17. listopad je dnem, kdy si připomínáme nejen brutální zásah policejních složek proti studentům na Albertově, který zahájil sametovou revoluci v roce 1989, ale také tragické události podzimu 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy a ze studentských kolejí bylo tehdy více než dvanáct set studentů deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zástupci českých univerzit proto každoročně uctívají památku bojovníků za svobodu a demokracii a připomínají význam akademického prostředí jakožto prostoru pro svobodnou výměnu názorů a kritické myšlení.
Již v osm hodin ráno položila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková spolu s dalšími zástupci a zástupkyněmi českých vysokých škol i ústavními činiteli České republiky květiny a věnce u Památníku obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krátce poté položili věnce u pamětní desky 17. listopadu na Národní třídě.
Průvod se pak přesunul před budovu Hlávkovy koleje v Jenštejnské ulici. Představitelé vysokých škol, Akademie věd ČR, politické reprezentace, studentských organizací a veřejnosti zde uctili památku nacistické zvůle. Pietní akt k Mezinárodnímu dni studentstva, který každoročně pořádá nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, zahájil člen prezídia a správní rady této nadace Ivan Wilhelm. „Scházíme se zde každoročně, v této tiché pražské ulici, ve stejný čas, ze stejných důvodů, abychom si připomněli tragické události, které nejen brutálně zdevastovaly život naší akademické obce, ale představovaly útok na existenci našeho národa,“ pronesl emeritní rektor Univerzity Karlovy.
Ivan Wilhelm připomněl aktivity a společenské vazby, jež navázali věznění českoslovenští akademici v koncentračním táboře Sachsenhausen se svými polskými kolegy, a předal slovo profesoru Jaroslawu Gorniakovi z Jagellonské univerzity v Krakově, který přítomné seznámil s pohnutými osudy polských profesorů a studentů, kteří byli rovněž zatčeni gestapem, a sice v Polsku 6. listopadu 1939.
„Jsem přesvědčen, že tento společný osud pomůže prohloubit vědeckou a didaktickou spolupráci mezi Univerzitou Karlovou v Praze a Jagellonskou univerzitou v Krakově, dvěma nejstaršími univerzitami ve střední Evropě,“ shrnul prorektor pro mezinárodní vztahy Jagellonské univerzity Gorniak, jenž právě den před 17. listopadem převzal na zámku v Lužanech pamětní medaili Josefa Hlávky pro Jagellonskou univerzitu za vzájemnou podporu a pomoc české akademické obci při sdílení společného osudu v boji za svobodu a demokracii při přímém ohrožení života.
Další řečníci už se ve svých projevech zaměřovali více na téma listopadu 1989 a události s tímto datem spojené. Předsedkyně Akademie Věd ČR Eva Zažímalová se zamýšlela nad pojmem svoboda, ale také mocí dezinformací i mírou nespokojenosti ve společnosti. Na její slova navázal rektor ČVUT Vojtěch Petráček. „Skutečnosti, že vůbec mohlo dojít k tragédiím, o nichž zde hovořili mí předřečníci, předcházela transformace společnosti v předválečných letech, která umožnila nástup totalitních režimů. Byla to cesta plíživá. V řadě paralel, které může nyní člověk sledovat ve světě, se obávám, že podobná cesta může postupovat i v těchto chvílích,“ varoval rektor ČVUT.
„Povinností naší akademické obce je v prvé řadě bránit hodnoty, jež jsou pro nás klíčové – svobodu, solidaritu a respekt k lidské důstojnosti,“ uvedla ve svém projevu rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a rovněž připomněla, že oslavy 17. listopadu pro ni budou od letoška vždy jiné. „Svou dnešní pouť jsem zahájila před Filozofickou fakultou UK. Nemohla jsem jinak začít dnešek než uctěním památky těch, kteří se stali obětí tragédie 21. prosince 2023, která hluboce zasáhla srdce naší akademické rodiny a mnoha dalších lidí,“ uvedla rektorka a apelovala na všechny, aby ctili svou povinnost podporovat ty, kteří potřebují pomoc. „Žádný člověk není ostrov. Jsme vzájemně spojeni a lidskost, laskavost a vstřícnost je lékem na mnohé z nemocí a problémů dnešních dní,“ shrnula Milena Králíčková.
Na pietním aktu vystoupila také Zdeňka Valouchová, dcera nacisty zavražděného důstojníka Československé armády, jež ve svém projevu ocenila realizaci mezinárodní konference 17. listopad 1939 – historický odkaz budoucnosti, jež se uskutečnila před několika dny v Betlémské kapli. Zdůraznila také význam sdílení vzpomínek pozůstalých po obětech násilných perzekucí, zejména v prostředí škol. Závěrečná slova slavnostního shromáždění patřila místopředsedkyni Studentské komory Rady vysokých škol Kataríně Rovenské.
Po položení věnců k pamětním deskám na budově Hlávkovy koleje a vystoupení pěveckých sborů průvod přešel do Žitné ulice, k památníku Jana Opletala a Václava Sedláčka, a následně na Vyšehrad, do areálu Starého purkrabství, kam se letošní program přesunul z tradičního Albertova, kde probíhá výstavba kampusu a společného výzkumného centra Univerzity Karlovy. Hlavními organizátory programu na Vyšehradě byli sami studující – Centrum spolků, studentů a absolventů UK s přispěním UK.
Samotný pietní akt započal na Vyšehradě ve 12 hodin sbor Univerzity Karlovy, jež zazpíval českou hymnu, evropskou hymnu a také hymnu studentstva. S projevem vystoupila jako první rektorka UK Milena Králíčková. „Dívám se do tváří mnoha z vás zde přítomných a jsem pevně přesvědčena, že pokud spojíme a najdeme respektujíc cestu jeden k druhému, všechny výzvy společně překonáme,“ řekla rektorka.
Předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský poděkoval všem, kteří v roce 1989 bojovali za svobodu a demokracii, a rovněž těm, kdo dnes usilují o zachování akademických svobod a rozvoj kritického myšlení. „Akademická půda je místem, kde se společně učíme věcné argumentaci postavené na faktech a ověřování informací. A právě to je účinná zbraň v boji s dezinformacemi a dalšími hrozbami dnešního světa,“ připomněl Tomáš Kašparovský.
Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník upozornil na to, že dnešní hrozby lze jen těžko překonat bez přičinění současné mladé generace. „Nebanalizujme proto problémy mladých lidí a společně se snažme nacházet řešení společenských problémů. Naslouchejme studentkám a studentům a společně pečujme o svobodu a demokracii v této zemi,“ shrnul Michal Farník.
Jeho slova podpořila také studentka UK Anna Krejčová, laureátka ceny Jana Opletala, když apelovala na každého jednotlivce, aby si střežil svou osobní svobodu. „Díky sametové revoluci můžeme hájit svou svobodu ve svobodných volbách. Se svobodou se ale pojí i povinnosti, například občanská angažovanost nebo zájem o politické dění,“ nabádala studentka. Poté přítomní položili věnce a zapálili svíčky u symbolického pietního místa na Vyšehradě.
Oficiální vzpomínkový akt zakončil projev velvyslance Spojených států amerických v České republice Bijana Sabeta. „Odkaz vašich odvážných bojovníků za svobodu a demokracii nás zavazuje k tomu, abychom pokračovali v podpoře demokracie a snažili se o spravedlivější společnost,“ poděkoval Čechům americký velvyslanec.
Večer ve Velké aule Karolina vyznamenala rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková řadu studujících i akademiků a akademiček za jejich mimořádné studijní a pedagogické výsledky. Vůbec poprvé udělila Cenu manželů Coriových za přínos k rovným příležitostem. Podrobnosti a seznam oceněných zde.