající sezónu v roce 2012, kdy jsme objevili jeden z největších vůbec známých souborů a nekrálovských soch kamenných ze staré říše z celého třetího tisíciletí a ...

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Tam byl i ten hrob princezny, ne?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Tam byl hrob princezny, to je právě jedna z  těch dam, která si vzala za muže nekrálovského úředníka z vlivné rodiny, což nebylo zvykem. To bylo opravdu velké privilegium pro tu rodinu. A zároveň jak už jsme říkali, pro toho panovníka způsob, jak trochu umenšit ambice nebo si zajistit loajálnost těchto lidí.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

No a čemu přikládáte tedy to, že s tímhle tím objevem jste se neumístili v té první desítce, ale až s tím letošním jste se dostali na to šesté místo. A jinými slovy, i jak se díváte vlastně na to první místo, které v tom žebříčku těch nejvýznamnějších objevů obsadili britští vědci, kteří na základě té analýzy DNA potvrdili, že ta kostra, která se našla v  Lancastru, skutečně patří anglickému králi Richardovi III. z patnáctého století?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Mně se to těžko komentuje, protože nevím nic o tom mechanismu, a samozřejmě král Richard má na to plné právo, tím spíš, že ten archeologický výzkum probíhal ve velmi těsné spolupráci právě třeba s  genetiky, což je velmi moderní metoda používaná v archeologii. Já sám, když jsem se díval na ten žebříček, tak většina těch míst byla obsazená, snad i logicky s  archeologickými výzkumy z velkého, z Velké Británie nebo z Izraele, což zase na druhé straně jsou opravdu vynikající výzkumy. Technologicky i řemeslně. A o to spíš jsme rádi, že jsme se tam umístili, ačkoli jsme opravdu nijak ani logicky nemohli lobbovat za nějaké místo.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Když se přesuneme zpátky k těm faraonům páté dynastie, tak oni pokračovali ve stavbách pyramid, ale byly ty pyramidy jejich dynastie opravdu, řekněme, něčím zvláštním? Třeba tím, že si nechávali vyzdobovat ty stěny texty, texty pyramid? Co to bylo, o co šlo?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

Ty pyramidy byly od pětadvacátého století mnohem menší ve srovnání s těmi gízskými, které všichni známe. Řeší se to, je to velký vědecký problém, proč, jestli například proto, že kromě Gízy už nikde nebylo stabilní podloží, které by uneslo takovou masu, protože všude jinde na těch pyramidových polích je jakoby jílovité podloží. Nebo jestli šlo o významné změny v  symbolismu té vládnoucí elity, což je také pravda, protože od začátku páté dynastie pyramidové komplexy jsou zdobeny mnohem víc, než byly ve čtvrté dynastii. A konečně na konci páté dynastie, kdy panovník hledal nové metody, nové formy toho, jak by se odlišil od zbytku vládnoucí elity, tak přišly do módy i texty pyramid, které jste právě zmínila. A to je jeden z těch projevů ustavičného boje vlastně mezi, "boje" nebo soutěže o exkluzivitu mezi panovníkem a jeho nejbližšími úředníky.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Lada se vás ptá, jestli když jede coby turistka do Egypta, může navštívit ta vaše pracoviště a vidět vás a vaše kolegy při práci.

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Bohužel ne, protože Abúsír na rozdíl třeba od Gízy nebo Sakkáry je stále ještě uzavřenou památkovou zónou, což nenáleží do rozhodování nám, ale samozřejmě egyptskému ministerstvu pro památky. Takže my se můžeme jenom přizpůsobit, takže bohužel není.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Ptejte se i dál profesora Miroslava Bárty, který je dnešním hostem ve vysílání dopoledního Radiožurnálu. Dobrý den a  dobrý poslech, tohle už je Peter Gabriel.

/ Písnička /

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Ptáte se dnešního hosta, egyptologa, profesora Miroslava Bárty třeba na to, jak je to s obecním archeologickým posunem k nedestruktivním metodám v případě vašich výzkumů, jestli třeba vaše památky jsou v ohrožení, že je stále a tak rychle vykopáváte. Děkuje a přeje mnoho zdaru Petr Flinders.

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

My tak rychle nevykopáváme. Naštěstí nebo bohužel, to v tuhle chvíli asi nejsem schopen zhodnotit, ale na druhou stranu v Egyptě je takový populační boom zatím stále, že Abúsír se de facto dostává do zóny ohrožených památek a dochází tam k velkému nárůstu pro osídlené plochy, plochy používané nebo nově reklamované pro pohřebiště, takže do značné míry ty naše výzkumy jsou už záchrannými výzkumy, protože za pár desítek let ta lokalita může vypadat úplně jinak.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

No a může se stát tedy, že se to území naprosto vyčerpá a vy nebudete mít místo, kde objevovat? Co bude potom dál?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Naším základním problémem je ubránit vlastně východní hranici té lokality před vlastně invazí z údolí Nilu před vlastně zástavbou nebo novými pohřebišti. Pokud se to bude dařit ve spolupráci s našimi egyptskými kolegy, kteří za to samozřejmě zodpovídají, a také bojují do jisté místy s větrnými mlýny, tak si myslím, že se nedožiju toho, že by v Abúsíru nebylo kde pracovat nebo co takzvaně kopat.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste těmi objevy, které jste tady zmiňoval, vlastně otevřeli zcela novou kapitolu tamních nekropolí. Už jsme se tady bavili o té, řekněme, jisté nadsázce posedlosti Egypťanů smrtí. Údajně to je jeden také z mýtů. Tak co bylo třeba pro Egypťany v té době nejhorší smrtí?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Z nepřímých náznaků, bohužel se jich už nemůžeme zeptat, ale z těch nepřímých náznaků a z logiky věci vyplývá, že mezi ně rozhodně patřilo utonout, protože velmi často docházelo třeba k tomu, že byl nešťastník pohlcen krokodýlem. A pro Egypťany na náboženské úrovni bylo nezbytným předpokladem pro zachování posmrtné existence uchovat si fyzickou podobu a to tělo uložit do hrobu. A pokud by to tělo nebylo takzvaně k mání, tak to bylo velké neštěstí. Podobně třeba bylo pro normálního smrtelníka chudáka, vojáka třeba, který se účastnil expedice, zemřít za hranicemi své země, protože být pochován za hranicemi země, a k tomu pochopitelně muselo dojít, bylo také něco, čemu se Egypťané chtěli vyhnout.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Naši posluchači se vás ptají na tu současnou situaci v Egyptě, tak co říkají vaši kolegové na to, co se tam děje? A  jak to vnímáte spolu s nimi vy? Jak to může dál třeba zasáhnout do vaší práce?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Tak já nejsem brouk pytlík a tohle je z  oblasti politologie hodně. Ale obecně si myslím, že ta země se stabilizuje. Říkají to i moji egyptští kolegové nebo přátelé. A samozřejmě když je nějaká společnost nestabilní, tak ty dozvuky otřesů přirozeně trvají nějakou dobu a já bych si moc přál, i když nikdo z nás není vědma, aby ta země přišla zase do stabilního stavu.

/ Písnička /

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Tohle byl Tomáš Klus na vlnách dopoledního Radiožurnálu. Naším hostem, který odpovídá i na vaše otázky, je egyptolog Miroslav Bárta. Někdo se tady ptá, jak je to v Egyptě s dáváním si pozor na jedovaté živočichy.

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

My pracujeme v oblasti, která velmi těsně sousedí s velmi obydlenou zónou. Jsou tam dvě vesničky, každá má 50 tisíc lidí. Takže většina těch jedovatých živočichů, kteří navíc mají rádi ticho, tak jsou pryč. To se týká kober a štírů. A navíc my pracujeme v klimaticky optimální době, řekněme od října do dubna, kdy není takové vedro, takže většinou ti plazi i štíři hybernují. I když občas se dá kobra nebo štír zahlídnout. Bohužel.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Jak moc se změnil ten způsob práce od doby, kdy jste tam vyjel poprvé?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Obrovským způsobem. Já mám za sebou de facto čtvrt století v Egyptě a dneska ta naše expedice pak je největší českou vědeckou expedicí pracující v zahraničí. Účastní se jí odhadem 4 desítky lidí, za ten rok se tam vystřídají, přičemž egyptologové tvoří jenom malou, byť významnou část té populace, expedice. A většinou to jsou lidé starší, zejména přírodovědných a  technických oborů, takže jenom najít společný jazyk, domluvit se s těmi lidmi, o  co nám jde, protože každý používáme jiné pojmosloví, jiný myšlenkový aparáty, občas téměř nadlidské síly, ale to je jedna z těch velkých, jeden z těch velkých úspěchů naší činnosti, že ta expedice je takhle multidisciplinární.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Letos to budou 4 roky, co jste převzal žezlo od pana profesora Vernera. On si vás vychoval jako svého nástupce. To je také poměrně ojedinělý počin. Nestýská se mu po práci v terénu?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v  Abúsíru

--------------------

Určitě ano a profesor Verner plánujeme, že letos zase vyrazí s expedicí do Abúsíru, protože je to jeho život a těžko si to stejně jako ostatní umí představit bez té práce. On si mě vychoval, ale nevychoval jenom mě. Vychoval celou generaci velmi silných egyptologů a svým způsobem já bych to zase nepřeceňoval. Je to do jisté míry jenom shoda okolností, že zrovna teď zodpovídám za jeho egyptologický ústav a za naše výzkumy v Abúsíru já, ale stejně tak i několik dalších lidí, kteří by tuto práci zvládali velmi dobře.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Jaké, řekněme, časy má před sebou česká egyptologie? Na čem teď budete pracovat?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

Jsme velmi úspěšní, ale daří se nám stále hůře, pokud jde o to financování našich projektů. Takže já už 2 roky po sobě musím propouštět lidi, což je dost taková nešťastná věc. Ale optimistické je, že letos budeme vlastně začínat zase s výzkumy kolem prvního března a plánujeme tentokrát už doopravdy dokončit výzkum toho komplexu, o  kterém jsme tady také hodně mluvili.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

A není lepší, aby ty památky zůstaly přece jenom pod tou zemí, než je vykopávat?

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

To je jednoduchá logická úvaha, ale jak už jsem řek, ty památky v Egyptě, většina z nich je ohrožena nejen poplašní explozí, novými zábory půdy, ale také zasolováním země a se vstupem hladiny spodní vody. Takže skutečně většina těch památek může mít svou dobu životnosti podstatně kratší, než by měla, pokud by nebyly objeveny a nebyly restaurovány a rekonstruovány tak, jak se to děje v moderním světě.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka

--------------------

Miroslav Bárta, egyptolog, byl naším hostem ve vysílání dopoledního Radiožurnálu. Já vám děkuju za váš čas a za to, že jste odpovídal i našim posluchačům. A přeju hodně zdaru a hodně dobré práce a  těším se zase někdy na slyšenou.

Miroslav BÁRTA, vedoucí české egyptologické mise v Abúsíru

--------------------

Děkuju za pozvání.

Autor:

Sdílejte článek: