9.4.2013, Rubrika: Akademie, Strana: 17, Autor: BARBORA ŘÍHOVÁ, Téma: Pedagogická fakulta
Některé fakulty bývají pro uchazeče až druhou volbou. To ale automaticky neznamená, že jde o školy druhé kategorie
Na seznamu, který by měl nadpis „škola mých snů“, se některé vysoké školy ocitají téměř automaticky. Budoucí manažeři touží studovat na Vysoké škole ekonomické v Praze, budoucí překladatelé zkouší své štěstí na filozofické fakultě a ze čtyř právnických fakult volí studenti buď Prahu, či Brno spíš než Olomouc a dříve i Plzeň. Kromě toho ale existuje i něco, co bychom mohli nazvat „second best“ neboli druhá nejlepší volba.
Které školy to bývají nejčastěji? Dobré jméno není všechno Kdo chce studovat ekonomii v Praze, volí většinou Vysokou školu ekonomickou. Dostat se na ni není sice dneska už tak těžké, jako tomu bývalo v 90. letech, na některé fakulty se dostane každý druhý uchazeč, ale například na podnikohospodářské fakultě v posledních letech uspěje jen každý třetí.
Mnozí pak zkoušejí štěstí tam, kde jsou dveře pootevřené víc. Když pomineme soukromé vysoké školy, které začaly nabízet převážně ekonomické obory právě proto, že o ně byl značný zájem, je v metropoli i veřejná vysoká škola, která nabízí ekonomické studium na dobré úrovni. Je to Česká zemědělská univerzita, konkrétně její Provozně ekonomická fakulta.
Z internetových diskusí lze vyčíst, že studenti dávají „zemědělce“ plusové body za to, že nabízí přátelštější akademické prostředí a oproti Vysoké škole ekonomické, která má některé budovy v centru a jiné na kraji Prahy, má svůj univerzitní kampus s veškerým zázemím, jak studijním, tak sportovním či kulturním.
To samé vyzdvihuje i Edita Šilerová, která na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity učí. Podle ní ale není škola vždy jen záložní variantou. O kvalitě studia svědčí nízká nezaměstnanost absolventů. „Průměrná míra nezaměstnanosti za posledních pět let činí v případě naší fakulty 1,7 %,“ argumentuje. Pro srovnání – nezaměstnanost absolventů Podnikohospodářské fakulty VŠE (která se nejvíce překrývá s nabídkou Provozně ekonomické fakulty ZČU) byla za stejné období 1,8 %.
Titul zVysoké školy ekonomické tedy absolventy na pracovním trhu zřejmě nijak nezvýhodňuje. Mimochodem, co se týká prestiže, šlape Vysoké škole ekonomické na paty hlavně Institut ekonomických studií při Fakultě sociálních věd UK.
Někteří se hlásí jen k nám Mají školy vůbec šanci zjistit, zda jsou pro studenty první, nebo druhou volbou? Na Univerzitě Karlově se to pokouší mapovat Fakulta humanitních studií (FHS).
Nutno poznamenat, že autorka tohoto textu na FHS studovala. Tato nejmladší fakulta nejstarší české univerzity byla za jejích studií právě onímmístem, kde se ve větší než obvyklé koncentraci scházeli lidé, kteří chtěli původně studovat něco jiného: žurnalistiku, politologii, češtinu-angličtinu...
„Takové to ‚second best‘ FHS možná byla, v posledních letech to ale sledujeme a takových studentů není mnoho. Vidíme to i podle toho, kolik přijatých se pak zapíše či nezapíše,“ říká bývalý děkan Jan Sokol, který na škole stále přednáší. Například loni přijali 703 studentů a ten samý počet se i zapsal.
Bakalářské studium je tu de facto podobné jako třeba na Harvardu: všeobecné, tedy bez specializací. Všichni musí zvládnout filozofii, historii, sociologii, psychologii, antropologii a ekonomii. Logicky se tak škola stala řešením pro ty, kdo se nedostali na historii, sociologii, politologii...
„Mým prvotním záměrem bylo dostat se na žurnalistiku. Upřijímaček jsem ale neuspěl, takže jsem vzal zavděk FHS. Postupem času jsem objevil výhody, které fakulta nabízí. Velmi liberální studium s důrazem na vlastní aktivitu se mi líbilo stále více,“ vzpomíná Jan Osúch, který působil jako novinář a nyní je mluvčí CK Fischer.
Před šesti lety fakulta přešla pod nový informační systém, stejný jako měli všichni ostatní na univerzitě, a začala sledovat, jací studenti na ni míří. Malá mezifakultní statistika je omezena tím, že jsou k dispozici jen data za Univerzitu Karlovu, i tak má ale určitou vypovídající hodnotu. Ukázalo se, že v roce 2012 na Fakultu humanitních studií poslalo přihlášku 2506 studentů, z toho se 1190 nehlásilo na jinou fakultu UK. „Samozřejmě nevíme, zda se nehlásili na jinou vysokou školu, ale když vezmeme v potaz, jak mnoho humanitních oborů na naší univerzitě je, tak to, že každý přibližně druhý uchazeč si ji podal jen k nám, je důkaz, že nejsme jen druhou volbou,“ argumentuje proděkan pro studijní záležitosti Josef Kružík.
Jako nouzové řešení pro humanitně zaměřeného studenta jsou vnímány i pedagogické fakulty. Na nich mohou uchazeči studovat angličtinu, když se nedostanou na anglistiku amerikanistiku, nebo třeba historii, když neuspěli na filozofické fakultě.
„Velký zájem je o angličtinu, historii a psychologii, ale razantně narůstá i počet zájemců o předškolní pedagogiku a speciální pedagogiku,“ uvedla děkanka pražské Pedagogické fakulty UK Radka Wildová. Jestliže u prvních třech zmíněných předmětů lze předpokládat, že část studentů chtěla primárně studovat jinde, u posledních dvou už je tato pravděpodobnost mnohem menší.
Studium na vysokých školách je dnes strukturováno většinou jako dva plus tři, tedy tři roky bakalářského studia a dva roky navazujícího magisterského. Pro ty, kteří berou studium na pedagogické fakultě jako záchranu a netouží učit, může být tento systém výhodný. Po třech letech mohou zkusit štěstí na vysněné škole. „Výhoda to ale může být i pro nás. Studenti, třeba z filozofické fakulty, mohou po třech letech dospět k tomu, že je studium příliš obecné a že se chtějí vyprofilovat, třeba jako učitelé,“ míní proděkanka Světlana Hanušová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. I takové studenty na fakultě mají. Jak je škola náročná, zda ji její absolventi vnímají jako prestižní, jestli jsou v zaměstnání spokojeni a jaký mají plat, se před dvěma lety snažilo zjistit Středisko vzdělávací politiky při Univerzitě Karlově.
Nejméně peněz, nejvíce radosti Co jejich výzkum ukázal? Srovnámeli Filozofickou fakultu a Fakultu humanitních studií (obě na UK), zjistíme, že jediný ukazatel, který se významněji liší, je to, zda studenti vnímali své studium jako prestižní. V tom zvítězila filozofická fakulta. Pokud jde o náročnost, spokojenost s prací a platem, výsledky jsou srovnatelné.
Když vezmeme Provozně ekonomickou fakultu ČZU a Podnikohospodářskou fakultu VŠE, nepřekvapí, že v prestiži vítězí VŠE. Nejmarkantnější rozdíl je u platů – absolvent podnikohospodářské fakulty dostává v průměru 48 021 Kč, absolvent provozně ekonomické 39 096 Kč.
Čím průzkum trochu překvapí, je fakt, že studenti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vnímají vlastní prestiž jako velmi nízkou, což může být způsobeno tím, že se srovnávají spíše s ostatními fakultami UK než s ostatními pedagogickými fakultami v Česku.
Jiné je to se spokojeností absolventů: i přesto, že mají čerství učitelé ve srovnání s jinými obory (technickými, ekonomickými, právnickými) málo peněz, se svou prací jsou suverénně nejspokojenější. Dokonce tak, že v tomto ohledu předstihli i umělecké obory.
***
Studenti, třeba z filozofické fakulty, mohou po třech letech dospět k tomu, že je studium příliš obecné a že se chtějí vyprofilovat jako učitelé
Nejmarkantnější rozdíl je u platů – absolvent podnikohospodářské fakulty dostává v průměru 48 021 Kč, absolvent provozně ekonomické fakulty 39 096 Kč
